Článek
V reproduktorech nějakou chvíli jen praská. Poté se z pozadí vynoří hlasy. Tisíce hlasů. Všechny křičí bolestí. Řvou. A pak je ticho. „To, co jste slyšeli, jsou hlasy mrtvých,“ po chvíli pronese do napjatého ticha reportér, očividně sám značně otřesen. „Tyto nahrávky pořídili ruští geologové v hloubce dvanáct kilometrů poté, co spustili mikrofony do nejhlubšího vrtu planety.“ Je to pravda nebo jenom povídačka?
Pod Vlčími horami
Opuštěný areál velikosti fotbalového stadionu je zastavěný betonovými budovami s vysklenými okny. Místo okolo jezera pod Vlčími horami není nejkrásnějším místem pro procházku. Prostor vyhlíží strašidelně a do ticha se nese skřípot. Jakoby pocházel přímo z pekla. Nad celým krajem se tyčí vysoká kovová věž. Postupně se rozkládá. Její vrchní část navíc působí, jako by ji nějaká síla rozervala na kusy. Rezavé kusy najdete všude kolem.
Areál se nazývá SG-3 a ve své době byl skutečně slavný. Vraťme se do sedmdesátých let, kdy v mezinárodním prostředí vrcholila studená válka. Velmoci SSSR a USA soutěžily v tom, kdo dokáže více. Jelikož vesmír už byl dobyt, koukaly na druhou stranu. Na Zem. Američané začaliv Oklahomě s vrtáním díry Bertha Rogers, která se měla již zanedlouho stát nejhlubším vrtem na světě. Ani Rusové však nezaháleli. Za místo, kde chtěli začít svou expedici směrem k zemskému jádru, si zvolili část kontinentální desky nedaleko finských hranic – Kolský poloostrov.
Superhluboký vrt
Výsledkem snažení sovětů je Kolský superhluboký vrt. Jde o díru do země, která má v průměru 23 centimetrů. A hloubka? Neuvěřitelných 12 261 metrů. „Jedním z důvodů, proč má takový tvar, je skutečnost, že čím větší je otvor, který vrtáte, tím větší je odpor, na který narážíte,“ komentovala relativně malý průměr vrtu v pořadu Nevysvětlitelná tajemství s Williamem Shatnerem na Prima ZOOM geografka Julie Klingerová z univerzity v Delaware.
Při kopání byla podle ní největším problémem teplota. Ta se totiž s každým kilometrem snižuje. A ne zanedbatelně, ale o více než 15 stupňů Celsia. „Při vrtání směrem dolů se zjistilo, že se hornina začíná chovat jako plast, že ta pevná hornina začíná vrtací techniku zalepovat,“ popsala geografka. Rostoucí tlak a vysoká teplota, která nakonec dosáhla 180 °C, byly nakonec kromě nedostatku financí hlavními důvody, proč se vrtat přestalo.
Existují i jiná vysvětlení
Geografové mají sice jasno, ale stoupenci konspiračních teorií mají úplně jiný názor. Podle nich totiž vědci při hloubení narazili na obří podzemní dutinu a na citlivých mikrofonech, které spouštěli dolů, zaslechli tisíce naříkajích hlasů. Zkrátka se hovoří o tom, že Kolský superhluboký vrt pronikl až do samotného pekla.
Přesvědčit se o tom můžete sami, protože nahrávka unikla na veřejnost a koluje internetem už od roku 1997. Před tím se ale objevila i ve vysílání křesťanské televize TBN Networks v roce 1989. Ale abychom vás uklidnili, autenticitu nahrávky jde zcela jednoduše vyvrátit. Skřeky, které se na záznamu objevují, jsou upravenou částí soundtracku k italskému hororovému filmu Krvavý baron z roku 1972.
Chtěli se prokopat k jádru Země
Zpět od konspiračních teorií ke skutečnostem. Věřili byste, že od roku 1970 se hloubilo až do roku 1994? Za 24 let bylo učiněno tisíce menších a několik významných objevů. Sověti své americké konkurenty několikanásobně překonali. Po konci Studené války a po rozpadu Sovětského svazu už však nebylo třeba tvořit propagandistické rekordy. Navíc docházely peníze. Práce tak skončily.
Původním záměrem inženýrů bylo dostat se až k zemskému jádru. Zdá se vám to úsměvné nebo utopistické? Dost možná také konspirační? Z dnešního pohledu jistě, protože dnes už víme, že se jeho okraj nachází v hloubce asi 2900 kilometrů. Je však pravdou, že právě práce na hloubení kolské jámy velkou měrou přispěly k vypočtení tohoto čísla.
Zdroje: stoplusjednicka.cz, zoom.iprima.cz, svetobeznik.info
