Článek
Pepíka hledali dlouho
Pro maminku jedenáctiletého Pepíka začaly dny plné hrůzy a obav. Pepíka Neumanna se nedařilo nalézt ani policii. Pátrání bylo intenzivní a přesto nebyl chlapec objevený. Všechno nasvědčovalo tomu, na co nechce žádná maminka pomyslet. Chlapec se stal obětí násilného trestného činu. Čtyři dny po zmizení Pepíka dostala Veřejná bezpečnost hlášení o šíření zápachu v kině Metro.
Kriminalisté se vydali na místo a našli mrtvolu chlapce v akumulátorovně. Chlapec byl zaházený různými předměty. Na první pohled bylo zřejmé, že jde o vraždu. Soudní pitva pak prokázala, že byl chlapec sexuálně zneužitý, škrcený a bodaný nožem. Netrvalo dlouho než kriminalisté zjistili, že mezi zaměstnanci kina je jistý Jaroslav Papež. Byl jim dobře známý. Už dříve byl trestaný za pohlavní zneužívání chlapců.
Navíc v den zmizení chlapce promítal a o den později měl nastoupit trest za předchozí činy. Kriminalisté na nic nečekali a při domovní prohlídce, pět dní po vraždě, našli Papeže ukrytého ve skrýši pod hromadou prken v domku na Chodově. Žil tam se svojí matkou. Svůj čin se ani nesnažil zapírat. Přiznal se.
Posilnil se alkoholem
Kriminalisté později zjistili, že Papež se před nedělním promítáním posilnil několika pivy. V pasáži kina si všiml chlapce a pozval ho do kabiny pod záminkou, že právě odtud může sledovat mládeži nepřístupný film o komisaři Maigretovi. Zamkl. Pak chlapci řekl, aby se svlékl. Zdůvodnil to horkem v kabině. Následně ho začal osahávat a pak mu řekl, že má dlouhé vlasy a ostříhal ho.
Chlapce pak zneužil i během druhého odpoledního představení. To už Pepíka hledala maminka s Veřejnou bezpečností. Chlapec chtěl domů. Snažil se utéct. Nekřičel. Možná se bál. Odhodlal se však obléct si košili. To Papeže naštvalo a bodl ho nůžkami do srdce. Potom ho opakovaně praštil přes hlavu lepičkou na filmy. Chlapec stále žil. Papež vzal Motouz a utáhl mu smyčku kolem krku.
Uklízel po sobě
Všechny stopy krve se snažil smýt. S úklidem pak pokračoval také druhý a třetí den v práci. Ve středu se však po kině začal šířit hnilobný zápach. Papež si toho byl vědomí, a tak napsal kolegovi vzkaz, že další den nepřijde, protože musí nastoupit výkon trestu. Kolega nepřišel a náhradník odmítl vstoupit do kabiny, která silně páchla. Pak zavolal policii.
Žádali trest smrti
Sexuálně motivovaná vražda chlapce šokovala veřejnost. Během soudního procesu byla soudu doručena petice, na které bylo 860 podpisů. Lidé žádali pro Jaroslava Papeže trest smrti. Soud se k ní také přiklonil. Papež se proti rozsudku Městského soudu v Praze odvolal. Nebylo mu to nic platné. Z lékařského posudku bylo jasné, že trpí sexuální deviací a sadistickými sklony. O své úchylce věděl a věděl, že po alkoholu může být jeho pud silnější. Soud tedy usoudil, že byl schopný rozpoznat nebezpečnost svého činu a ovládat se. Proto bylo rozhodnuto, že trest smrti bude vykonaný.
Historie Papeže
Jaroslav Papež měl potíže s učením a absolvoval jen sedm ročníků základní školy s podprůměrným prospěchem. Vyučil se košíkářem. Jeho kriminální minulost byla bohatá. V roce 1962 osahával desetiletého chlapce a o rok později vysvlékl dvanáctiletého hocha, kterého nejen osahával, ale také bodal jehlou do ruky. Další svou oběť, které bylo jen deset let, dokonce škrtil. Jenže soud mu za to vyměřil jen roční vězení s odkladem na tři roky. Měl také absolvovat ústavní protialkoholní léčbu. Ta byla v průběhu změněna na ambulantní. V roce 1965 spáchal další činy. Do vazby ho však nevzali a zkoumali jeho duševní stav. V březnu 1966 byl propuštěný a o měsíc později byl odsouzený k 8 měsícům vězení. Než nastoupil do vězení, zavraždil chlapce v kině.
Zdroj: policie-cr.cz, kriminalistika.eu, idnes.cz
