Hlavní obsah
Lidé a společnost

Tragický osud Jiřiny Štěpničkové: Mandlová ji nenáviděla, režim ji poslal do vězení

Foto: beasternchen/ Pixabay

Patřila k velkým ženám československého divadla a filmu. Jiřinu Štěpničkovou si můžete pamatovat jako Viktorku z Babičky nebo z filmu Skřivánci na niti. Největší drama však herečce nachystal život.

Článek

Chtěla být herečkou

Narodila se v roce 1912 v Praze a rozruch v rodině vzbudila tím, že odmítla studovat obchodní akademii. Jejím snem bylo stát se herečkou. Na zkoušky šla jen se souhlasem maminky, otec o tom nevěděl. Celý další rok pak netušil, že jeho dcera nedochází na obchodní akademii. Jiřina však měla skutečný talent a už v sedmnácti letech se zapsala jako členka činohry Národního divadla. Protože studenti konzervatoře měli zakázáno hrát, vystupovala pod jménem maminky. Nadchla kritiky a všude se o ní začalo psát. Všechno prasklo. A otec ji vyhodil z domu.

Nakonec jí však odpustil a chodil se na ni tajně dívat. Už před válkou se dostala také do filmu. Její hvězda opravdu stoupala. Oblíbil si ji především režisér Martin Frič. Během své kariéry stihla odmítnout kolaboraci s nacisty. Jenže ani komunisté jí nebyli po chuti, a tak po konci druhé světové války dostávala stále méně nabídek. Odmítla totiž spolupracovat s StB. V roce 1947 se jí narodil syn Jiří Štěpnička. Jeho otec Jan Samec od rodiny brzy odešel a herečka zůstala se synem sama.

Nalíčili na ni past

Komunisté si na Štěpničkovou políčili v rámci akce Generální prevence. Obviňovali lidi z různých oborů a následně je exemplárně potrestali. V případě Štěpničkové připravili falešnou zprávu od režiséra Františka Čápa. Právě s ním během války točila několik filmů. Herečku ve zfalšovaném dopise režisér vyzval k odchodu za hranice. Sám utekl v roce 1949 na západ. Právě proto pod jeho jménem nabídli herečce práci.

Jiřina Štěpničková byla zoufalá. Práce měla málo, byla sama na čtyřletého syna. Proto se rozhodla v roce 1951 ilegálně překročit hranice. Vůbec netušila, že se vrhla rovnou do pasti. Zatkli ji, vyslýchala na Pankráci a na rok ji poslali do vazby. Soudní proces byl odbyt během dvou dnů v prosinci 1952. Hovořilo se o tom, že pro ni někteří kolegové pod nátlakem požadovali trest smrti. Rozsudek byl oproti tomu mírnější. Přesto však tragický. Dostala 15 let vězení za vlastizradu. Odseděla si deset let. Na svobodu se přitom dostala jen několik měsíců před plošnou amnestií.

Syn putoval do dětského domova

Ačkoliv měl Jiří Štěpnička, který se však tehdy jmenoval Jiří Samec, svého otce a další příbuzné, dostal se do dětského domova. Malý chlapec strávil pod dohledem vychovatelek dlouhé čtyři měsíce. Teprve potom se podařilo vyřídit s úřady, aby si chlapce mohli odvést prarodiče. Maminku mohl chlapec ve vězení navštěvovat jen několikrát do roka. Shledali se až v době, kdy mu bylo 13 let.

Rivalka Mandlová

Herečka se nakonec k divadlu přece jen vrátila a hrála až do své smrti. Po celou její kariéru měla jednu úhlavní nepřítelkyni. Slavná Adina Mandlová jí nemohla přijít na jméno. Osočovala ji z toho, že se snažila vyniknout, aby se zalíbila Němcům. Dokonce jí přičítala svůj neúspěch, když se v roce 1966 snažila o návrat na divadelní prkna. Tvrdila, že Štěpničková podporovala akci, kde se sháněly podpisy herců proti jejímu vystupování.

Velkou ironií osudu pak bylo, že když v polovině osmdesátých let herečka umírala, její syn Jiří Štěpnička pod tlakem režimu přijal hlavní roli v seriálu Gottwald. Opěvoval tak muže, za jehož vlády skončila jeho maminka ve vězení.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz