Článek
Přestože iniciativa a první žaloba na nedoplacené odměny vznikla právě v Královehradeckém kraji, tak vedení Královehradecké záchranky vyčkávalo s uznáním nároku na výrok Krajského soudu, kam byla kauza vrácena Vrchním soudem, který o nároku již před delší dobou rozhodl. Z přístupu vedení záchranky je zřejmé, že do poslední chvíle doufalo, že dlužné částky nebude muset vyplatit a záležitost bude promlčena. Toto jednání nelze označit jinak než amorální, když se ještě navíc zjistilo, že část odměn určených záchranářům si v rozporu s usnesením vlády vyplatilo samo vedení záchranné služby a zároveň odměnilo i pracovníky, kteří se ošetřovaní pacientů s covidem neúčastnili a nebyli členy výjezdových skupin. Takže místo toho, aby se vedení snažilo napravit vniklou křivdu , která se záchranářům stala, tak se všemi silami snažilo vyplacení odměn zabránit. Mluvčí Krajského úřadu Královehradeckého kraje, který je zřizovatelem Záchranné služby prohlásil, že bylo třeba vyčkat na výrok Krajského soudu pro přesný výpočet částky, kterou mají záchranáři obdržet. V ostatních krajích, ale byli schopni částku vypočítat i bez rozhodnutí soudu.