Článek
Ve srovnání s německem, kde jsou zhruba 3× vyšší mzdy - průměrná mzda poštovních doručovatelů v České republice se pohybuje kolem 21 700 Kč měsíčně.V Německu je průměrná hrubá měsíční mzda poštovních doručovatelů při aktuálním kurzu přibližně 62 700 Kč měsíčně.
Přesto je cena doručené zásilky v Německu 3× nižší než v ČR!
S nadsázkou lze říci, že v některých případech je levnější nebo efektivnější použít taxi nebo BOLT pro doručení zásilky. Česká pošta nabízí neefektivní, pomalé a drahé doručování, zatímco soukromí poskytovatelé kurýrních služeb, jako jsou Bolt nebo taxi, jsou rychlejší, flexibilnější a cenově konkurenceschopní.
Důvody plýtvání a neefektivity v České poště
Česká pošta čelí kritikám nejen za dramatický nárůst cen poštovních služeb, ale i za její dlouhodobou neefektivitu, která je odrazem špatného řízení a nevhodné organizační struktury. Zatímco ceny poštovních služeb rostou neúměrně k inflaci (575 % nárůst ceny úředního dopisu), Česká pošta stále ignoruje základní příčiny tohoto problému – špatné hospodaření, vysoké náklady na nevýkonný administrativní aparát a zcela nedostatečnou adaptaci na měnící se potřeby trhu.
Nárůst cen není způsoben pouze inflací!
Pokud se podíváme na průměrný růst inflace v ČR, který se pohyboval mezi 2–3 % do roku 2021 a v letech 2022–2024 dosáhl maximálně 15 %, vzrůst cen za poštovní služby je zcela mimo tento rámec. 575 % nárůst ceny za úřední dopis a 23,64 % ročně rozhodně není způsoben pouze inflací, ale strukturálními problémy, které jsou spojené se špatným hospodařením.
Hlavní příčiny špatného hospodaření České pošty:
- Pokles počtu listovních zásilek Digitalizace a elektronická komunikace snížily poptávku po tradičních dopisech, což znamená, že Česká pošta musí čelit vyšším nákladům na jednotku služby. Tento trend ale pošta nevyužívá k optimalizaci, místo toho pokračuje ve zvyšování cen.
- Nevyužitá kapacita a ztrátové provozy Česká pošta vlastní rozsáhlou infrastrukturu, kterou nevyužívá efektivně. Má příliš mnoho poboček a zbytečných provozů, které zvyšují její fixní náklady.
- Nevhodná organizační struktura Česká pošta má příliš mnoho nevýkonných administrativních pracovníků (THP) a vedoucích pracovníků, což zvyšuje náklady na mzdy a neproduktivní administrativní práci. Poměr mezi administrativními pracovníky a těmi, kteří skutečně vykonávají výkonovou činnost (jako listonoši nebo doručovatelé), je zcela nevyvážený a neefektivní.
- Ztráta konkurenceschopnosti Srovnání s Německem: Německá pošta (Deutsche Post) je mnohem efektivnější, díky silné automatizaci a větší míře technologických inovací. V Německu je podíl administrativních pracovníků výrazně nižší a výkonných pracovníků (např. listonošů a doručovatelů) vyšší. V ČR je to naopak: Česká pošta má v poměru příliš mnoho THP a vedoucích pracovníků, což ji činí neefektivní a finančně náročnou.
- Rostoucí náklady na mzdy a provoz Když se zvyšuje minimální mzda, rostou i náklady na provoz, a to nejen u pracovníků na pobočkách, ale i ve vedení. Tento růst však není kompenzován zlepšením efektivity a produktivity služeb.
Rizika spojená s neefektivitou pošty:
Pokud Česká pošta nebude schopná řešit tyto problémy, bude čelit vážným důsledkům:
- Klesající důvěra ve veřejné služby Pokud se služby pošty stanou stále více nevýhodné a zbytečně drahé, občané a firmy budou hledat alternativy. Elektronická komunikace, kurýrní služby nebo dokonce osobní doručování (například taxislužby) se stávají efektivnějšími a levnějšími alternativami.
- Ztráta konkurenceschopnosti Alternativní poskytovatelé (např. Zásilkovna, PPL) postupně přebírají trh s poštovními a kurýrními službami, což vede k marginalizaci České pošty. Důvodem je nejen vysoká cena, ale i nedostatečná kvalita a efektivita.
- Nezbytné reformy a změna směru Reforma managementu: Zavedení profesionálního vedení, které se zaměří na efektivitu, transparentnost a optimalizaci procesů. Automatizace a digitalizace: Česká pošta by měla investovat do moderních technologií, jako je automatizace logistiky a zlepšení elektronických služeb, které mohou snížit provozní náklady. Optimalizace infrastruktury: Místo neustálých reorganizací je třeba optimalizovat pobočky a redukovat ztrátové provozy.
- Riziko ztráty základních služeb Pokud se neefektivita pošty nevyřeší, může dojít k omezení základních služeb, jako je doručování v odlehlých oblastech, což by mělo vážné sociální dopady na obyvatele venkovských oblastí.
Pokud Česká pošta nepřijme změny, bude se její situace zhoršovat:
- Vysoké ceny a nízká efektivita povedou k odchodu zákazníků, což následně povede k dalšímu zhoršení finanční situace pošty.
- Klesající důvěra v poštovní služby a pokračující ztráta konkurenceschopnosti znamená, že pošta bude v budoucnosti stále více ztrácet trh.
Pilotní projekt doručení potravin – Nerealistické očekávání
I když Česká pošta zavádí pilotní projekt doručování potravin (s COOP), má tento projekt několik zásadních problémů:
- Nezastihnutí zákazníka: Pokud pošťák nezastihne zákazníka doma, rozvoz potravin nebude fungovat efektivně. Potraviny, zejména čerstvé a mražené, nelze nechat dlouho čekat.
- Logistická nepřipravenost: Pošta již má problémy s logistikou zásilek a doručování potravin je složitější než standardní služby.
- Konkurenční nevýhoda: Tradiční rozvážkové služby (Rohlik.cz, Wolt) již mají vybudovanou efektivní infrastrukturu a poskytují lepších zákaznický servis.
Závěr
Pokud Česká pošta neudělá zásadní změny v řízení, organizaci a technologické inovaci, bude i nadále směřovat k neudržitelnosti. Reforma zaměřená na zefektivnění interních procesů, redukování administrativních pozic a automatizaci je nezbytná, jinak bude pošta stále více ztrácet svou roli jako klíčová veřejná služba.
Pro zahrnutí výpočtu efektivity pomocí metodiky KIFEN (která se zaměřuje na sledování a optimalizaci nákladů) bychom mohli implementovat vzorec, který bude zohledňovat náklady na práci, provozní náklady a objem doručených zásilek. Následně bychom to srovnali s efektivitou pošty v Německu, která využívá moderní technologické inovace a optimalizaci procesů.
Využití metodiky KIFEN pro výpočet efektivity poštovních služeb:
Metodika KIFEN by se zaměřovala na vzorec pro výpočet efektivity P = M / V, kde:
- P – Produktivita (efektivita služby)
- M – Mzdové náklady na jednu zásilku (včetně administrativních, mzdových nákladů na pracovníky a vedoucí pozice)
- V – Počet doručených zásilek (objem služby)
Tento vzorec by nám měl ukázat, jak efektivní je Česká pošta v porovnání s jejími náklady na pracovníky a objemem vykonávaných služeb.
Příklad výpočtu efektivity pro Českou poštu:
Pokud vezmeme následující hypotetické údaje pro Českou poštu:
- Mzdové náklady na jednoho zaměstnance (včetně administrativních pracovníků a vedoucích): 40 000 Kč měsíčně (toto je průměrná mzda včetně všech fixních a variabilních nákladů na pracovníky).
- Počet zaměstnanců: 30 000 (včetně administrativních pracovníků a vedoucích).
- Počet doručených zásilek ročně: 100 milionů zásilek (včetně všech typů poštovních služeb).
Výpočet pomocí metodiky KIFEN ukazuje, že mzdové náklady na jednu zásilku jsou 12 Kč. Pokud přičteme náklady na provoz, infrastrukturu a další náklady, bude skutečná cena pro Českou poštu ještě vyšší.
Srovnání s Německem:
Pro srovnání s Německem použijeme obdobné údaje:
- Mzdové náklady na jednoho zaměstnance (včetně administrativních pracovníků a vedoucích): 3 500 € měsíčně (což je přibližně 86 000 Kč).
- Počet zaměstnanců: 400 000 (větší počet pracovníků v Německu díky vyšší automatizaci).
- Počet doručených zásilek ročně: 10 miliard zásilek.
Výpočet pomocí metodiky KIFEN ukazuje, že mzdové náklady na jednu zásilku v Německu jsou mnohem nižší než v ČR. Tento rozdíl ukazuje na efektivitu systému v Německu, kde je větší míra automatizace a nižší administrativní náklady.
Co znamená tento výpočet?
Pokud bychom se podívali na celkové mzdové náklady pro Českou poštu a Německo, můžeme vidět zásadní rozdíl v efektivitě:
- Česká pošta: Mzdové náklady na jednu zásilku jsou 12 Kč.
- Německo: Mzdové náklady na jednu zásilku jsou 3,44 Kč.
Tento rozdíl ukazuje, že je potřeba optimalizovat mzdovou strukturu a snížit počet administrativních pracovníků. S vyšší automatizací a efektivnějšími procesy by bylo možné snížit náklady na pracovníky a zlepšit produktivitu.
Další kroky pro Českou poštu:
- Redukce administrativy: Česká pošta by měla optimalizovat strukturu zaměstnanců a snížit nadbytečné administrativní pozice, které nepřinášejí přímou hodnotu.
- Zavedení automatizace a modernizace procesů: Implementace nových technologií pro zefektivnění doručování a třídění zásilek, což by snížilo náklady na pracovníky.
- Zlepšení digitalizace: Digitalizace a zavádění nových technologických nástrojů by mohly pomoci snížit náklady a zlepšit službu pro zákazníky.
Metodika KIFEN ukazuje, že Česká pošta musí urgentně změnit přístup k efektivitě a nákladům. Vysoké mzdové náklady, špatně strukturovaný administrativní aparát a nízká míra automatizace jsou klíčovými faktory, které zvyšují náklady a snižují konkurenceschopnost. Srovnání s Německem ukazuje, že pošta v ČR musí učinit radikální změny, aby udržela svou roli veřejné služby a nabídla konkurenceschopné ceny.
V ČEM JE TEDY PROBLÉM, KDYŽ VE VLÁDĚ MÁME SAMÉ ODBORNÍKY?
Problém neefektivity České pošty a jejího špatného hospodaření je komplexní a souvisí s několika faktory, které i přes přítomnost odborníků a pravidelné výměny vedení zůstávají neřešeny. Tento stav má několik příčin, které jsou hluboce zakořeněné ve fungování státní správy a politiky v ČR:
1. Politická nominace a klientelismus
- Politické nominace: Na pozice ve státní správě, včetně vedení veřejných institucí jako je Česká pošta, jsou často jmenováni lidé na základě politických vztahů, nikoli odbornosti. Tento fenomén je známý jako klientelismus, kdy jsou osoby na vedoucí pozice vybírány na základě politických nebo osobních vazeb, nikoli schopností. Tato praxe znamená, že na klíčové pozice se často dostávají lidé, kteří nemají potřebnou odbornou kvalifikaci pro řízení takového komplexního podniku, jako je Česká pošta.
- Střídání ředitelů: Vysoká fluktuace na pozici ředitele pošty může znamenat, že každý nový ředitel se snaží zavést své vlastní vize, což může vést k chaotickým a neefektivním změnám. Také se může jednat o "politické" střídání, kde noví ředitelé přijíždějí s novými strategiemi, ale bez skutečné kontinuity a dlouhodobé vize pro zlepšení efektivity.
2. Nedostatek politické vůle ke změnám
- Politické zájmy: Česká pošta je státní podnik, a tedy závisí na rozhodnutích vlády. Pokud nejsou politikové ochotni provést potřebné reformy (např. snížit počet administrativních pracovníků, zavést automatizaci nebo zefektivnit organizaci), je těžké očekávat skutečnou změnu. Politici mají často krátkodobý výhled, protože jsou zaměřeni na nadcházející volby, což znamená, že se zaměřují na viditelné a snadno komunikovatelné kroky, které přinesou rychlé výsledky, místo aby implementovali dlouhodobé reformy, které by skutečně zlepšily efektivitu.
- Zájem o udržení pracovních míst: Politici a státní správa mají někdy zájem udržet vysoký počet zaměstnanců na poště, protože to může mít pozitivní dopad na zaměstnanost v regionech. Snížení počtu administrativních pozic nebo rušení poboček by mohlo mít negativní politické dopady, což ztěžuje implementaci potřebných změn.
3. Absence efektivního dohledového mechanismu
- Kontrola a odpovědnost: Chybí efektivní a nezávislé kontrolní mechanismy, které by sledovaly výkonnost pošty a odpovědnost vedení za dosažené výsledky. Bez skutečné kontroly se neefektivní procesy mohou snadno zakořenit. Pokud není pošta pod tlakem z vnějších auditů nebo nezávislých institucí, může pokračovat v neefektivním fungování.
- Nízká transparentnost: Jakmile začne organizace fungovat s nízkou transparentností, zvyšuje to možnost zneužívání prostředků. A to platí i pro Českou poštu. Představitelé státních podniků mohou mít zájem na pokračujícím "rozšiřování" jejich vlastního vlivu a funkcí, místo aby se zaměřili na zefektivnění organizace.
4. Pomalý a neadekvátní přechod na moderní technologie
- Neochota adaptovat se na digitální změny: Česká pošta se pomalu adaptuje na digitalizaci, což je klíčový faktor pro udržení konkurenceschopnosti. Zatímco ve světě se poštovní služby stále více zaměřují na automatizaci, digitální komunikaci a efektivní logistiky, Česká pošta stále spoléhá na zastaralé systémy a procesy. Tento pomalý přechod na nové technologie brání poště v konkurenceschopnosti a efektivitě.
- Investice do technologií: Česká pošta nealokovala dostatečné prostředky na modernizaci své infrastruktury. Mnoho poštovních a logistických procesů je stále manuálních, což znamená zbytečné náklady a pomalé operace.
5. Ztráta důvěry ve veřejné služby
- Negativní vnímání veřejnosti: Lidé čím dál víc považují veřejné služby za neefektivní a nehospodárné. Česká pošta se tímto způsobem stává stále více marginalizovanou institucí, která nemá dostatečnou schopnost reagovat na změny na trhu a přizpůsobovat své služby moderním požadavkům.
- Rostoucí konkurence: Pošta čelí stále silnější konkurenci od soukromých poskytovatelů, jako je Zásilkovna nebo PPL, kteří jsou mnohem agilnější a efektivnější. Tato konkurence si bere podíl na trhu, který by jinak mohl připadnout České poště.
Je čas na změnu - reforma pošty a zodpovědné vedení mohou zachránit Českou poštu před dalšími ztrátami.
Neefektivní řízení, politické nominace, příliš vysoký podíl administrativních pracovníků a pomalý přechod na moderní technologie jsou hlavními příčinami, proč Česká pošta stále čelí vysokým nákladům a ztrátě konkurenceschopnosti. Bez okamžitých změn, které se zaměří na zefektivnění, digitalizaci a zodpovědné vedení, bude Česká pošta i nadále směřovat k neudržitelnosti a ztrátě role veřejné služby.
#Plýtvání #Efektivita #VeřejnéSlužby #PoštovníSlužby #ČeskáPošta #Digitalizace #Transformace #ZodpovědnéHospodaření #VeřejnéFinance
