Článek
Seriál diváky zavádí do doby vlády francouzského krále Jindřicha III. Hlavní hrdinkou je šlechtična Diana de Méridor, po které touží rovnou tři muži: hrabě z Monsoreau, vévoda z Anjou a Louis de Bussy d'Amboise.
Intriky maří šašek
Louis de Bussy d'Amboise, vzdělaný muž, zkušený šermíř a bystrý diplomat, je ve službách intrikánského vévody z Anjou, který stejně jako rodina Guiseů touží po francouzském trůnu. Když se de Bussy jednoho dne dostane do rvačky se čtyřmi královými oblíbenci, zachrání ho krásná Diane de Méridor, do které se šíleně zamiluje. Není sám. Touží po ní i jeho pán, vévoda z Anjou, a zrádný hrabě de Monsoreau. Tomu se povede Dianu donutit k sňatku. Ona však nadále touží pouze po pohledném a rytířském de Bussym. Od té chvíle dvorní intriky, chytře mařené královským šaškem Chicotem, a romantické tužby vedou tyto tři muže k tomu, aby se navzájem ničili.
Dumasova předloha nepopisovala historicky přesné události, pouze se jimi inspirovala. Předlohou Diany byla postava Françoise de Maridor, manželky hraběte Charlese de Chambes, hraběte z Montsoreau, jejíž milenec, hrabě Louis de Clermont d'Amboise, pán z Bussy, nechvalně známý surovec, byl nalákán do léčky a zavražděn podvedeným manželem.
Nevzpamatovala se ze znásilnění
Do seriálové podoby příběh převedl režisér Yannick Andréi, který se soustředil především na seriálovou tvorbu. O scénář se zasloužil francouzský novinář, dramatik, scenárista a autor dialogů Claude Brulé, nejvíce známý svou spoluprací s Rogerem Vadimem. Tvořil ale i pro televizi. Kromě tohoto seriálu se podílel například na sérii o Arsènu Lupinovi.
Titulní role připadla francouzské herečce dánského původu Karin Petersen, pro niž byla Diana životní úlohou. Filmoví znalci i diváci ji nicméně považovali za možná nejslabší článek celé série. Byla sice velmi hezká, ale bohužel nezkušená a mdlá. Kromě Paní z Monsoreau hrála ještě v několika filmech a seriálech, přičemž byla obsazována stále do stejných rolí, k nimž měla fyzické předpoklady, navíc v tehdejší francouzské kinematografii převládala historická témata. Po roce 1977 již pro Karin žádná práce nebyla, a tak si našla místo recepční na pařížském letišti Charlese de Gaulla. Život se jí začal bortit pod rukama. Byla jí diagnostikována rakovina dělohy a musela na operaci, pak si domů pozvala Michela Van Cauterena, známého jako Manolo Cikán, který ji v červnu roku 1981 brutálně znásilnil. Karin se z toho psychicky nikdy nevzpamatovala a několikrát se pokusila o sebevraždu. První dubnový den roku 1982 se pro ni stal dnem posledním. Její pokus byl tentokráte úspěšný. Život si vzala v pouhých třiceti sedmi letech a místo svého posledního odpočinku našla na hřbitově v Bourg-la-Reine ve Francii. Muž, který ji znásilnil, byl později odsouzen ke dvaceti letům vězení.
Dal přednost malování
Představitel de Bussyho, Nicolas Silberg, se do povědomí široké veřejnosti dostal právě díky spolupráci s Yannickem Andréim, který ho režíroval v pěti minisériích. Kromě herectví miloval malířství, dlouho se ale musel spokojit se sbíráním děl jiných, protože jeho povolání mu ponechávalo málo času na vlastní tvorbu. V padesáti sedmi letech, unavený profesí, v níž si člověk nemůže „vybírat role, partnery, kostýmy, časy zkoušek, ideologii… “, opustil divadlo a začal malovat a vystavovat svá díla. To ho naplňuje dodnes.
V roli Jindřicha III. se objevil Denis Manuel, který v televizi ztvárnil celou řadu historických postav a napsal také dvě knihy, z nichž jedna popisuje jeho zkušenosti z vězení. Zemřel v roce 1993 v důsledku onemocnění kostí.
Asi nejsympatičtější postavou příběhu byl králův šašek Chicot, jehož ztvárnil herec Michel Creton. Jeho doménou byly především vedlejší role ve filmu i televizi, které ovšem bývaly vesměs nezapomenutelné. Kromě toho hrál divadlo, moderoval a věnoval se dabingu. Je také známý svým věčným úsilím o zlepšení životních podmínek lidí se zdravotním postižením.

Zámek Montsoreau, 15. století. Alexandre Dumas proslavil jméno Monsoreau ve svém románu Dáma z Monsoreau bez „t“
Paní z Monsoreau si vyžádala tři a půl milionu franků, natáčení se účastnilo dvě stě dvacet dva herců a pět set komparzistů. Vzniklo sedm epizod po padesáti pěti minutách a ve Francii se seriál poprvé odvysílal v prosinci 1971. Dodnes je právem považován za vrchol francouzských historických televizních dramat. U nás se o jeho popularitu zasloužil i skvělý dabing, kdy se Pavel Soukup představil coby hrabě de Bussy, Petr Štěpánek v roli krále Jindřicha III. a Vladimír Dlouhý jako králův šašek Chicot.
Zdroje:






