Článek
Na počátku třicátých let minulého století bulvární tisk, parapsychologové a lovci duchů věnovali mimořádnou pozornost příběhu, který se odehrával na statku v Cashen's Gap poblíž osady Dalby na ostrově Man. Záhada mnohé fascinovala a zmátla. V září roku 1931 Irvingova rodina, skládající se z Jamese, Margaret a třináctileté dcery Voirrey, tvrdila, že slyšela neustálé škrábání, šustění a hlasité zvuky za dřevěným obložením stěn jejich domu.
Dům Irvingových
Ačkoli tyto zvuky zprvu Irvingovi připisovali běžnému hlodavci, situace nabrala nečekaný zvrat, když údajný tvor začal komunikovat verbálně. Záhadná entita se představila jako Gef, mluvící mangusta, narozená v Novém Dillí v roce 1852. Gef prý nejprve žil s vysokým mužem v zeleném turbanu, byl přejet vozem a reinkarnoval se do hrbatého muže. Později přišel v lidské podobě do Anglie v těle člověka jménem Holland a tam znovu získal zvířecí podobu, když vstoupil do těla mangusty.
Rodina zásobovala své okolí celou řadou historek
Irvingovi dále tvrdili, že jim Gef sdělil, že je extra chytrá mangusta, duch připoutaný k Zemi, nebo duch v podobě mangusty. Jednou jim také řekl: „Mám ruce a mám nohy, a kdybyste mě viděli, omdleli byste, zkameněli byste, mumifikovali byste se, proměnili byste se v kámen nebo solný sloup!“ Voirrey tvrdila, že Gef byl velký jako malá krysa s nažloutlou srstí a velkým huňatým ocasem.
Kreslená podoba Gefa
Irvingovi o Gefovi uváděli celou řadu dalších svědectví. Měl údajně hlídat jejich dům, informoval je o blížících se hostech, uhasil oheň v kamnech, když na něj večer zapomněli, budil je, když spali, plašil myši, lovil pro rodinu králíky. Pravidelně je také doprovázel na trh, vždy ale zůstával na druhé straně živého plotu a bez ustání povídal. Když jej něco rozzuřilo, házel po lidech předměty, ať se již jednalo o vázu nebo krabici se špendlíky. Pro tuto svou vlastnost bývá lovci záhad také někdy ztotožňován s poltergeistem.
Na Gefa pořádali hon novináři
Gefův příběh se stal populárním u bulvárních novinářů. Mnoho z nich se shromáždilo na ostrově, aby se pokusili záhadného tvora spatřit. Několik lidí, místních i návštěvníků, tvrdilo, že slyšelo Gefův hlas, dva z nich dokonce přísahali, že jej i zahlédli. Jakékoliv fyzické důkazy však chyběly.
Richard Lambert
V červenci roku 1935 se na ostrov Man vypravil redaktor časopisu The Listener Richard Lambert spolu se svým přítelem, vyšetřovatelem paranormálních jevů Herym Pricem. Snažili se k případu přistupovat objektivně. Neříkali, zda v něj věří, nebo nevěří. Ve své knize, kterou záhadě později věnovali, popisovali, jak chlup údajně patřící mangustě, poslali do laboratoře, ze které jim bylo sděleno, že se jedná o psí chlup. Price měl podezření, že to byl chlup Mony, ovčáckého psa Irvingových.
Irvingových pes Mona
U jedné z Gefových údajných nor byly ponechány bloky plastelíny, ve kterých se následně objevily otisky tlapek. Gef poznamenal, že to bylo „zatraceně obtížné“ šlápnout na tento materiál. Price stopy prostudoval, zdály se mu ale příliš velké na drobnou mangustu. Zoologická společnost potvrdila, že se nejedná o stopy žádného známého zvířete, navíc nejsou přítomny ani stopy po kožních záhybech, které by obvykle zvířecí tlapa zanechala.
Údajné Gefovy stopy
Price si v domě Irvingových všiml, že mezi dřevěným obložením stěn a kamennou zdí domu, je značná mezera. Ve chvíli, kdy by se mluvilo do jedné z mnoha mezer v obložení, zvuk by se nesl do jiných částí domu. Celý případ tedy nakonec uzavřel jako nedůvěryhodný.
Nandor Fodor v akci
Na statek se vydal také parapsycholog Nandor Fodor, který v domě pobyl týden, aniž by Gefa viděl nebo slyšel. Nedomníval se ale, že jde o podvod. Vytvořil složitou teorii o tom, že Gef je odštěpenou částí osobnosti Jamese Irvinga.
Margaret a Voirrey opustily statek v roce 1945 po smrti Jamese Irvinga. Údajně byly donuceny hospodářství prodat pod cenou, neboť mělo pověst strašidelné farmy. V roce 1946 Leslie Graham, nový majitel domu, tvrdil, že Gefa zastřelil. Tělo, které předvedl, však bylo černobílé a mnohem větší než má mangusta. Voirrey s jistotou prohlásila, že se o slavnou mangustu nejedná.
Voirrey Irving
Zemřela v roce 2005. A až do konce svých dnů tvrdila, že Gef nebyl jejím výmyslem. Poukazovala na skutečnost, že jí zničil dětství i dospělý život. Rodiny v sousedství se Irvingovým vyhýbaly, děti se jí smály a nazývaly ji „Duchem“, mnozí ji měli za blázna. Farma musela být prodána za velmi nízkou cenu. Žena také obviňovala Gefa z toho, že se nikdy nevdala.
Ačkoliv si někteří vyšetřovatelé paranormálních jevů mysleli, že Gef byl poltergeist nebo jiný druh ducha, skeptici, včetně obyvatel ostrova Man, věřili, že se jednalo o podvod, který pocházel od Voirrey, která ovládala břichomluvectví a další triky. Zbylí členové rodiny a reportéři hledající příběh se postarali o jejich zveličování a šíření rozmanitých historek. Současný badatel a publicista Jeffrey Sconce píše, že nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že tato „mimořádně chytrá mangusta byla imaginárním společníkem vytvořeným Irvingovou mimořádně chytrou dcerou.“
V roce 2023 přišla do kin mysteriózní komedie Nandor Fodor and the Talking Mongoose, která je tomuto dávnému příběhu věnována. Hlavní role experta na paranormální jevy Nandora Fodora se ujal britský komik Simon Pegg.
Zdroje:
