Článek
Výzkum, který se odehrával ve speciálně postaveném zařízení na farmě v Maine v USA, zahrnoval po dobu 13 let studium více než 500 štěňat. Šlo o mladé psy několika ras. Mezi nimi byli bíglové, kokršpanělé, basenji, drsnosrstí foxteriéři a shetlandští ovčáčtí psi.
Pozorovali je od narození
Vývoj každého štěněte byl podrobně zaznamenáván už od narození. Jeho první reakce na úlek. Jeho první pokus o konzumaci pevné stravy. První souboj se sourozenci. První zavrtění ocásku. Vědci zaznamenávali skutečně všechno tak, jak to dělá u prvorozených dětí spousta maminek.
V pěti týdnech věku začala pak u štěňat série testů. Ty hodnotily nejen inteligenci, ale také dominanci, nadání pro výcvik nebo emoční reaktivitu. Cílem bylo odpovědět na celou řadu otázek. Vědce především zajímalo, jestli jsou některá plemena psů chytřejší než jiná. Chtěli vědět, jak je důležitá výchova psů a co se stane, pokud narušíte normální vývoj štěněte. Jedna otázka však ty ostatní převyšovala. Vědci chtěli zjistit, zda je možné vyšlechtit hyperinteligentního super psa.
Zlatý věk pro vědu
Bylo chvíli po konci druhé světové války, pro vědu v USA začínal zlatý věk. Do výzkumu byly investovány opravdu velké částky a vědci tak mohli ve velkém bádat a zkoumat. Nikdo se příliš neptal a peníze přicházely. Škola pro psy byla jedním z příjemcům, kterým bylo uděleno 632 000 dolarů, což v dnešní době odpovídá asi 9 milionům dolarů. Na dnešní dobu je to tedy opravdu nepředstavitelná částka.
Připomeňme, že v té době byla myšlenka, že selektivním šlechtěním lze dosáhnout genetické nadřazenosti u lidí zdiskreditována a považována za nevhodnou a neetickou. A to kvůli své roli v nacistických zvěrstvech během holocaustu a poválečnému zaměření na lidská práva. Jenže někteří akademici byli stále přesvědčeni, že genetika je hlavním hybatelem chování. Domnívali se, že pečlivé šlechtění by mohlo vést k lepšímu druhu člověka.
Podle BBC byl jedním z lidí, kteří projevili zájem o tuto oblast, Alan Gregg, který byl v té době vysoce postaveným členem Rockefellerovy nadace. Gregg se zabýval aspekty lidského chování souvisejícími se sociální patologií a psychiatrií.
Bylo to složitější
Výzkum na psech nevedl k vytvoření vysoce inteligentního psa. Ačkoliv si to někteří podporovatelé představovali. Místo toho však přinesl důkazy, které zpochybňovaly myšlenku, že by se dala jednoduše vyšlechtit jediná nadřazená kombinace zděděných vlastností.
Testy na psech byly prováděny různými způsoby. Šlo o učení nebo řešení problémů. Představa, že určité plemeno bude vynikat jako nejlepší, se ukázala jako mylná. Samozřejmě, že existovala plemena, která byla v některých úkolech excelentní. Jenže v jiných si zase nejlépe vedla zcela jiná plemena. Tato studie nepředstavila jednoduchou hierarchii inteligence u psů, ale místo toho ukázala, že některé vlastnosti se mohou mezi plemeny nebo dokonce mezi jednotlivými zvířaty lišit.
Podobné to bylo také u temperamentu. Foxteriéři mohou být v některých situacích agresivní. To bylo vysvětleno jejich loveckou minulostí. Reakce psů však neovlivňovalo pouze plemeno. Samozřejmě měly vliv i další věci jako například prostředí a okolnosti. Jak uvádí zpráva BBC o výzkumu, Scott a Fuller nakonec argumentovali proti myšlence, že selektivní chov by mohl vytvořit všestranného „superpsa“ s každou žádoucí vlastností.
Závěr vyvodili sami
Lidský závěr si vyvodili sami. „Už od Řeků… lidé snili o božských nebo hrdinských postavách, které spojovaly fyzickou sílu gorily s inteligencí Einsteina, hudební nadání Beethovena s krásou řeckého boha,“ napsali. Data o psech ukázala, proč tento sen selhává: u společenského zvířete jsou užitečné vlastnosti záměrně rozloženy po celé skupině. Smělí psi odhánějí nebezpečí. Plachý jedinec spustí poplach. „Nadčlověk není k nalezení jako jednotlivec, ale jako dobře rozvinutá lidská společnost.“
Proč zrovna psi
Napadlo vás, proč se experiment uskutečnil zrovna na psech? V té době se většina genetických studií prováděla na krysách nebo octomilkách. Vědci však vsadili na psy, protože jsou ohromně rozmanití. Tvor tak rozmanitého vzhledu musel jistě vykazovat i širokou škálu kognitivních schopností a osobnostních rysů.
Zdroj: bbc.com, economictimes.indiatimes.com, rews.cc
