Článek
Proti hudebním akcím brojí v Praze
Pražané, aktivisté, a dokonce i některé městské části bojují proti koncertům, festivalům a dalším akcím, které narušují klid v hlavním městě. Připravovaný návrh nové vyhlášky těmto lidem rozhodně radost neudělal. Vybraným akcím by měl totiž umožnit, aby pokračovaly i po 22. hodině. Návrh je v současné době v připomínkovém řízení na radnicích. Zastupitelé a městské části návrh Výboru pro kulturu, památkovou péči, výstavnictví a podporu cestovního ruchu, zkritizovali.
„Předmětem této obecně závazné vyhlášky je stanovení závazných podmínek pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných kulturních podniků konaných ve venkovním prostoru na území hlavního města Prahy, jejichž podstatnou složkou je produkce reprodukované nebo živé zesilované hudby, v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku a stanovení výjimečných případů, při nichž je doba nočního klidu vymezena dobou kratší nebo při nichž nemusí být doba nočního klidu dodržována,“ píše se v návrhu.
Pražané brojí především proti akcím, které se konají v Ledárnách Braník. Hluk z koncertů konaných v tomto místě prý zatěžuje obyvatele Braníka, Barrandova, Chuchle a Hlubočep. Kromě Braníku si však lidé, kterým hluk vadí, stěžují také na akce konané ve Žlutých lázních, Riegrových sadech, na Výstavišti nebo v Letňanech. Dost možná není výčet konečný. Zatím není jasné, zda budou vyslyšeni stěžovatelé nebo zda projde nová vyhláška, která dává hudebním akcím zelenou. Některým dokonce do pozdních nočních hodin.
Hlasitá hudba vadí také Ostravanům
V Ostravě taktéž panuje spor mezi pořadateli festivalů a některými místními lidmi. Ti podepisují i celorepublikovou petici proti nadměrnému hluku. Konkrétně v Ostravě nejvíce vadí akce jako Ostrava v plamenech, Beats For Love a Colours of Ostrava. Město se sice snaží regulovat počet akcí, které by narušovaly noční klid a spolupracují s organizátory, ale akce zakázat nemohou. Konkrétně Dolní oblast Vítkovice je totiž v soukromých rukou a město tak nemůže průběh konaných akcí ovlivňovat.
Někteří obyvatelé Ostravy proto v termínech velkých akcí z města odjíždí. Velké akce konané v Dolních Vítkovicích prý ruší jejich spánek, a navíc musí mít zavřená okna. Přestože obyvatelům hluk vadí, někteří chápou, že město takové kulturní akce potřebuje, jelikož se na ně do Ostravy sjíždí lidé z celého světa. Jiní pochopení nemají žádné. Ve městě je však také spousta těch, kteří venkovní hudební akce podporují. Město si nechalo udělat dotazník, který vyplnilo více než pět tisíc lidí. Tři čtvrtiny respondentů jsou s akcemi spokojeni.
Stěžují si lidé napříč republikou
Praha a Ostrava pochopitelně nejsou zdaleka jediná místa, kde si lidé na hluk z hudebních produkcí stěžují. Obecně by se dalo říci, že s podobnými problémy se potýká každý větší i menší festival. V loňském roce se například řešil hluk z Rock for People. Někteří lidé bydlící několik kilometrů od místa konání prý spí se špunty na uších. Najdou se i tací, kteří tvrdí, že postavili na vesnici, aby měli klid. A ten jim narušuje nejen legendární festival, ale i další hudební akce, které se během léta v místě konají. Ostatní jsou shovívavější. Hudba jim třeba vadí, ale chápou, že je to pár dní a dá se to vydržet.
Stížnosti přichází také na festival Mighty Sounds. Festival měl dokonce za roky 2010, 2011 a 2012 platit pokutu za překročení hlukových limitů. Některé částky organizátoři uhradili, ale bojovali, a nakonec vyhráli. Nejvyšší správní soud v Brně rozhodnutí krajského soudu zrušil. Pokuty prý byly organizátorům nakonec vrácené. V době, kdy dostal festival pokuty, platila jiná pravidla. Poté došlo k novele zákona, která umožňuje hudební akce pod širým nebem vyjmout z nařízení o hlukových limitech. Lidé si tak stěžovat mohou, ale pokud pořadatelé požádají o dočasnou výjimku v dodržování limitů, moc toho nezmůžou.
Hluk nelze limitovat
Podle Ministerstva zdravotnictví nelze stanovit zdravotně odůvodněný hygienický limit pro krátkodobé hudební produkce, jako jsou festivaly nebo koncerty. Navíc je podle instituce nutné rozlišovat u vlivu nadměrného hluku z hudebních produkcí ve venkovním prostoru obecné obtěžování a přímé zdravotní účinky. Podle ministerstva je obtěžování subjektivní. Studie, které se pokoušely změřit subjektivní rušení a obtěžování hlukem, nedospěly k jednoznačnému závěru.
Jak mohou hluk regulovat obce
Podle zákona o ochraně veřejného zdraví a prováděcího nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, mají obce jen omezené možnosti regulace hluku. Nejdůležitější úlohu při ochraně obyvatelstva před hlukem mají totiž krajské hygienické stanice. V kompetenci obcí je jen vydávání vyhlášek, kterými mohou regulovat hlučné akce, jako jsou letní koncerty. Obce některé akce spojené s produkcí hudby povolují. Pak mohou stanovit také dobu ukončení.
Bojovníci proti hluku, spojte se
Na internetu je k dohledání dokonce kompletní manuál občana obtěžovaného hlukem. Ten mimo jiné radí, že v případě rušení nočního klidu, je třeba volat policii. U toho je však třeba myslet na to, že určité akce mohou mít výjimku a v určité dny tak může být doba nočního klidu kratší, nebo v případě obecní slavnosti dokonce žádná. Manuál navíc uvádí, že za hluk není považovaný zvuk z produkce provozované ve venkovním prostoru.
Jak z toho ven?
Pořádání hudebních akcí pod širým nebem bude pravděpodobně i do budoucna vyvolávat vášnivé debaty. Pro jedny jde o obtěžující hluk, který jim narušuje spánek. Pro druhé jsou to akce, na které se těší celý rok a hojně je navštěvují. Zatímco milovníci hudby by byli velmi zklamaní, kdyby došlo k výraznějšímu omezení koncertů a festivalů, spousta místních by byla spokojená.
Co je tedy správně? A na které straně barikády stojíte vy?
