Článek
Český herec Miloš Willig byl rodákem z Velkých Svatoňovic. Na svět přišel dne 28. ledna 1921 do umělecké rodiny. Hercem byl jeho otec Arnošt i sestra Lubomíra. Navzdory tomu mladý Miloš zpočátku k divadelnímu umění vůbec netíhl. Začal se živit jako kreslič v textilní továrně. Na počátku okupace ale sběhl ke kočovným divadlům a u herectví již zůstal. V roce 1943 přijal stálé angažmá v Horáckém divadle. Neminulo ho ale totální nasazení a musel pracovat na stavbě skladišť benzinu v podzemí. Na konci války se připojil k partyzánům a bojoval s nimi proti nacistickým okupantům. Po osvobození se vrátil do Horáckého divadla do Jihlavy.
Váhal nad nečekanou nabídkou
Byl ale velmi zapáleným komunistou a v jednu chvíli se málem vydal na zcela jinou cestu. Chtěl se stát agentem nechvalně proslulé Státní bezpečnosti. „V roce 1947 jsem byl shodou okolností postaven před takové dilema: měl jsem se rozhodnout, zda budu dále hercem, nebo jestli se stanu příslušníkem Státní bezpečnosti. Tehdy jsem o tom uvažoval. Ale pak jsem si řekl: ‚když něco zkazíš ve filmu, může se to natočit znova, a když něco uděláš špatně jako příslušník Státní bezpečnosti, tak se to nenechá ničím smazat.‘ Proto jsem se rozhodl pro divadlo,“ přiznal po létech v jednom z rozhovorů. V roce 1948 proto raději odešel budovat nově vznikající Divadlo S. K. Neumana v Libni.
Ještě za svého působení v Jihlavě se seznámil s o sedm let mladší budoucí televizní a rozhlasovou moderátorkou Kamilou Moučkovou, tehdy ještě Novou, která v Horáckém divadle rovněž hrála. Založili spolu rodinu. Když se brali, bylo Kamile pouhých devatenáct let. Manželství nevydrželo ani dva roky. Sotva na svět přišla dcera Kateřina, rozpadlo se. Příčinou byl rodinný přítel, medik Moučka, do kterého se mladá manželka zamilovala. Dcerka po rozvodu zůstala v její péči. Později Kamila svého činu litovala: „Miloš Willig byl výborný člověk. Lituji toho, že jsem mu ublížila.“ Vždy také zdůrazňovala, že rozdílné politické názory, které zastávali, nebyly příčinou krachu jejich vztahu. I její otec byl totiž celoživotní komunistický funkcionář Vilém Nový.
Kalina byl jeho osudem
Miloš Willig se na vrchol popularity dostal především díky divadlu. Pravidelně vystupoval také v rozhlase a hrál v několika filmech. První filmovou nabídku obdržel již za okupace. Odmítl ovšem hrát v německém filmu. Debut před kamerou si tak odbyl až v roce 1949, když si jej režisér Martin Frič vybral do dramatu Pětistovka. Jak ve filmu, tak později i v televizi, hrál spíše epizodní a malé úlohy. Těžko bychom ale nalezli byť jen jednu jedinou negativní. Willig ve filmových štábech vždy platil za prodlouženou ruku strany, byl ostatně jedním z nejangažovanějších umělců, nepřipadalo proto v úvahu, aby svůj kádrový kredit snižoval negativními rolemi. Ztvárňoval tak různé charakterově pevné a zásadové funkcionáře, lékaře, důstojníky a hlavně příslušníky SNB. Z jeho hrdinů je nevíce známa role plukovníka StB Václava Kaliny ze Sequensova normalizačního seriálu Třicet případů majora Zemana. Herec si roli vyloženě užíval: „Ta role mi sedla. Měla se mnou moc společného,“ prozradil ve svém posledním rozhovoru.
Bohužel role Zemanova blízkého přítele Kaliny s ním měla společného víc, než by si býval přál. Podle scénáře zemřel Kalina v padesáti osmi letech na srdeční slabost. Také Miloš Willig zemřel ve shodném věku na infarkt. Stalo se to dne 23. srpna 1979 v Praze.
Zdroje:
