Článek
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky dne 6. března 2025 vyslovila souhlas s ratifikací Smlouvy mezi Českou republikou a Svatým stolcem o některých právních otázkách. Smlouva byla původně podepsána 24. října 2024 českým premiérem a kardinálem státním sekretářem Svatého stolce. Tato událost je označována ministerstvem zahraničí jako historický milník ve vztazích mezi státem a katolickou církví. Nicméně analýzy ukazují, že smlouva obsahuje sporné body, které mohou být v rozporu s principy sociální spravedlnosti, rovnosti před zákonem a suverenity České republiky.
Proč by to mělo zajímat každého z nás
Představte si, že vaše dítě je zneužito duchovním, ale stát mu právě dal mocnější nástroje k tomu, aby se trestu vyhnul. Pokud by smlouva byla schválena, mohlo by to vést ke komplikacím v součinnosti církve s vyšetřováním trestných činů, jako jsou sexuální delikty. Jako velmi sporný se jeví bod ve kterém se mluví o skutečnosti , že vedle duchovních přiznává právo podobné zpovědnímu tajemství také pastoračním pracovníkům, jejichž definice však není nikde přesně stanovena. To vytváří prostor pro možné nekontrolované zneužití tohoto ustanovení.
Pokud by si někdo sám přisvojil označení pastoračního pracovníka a následně odmítl svědčit před soudem či policií, vzniká otázka, jak by k tomu přistupovaly státní orgány – zda by takové tvrzení automaticky akceptovaly. Situaci komplikuje autonomie církví, která znamená, že stát nemůže přímo zasahovat do jejich vnitřních záležitostí.
Panují tak oprávněné obavy, že by smlouva mohla vést k rozšíření zpovědního tajemství, které by mělo přednost před ochranou obětí, což by kněžím mohlo umožnit např. nepřekazit zneužívání nebo např. probíhající týrání dětí, o kterém by se dozvěděli při zpovědi . Zpráva „Jak zachránit zpovědní tajemství“ uvádí, že někteří považují trvání církve na nedotknutelnosti zpovědního tajemství za potvrzení toho, že církev neklade bezpečnost a dobro svých dětí na první místo, a panuje představa, že pachatelé zneužívání mohou získat rozhřešení a pokračovat bez následků.
Když se tajemství stane zbraní
Co to znamená v praxi? Představme si situaci kdy se dítě svěří rodičům že bylo zneužito farářem. Rodiče jdou na policii, která po výslechu (který už sám o sobě je pro oběť mimořádně stresující velmi často musí oběť vypovídat opakovaně ) chce vyslechnout další duchovní ovšem církev se odvolá na zpovědní tajemství , a to i v případě , že o zpověď vůbec nešlo. Oslovení tak odmítnou vypovídat a vyšetřování končí ve slepé uličce. Smlouva tuto praxi jen posiluje a stát tak uznává rozšířenou verzi církevního tajemství. Policie má svázaná ruce ještě více než dříve. Běžným občanům podpisem této smlouvy tedy říká že pro kněze a nově i pastorační pracovníky platí jiná pravidla než pro ně a že z jejich daní se financuje instituce , která se staví nad zákon.
Výzva kterou nikdo nevyslyšel
Oběti sexuálního zneužívání v církvi přímo vyzvali stát , aby neuzavíral smlouvu s Vatikánem. Podle nich ohrožuje spravedlnost , vadí jim zejména rozšíření zpovědního tajemství. Uvedli to v otevřeném dopise. Ve smlouvě se mimo jiné stručně píše, že Česko uznává zpovědní tajemství a že pastorační pracovníci mají právo obdobné zpovědnímu tajemství za podmínek stanovených zákonem. Signatáři dopisu ale upozorňují na to, že pastoračním pracovníkem může být kdokoliv, koho tak představitelé církve označí.
„Vzhledem k bolestné zkušenosti, kterou jsme si prošli, a vzhledem ke zkušenostem s tutláním a popíráním případů zneužívání v katolické církvi Vás naléhavě žádáme: zastavte projednávání takovéto smlouvy!“ uvedli. Autoři dopisu se domnívají, že za zpovědní tajemství se může církev účinně skrývat již v současném systému. Smlouva podle nich pomůže ochráncům pedofilů v katolické církvi, aby využívali a zneužívali zpovědní a pastorační tajemství jako praktickou překážku pro vyšetřování sexuálního zneužívání dětí.
V říjnu 2024 Petr Fiala podepsal smlouvu s Vatikánem přesně v době, kdy oběti žádaly o opak
O nás bez nás aneb kdo to rozhodl?
Alarmující je , že smlouva byla vyjednaná a podepsaná bez širší společenské diskuse, kdy se občané dozvěděli o problémech až ex post. Co to znamená pro české občany? Zejména zprávu o tom, že zákon není stejný pro všechny a že církev má zvláštní postavení a její oběti jsou ignorovány.
Zamysleme se prosím nad tím, komu tato smlouva přinese užitek , koho chrání a proč jsme se bez ní doteď obešli.
