Článek
Právě pohled do dětství nejvlivnějšího muže světa nám může prozradit hodně o tom, proč se chová tak, jak se chová. Donald Trump se narodil do rodiny realitního magnáta Freda Trumpa jako čtvrté dítě v pořadí. Rodina byla bohatá, ale přesto se od něj od dětství očekávalo, že bude pracovat v otcově firmě na nejnižších pozicích.
Otec Donalda v dětství v podstatě ignoroval. A když už si ho všiml, tak na něj jen křičel, případně ho kritizoval nebo ho trestal. Laskavá slova malý Donald od hlavy rodiny příliš neslýchal. Ostatně slovně týral i Donaldova staršího bratra, který chtěl být pilotem. Nakonec se z něj však vlivem výchovy stal alkoholik, který zemřel ve 42 letech.
Matka k Donaldovi byla do dvou let pozorná, ale rozhodně ne milující. A pak ho na celý dlouhý rok opustila. Jak se asi muselo cítit dítě, když od něj matka odešla na tak dlouhou dobu? Jeho potřeby najednou nebyly naplňované. Ostatně, jak píše ve své knize jeho neteř Mary L. Trumpová: „Zneužívání dětí je v jistém smyslu zkušeností příliš mnoho nebo nedostatek. Donald zažil nedostatek ztrátou spojení s matkou v klíčové vývojové fázi, což bylo hluboce traumatické.“ V knize dále uvádí, že mu nedal pocit lásky ani bezpečí. Donald Trump pak trpěl deprivací. A právě ta ho poznamenala na celý život.
Otec byl sociopat
Otec se s Donaldem rozhodně nemazlil. Když se začal chovat špatně ve škole, poslal ho bez milosti na vojenskou akademii. Mary popisuje Freda Trumpa jako vysoce funkčního sociopata. Podle Mary se s tím chtěl Donald Trump nějak vyrovnat, a tak si začal vytvářet silné, ale primitivní obranné mechanismy. Ty se podle jejích slov vyznačovaly rostoucím nepřátelstvím k ostatním a zdánlivou lhostejností k matčině nepřítomnosti a otcově zanedbávání. Rozrostl se druh křivdy a chování.
Podle neteře neměl současný americký prezident prakticky žádné pozitivní zážitky z dětství, které by mohly zmírnit týrání, kterému byl vystavený. A podle Mary, která má doktorát z psychologie, se chování proměnilo v osobnostní rysy. Donald Trump měl vzhledem ke svému dětství slušně našlápnuto stát se zločincem. Jediné, co ho zachránilo, bylo rodinné bohatství.
Trump podle kamaráda
Donald Trump byl podle Paula Onishe, kamaráda z dětství, bojovný, ale komik. Někdy prý bylo těžké poznat, co myslí vážně a co ne. Ostatní prý běžně urážel, ale pak tvrdil, že to nemyslel vážně. „Vyrážel lidem z rukou svačinové krabičky, rád tahal holky za vlasy,“ popisuje kamarád z dětství. Dělal to proto, aby na sebe upoutal pozornost? Aby si ho někdo všímal alespoň ve škole, když doma byl prakticky neviditelný? Nebo to dělal z toho důvodu, že někde potřeboval vybít svoji frustraci?
Bojovat musí stále
Na první dobrou to zní asi zvláštně. Donald Trump je nejvlivnější muž světa. V podstatě nikdo není víc. Dosáhl naprostého maxima. Přesto stále bojuje se strachem a lhostejností. Bojí se selhání. Nejen, že zažil kruté dětství, ale navíc byl svědkem toho, jak otec postupně zničil jeho bratra. Pokud tedy Trump hovoří o tom, že je něco nejúžasnější (a on na tom má zásluhu), musíte si uvědomit, že hovoří ten malý chlapec, který se bojí, že nebude dost dobrý a bude kvůli nedostatečnosti zničený.
Věda hovoří jasně
Je dokázané, že miminka a děti potřebují dva typy pozitivních zážitků. Jedním z nich je fyzická a emocionální blízkost. Je tedy důležité být v náručí a utěšován. A druhým je zrcadlení. Je to proces, kterým rodič reflektuje, zpracovává a vrací dítěti jeho pocity. Bez zrcadlení jsou dětem odepřené klíčové informace o fungování mysli a chápání světa.
Z dostupných informací je zřejmé, že oba tyto typy pozitivních zážitků v dětství Donalda Trumpa chyběly. Bohužel.
Zdroj:
