Článek
Na první pohled je to smutné. Bílá tygřice Surya je v zoologické zahradě zcela sama a vedení se rozhodlo, že v chování zvířete, na kterém si liberecká zoo udělala jméno, pokračovat nebude. Je to krásná šelma, že? Proč tedy bílé tygry v Liberci už nechtějí? Důvod je prostý. Je to druh šelmy, který rozhodně nepotřebuje lidskou pomoc. Naopak. Lidé jim škodí. On totiž bílý tygr není ani speciální zvířecí druh. Vznikl lidskou rukou.
Chrání zvířata
Zoologické zahrady běžně ochraňují ohrožené druhy zvířat. Cílem je zachovat biodiverzitu. Jenže právě bílý tygr do takového záměru ani trochu nezapadá. Mluvčí liberecké zoo Barbara Tesařová v roce 2019 uvedla, že bílý tygr není druh, ale vyšlechtěná hříčka člověka. Pro člověka tak může být bílý tygr zajímavý, ale mutace s sebou nese genetické vady a onemocnění. Na svět tak přichází zvířata, která trpí řadou problémů. Liberecká zoo se na tom už nechce podílet.
A to i přesto, že právě bílé šelmy udělaly v podstatě městu jméno ve světě. Bíle zbarvené šelmy měly do krajského města přilákat davy návštěvníků. To se také podařilo. Podle dostupných informací jen v první polovině roku stoupla návštěvnost o 35 tisíc oproti stejnému období v předchozím roce. Lidé si bílé tygry tak zamilovali, že jsou s Libercem spjatí. Vždyť Bílí Tygři je název hokejového klubu Liberce a právě tato zvířata má klub také v logu.
Petice proti konci chovu
Když vyplula na světlo světa informace, že bílí tygři v Liberci končí, lidé se naštvali. Byli na bílé šelmy zvyklí. Nechtěli nic měnit. Vznikla petice na zachování a téma dokonce proniklo až do politiky. Dodnes se navíc na zoologickou zahradu obrací lidé s dotazy, proč už nechtějí bílé a nádherné šelmy chovat. Jsou smutní. Nechtějí o unikátní zvířata přijít.
Zoologická zahrada si však stojí pevně za svým rozhodnutím. Nechce už dál podporovat rozmnožování zvířecího druhu, který není původní. Navíc to není jen na nich. „Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií už v roce 2013 záměrné rozmnožování jedinců nesoucích recesivně kódované barevné mutace silně nedoporučila a později zakázala,“ poznamenala Gabriela Volná z marketingového oddělení. Názor asociace sdílí i Mezinárodní svaz ochrany přírody a další ochranářské organizace.
První bílí tygři v Liberci
První dva bílé tygry získala zoo v roce 1994 ze Švédska. Šlo o sourozence Isabellu a Columba. Následně Columb cestoval do Španělska a místo něj se v Liberci objevil samec Sitara. Zoologické zahrady si samce vyměnili s cílem vytvořit páry. V roce 2002 se v liberecké zoo narodila první mláďata bílých tygrů. Následně ještě další tygři tvořili pár a vyvedli dva vrhy mláďat. Poslední roky se už tygři v zoo v Liberci nerozmnožují.
Přesto se v roce 2019 v zoo v Liberci objevily dvě tygřice s atypickým zbarvením. Nešlo však o mláďata, ale tříletá zvířata, která zabavila Česká inspekce životního prostředí. Na zabavených tygrech byla patrná opakovaná příbuzenská plemenitba. Šelmy měly deformované lebky a nápadně šilhaly. V krajském městě se však tygřice dlouho neohřály. Brzy putovaly na Slovensko.
Co bude dál?
Surya je posledním bílým tygrem v Liberci. Tedy oficiálně. Zoologická zahrada však nevylučuje, že v ní budou dočasně pobývat jiné, státem zabavené šelmy podobného zbarvení. Kromě toho do budoucna v Liberci počítají s chovem tygrů ussurijských. Ty patří ke kriticky ohroženým druhům a současně největším poddruhům tygra.
„Bílí tygři měli v liberecké zoo své poslání poplatné době. Má-li být zoo vnímána jako moderní, nemůže se donekonečna prezentovat stejnými ‚ikonami‘ jako cirkusy nebo obchodníci se zvěří,“ řekl ředitel zoologické David Nejedlo. „Chov bílých tygrů a jeho ukončení je další etapou vývoje zoologických zahrad. V těch moderních se už nenabízí mláďata k mazlení a neuvidíte v něm oblečeného šimpanze,“ uzavřel.
Kam za bílými tygry
Liberecká zoologická zahrada má sice svého posledního bílého tygra, ale není to však jediná zoologická zahrada u nás, která chová bílé tygry. Tyto šelmy najdete také v ZOO Dvorec. Chované tu jsou od prosince 2013, kdy byli dovezení ze soukromé zoo Kernhof v Rakousku. Tuto menší zoologickou zahradu najdete na jihu Čech.
Pokud byste se za bílými tygry chtěli vydat i do zahraničí, tak můžete. K vidění jsou například v ZooParc de Beauval ve Francii. Jde o jeden z prvních parků ve Francii, které bílé tygry choval. Také tady však v současné době chov omezují a zvířata už nerozmnožují. Od roku 2020 jsou pak mláďata bílých tygrů k vidění v Sofia Zoo v Bulharsku. Bílé tygry lze vidět také v Haifě v Izraeli nebo v indickém Mukudupuru v Rívě.
Tygr číslo 1
Všichni bílí tygři, kteří se chovají v zajetí, mají jednoho předka. Už v roce 1951 lovci v indické volné přírodě odchytli nezvykle světlé mládě tygra bengálského. Jeho matka ho kvůli barvě odvrhla. V divočině by tak sám tygr nepřežil. Mahárádža z Rívy si tak vzal samce do paláce a dal mu jméno Mohan.
Později ho spářil se standardně zbarvenou tygřicí. Z mláďat vybral nejsvětlejší a pářil je s původním samcem. Tak se podařilo vyšlechtit bílé tygry. Nejde tak o albinismus, ale o genetickou mutaci leucisus. Zajímavostí je, že Mohan zemřel v 19 letech a byl mu vystavený dokonce státní pohřeb. Jeho potomci se pak během 60. let dostali do zoologických zahrad a byli velkou kuriozitou.
V přírodě jsou klasičtí tygři indičtí samotářská zvířata. Setkávají se jen v době rozmnožování. Když je samice na páření připravena, vydává pachové signály a také charakteristicky řve. Rodí dvě až tři mláďata a vychovává je sama. Samec se výchovy neúčastní, dokonce by dětem mohl ublížit.
Zdroj: zoom.iprima.cz, idnes.cz, zooliberec.cz, zoodvorec.cz
