Článek
Turisté za sebou kromě ekonomického zisku zanechávají také odpadky. Letos situaci zhoršilo uzavření největší skládky na ostrově.
Tuny odpadků denně
Bali generuje asi 3436 tun odpadu za jeden jediný den. Z toho jen Denpasar, hlavní město, produkuje 360 000 tun odpadu ročně. Výzkumy přitom ukazují, že turisté produkují více než trojnásobné množství odpadu proti místním. A není divu. Na Bali žije stabilně kolem 4 milionů obyvatel. Turistů je ročně více než čtyřnásobek.
Vážnému problému čelí především pláže. Indonésie je druhým největším přispěvatelem ke znečištění oceánů plasty. Každé monzunové období s sebou nese vlny odpadků. Pláže v Kutě a Legianu zachytí každý rok na 60 tun plastového odpadu. Pláže Jimbaran a Kedonganan často zachycují nejvíce plastových nánosů v důsledku oceánských proudů.
To pochopitelně není všechno. Hromady odpadků se staly běžným jevem podél silnic. Odpadky lidé hází také do řek nebo je pohazují v parcích. Jsou zkrátka všude. Někteří lidé se je rozhodli pálit, aby se jich zbavili. Pálí je doma nebo na nejbližším prázdném pozemku. To pochopitelně není ideální řešení.
Lidé začali odpad pálit
„Spalování odpadu je jednou z nejnebezpečnějších reakcí na krizi. Otravuje vzduch, který dýchají naše děti, uvolňuje toxiny a ničí právě ty plasty, které by mohly být získány zpět a recyklovány,“ řekl ekologický aktivista Gary Bencheghib, zakladatel Sungai Watch, ekologické organizace zabývající se problémem odpadu.
Bencheghib však zdůraznil, že za tento jev nelze vinit komunity. „Lidé pálí, protože mají pocit, že nemají jinou možnost a to nám říká vše, co potřebujeme vědět o mezeře ve službách svozu odpadu,“ řekl. Dodal, že je potřeba lidem nabídnout alternativu. Řekl také, že je vděčný za pokroky, jako je zákaz jednorázových plastových tašek.
Jak problém vzniká?
Je hned několik zdrojů problému. Zaprvé bylo v roce 2021 na Bali sebráno jen 48 % odpadu a jen 5 % bylo recyklováno. Nutno však dodat, že velká část odpadu, který se na Bali dostane, pochází z jiných indonéských ostrovů. Alarmující je, že se produkce odpadu od roku 2000 do roku 2024 zvýšila o 30 procent.
Nutno však podotknout, že to, čeho jsme svědky pochopitelně není náhlá krize. Je to výsledek toho, že se na Bali po dlouhá desetiletí nakládalo s odpadem špatně. Jednou zkrátka musel přijít den, kdy už to nebude možné ignorovat. Nyní Bali potřebuje investovat do třídící a recyklační infrastruktury. Samozřejmě je nutné zakázat otevřené skládkování a také spalování odpadu, které problém rozhodně neřeší.
Z tichého ráje turistickou velmocí
Bali se stalo takřka ze dne na den velice oblíbenou turistickou destinací a z klidného a tichého ostrova se stal ostrov plný života. Rychlý rozvoj s sebou pochopitelně nese nejrůznější výzvy. Bali dnes čelí environmentální krizi, ale také zátěži infrastruktury a sociální nerovnosti.
Jak z toho ven? Vždyť v současné době je právě cestovní ruch největším ekonomickým sektorem státu a podnikání, které souvisí s cestovním ruchem tvoří celých 80 % balijské ekonomiky. Dříve bylo hlavním zdrojem obživy zemědělství. Stejně jako například u nás nebo v jiných státech, i na Bali ustupují rozvoji cestovního ruchu pole.
Co na to vláda
Místní vláda zavedla poměrně přísná nařízení. Už v roce 2019 vydal guvernér nařízení zaměřující se na plastové tašky, polystyren a plastová brčka. V loňském roce pak vydal guvernér I. Wayan Koster oběžník č. 9 z roku 2025 o hnutí Bali Clean Waste Movement. Politika se zaměřuje na jednorázové plasty ve firmách, školách a vládě. Vymáhání zákazů je však náročné.
Vše zhoršilo uzavření skládky
Dvaatřiceti hektarová skládka Suwung je místo, kam po dlouhá desetiletí putoval odpad z celého jihu Bali. Skládka páchla na kilometry daleko a její kapacita byla přeplněná. Ekologové o ní hovořili jako o časované bombě. Vláda se rozhodla, že skládku zavře.
Původně mělo k uzavření dojít 23. prosince 2025. Místní úřady s tím však nesouhlasili, a tak indonéské Ministerstvo životního prostředí a lesnictví schválilo kontroverzní dvouměsíční prodloužení do 28. února 2026. Zařízení přestalo přijímat organický odpad už v srpnu 2025, ale úplné uzavření vyvolalo paniku mezi sběrateli odpadu, podniky a obyvateli, kteří se na tuto skládku spoléhali více než čtyři desetiletí.
Bezodpadový ostrov už za rok?
Guvernér Koster chce do roku 2027 Bali učinit zcela bezodpadovým ostrovem. Časový harmonogram, který byl zahájený v březnu 2025, vyžaduje bezprecedentní koordinaci mezi vládou, komunitami a podniky. A samozřejmě i jednotlivými obyvateli. Strategie kombinuje vylepšenou infrastrukturu prostřednictvím nových zpracovatelských závodů typu „Reduce-Reuse-Recycle“ (TPS3R), přísnější vymáhání stávajících předpisů, ekonomické pobídky k dodržování předpisů a komplexní kampaně na vzdělávání veřejnosti.
Kritici si myslí, že plán není realistický. Každý však může přispět svou trochou do mlýna. Turisté mohou minimalizovat dopad tím, že si s sebou na svou dovolenou přivezou opakovaně použitelné lahve na vodu a budou odmítat jednorázové plasty. Samozřejmě by měli také řádně likvidovat odpad a ideálně podporovat podniky, které upřednostňují ekologii a udržitelnost.
