Hlavní obsah
Názory a úvahy

Lex Ukrajina 7, zvláštní dlouhodobý pobyt a další ekonomické záměry vlády s ukrajinskými uprchlíky

Lex Ukrajina 7 umožňuje zvláštní dlouhodobý pobyt pro ukrajinské uprchlíky. Patrné je opět ekonomické využití ukrajinských uprchlíků.

Článek

Po vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině uteklo mnoho uprchlíků do České republiky a získali zde dočasnou ochranu, se kterou souvisela humanitární dávka, zajištění ubytování, vstup do systému veřejného zdravotního pojištění, ale i přístup na trh práce nebo do vzdělávacích institucí. Jedná se o humanitární ochranu, ovšem na ukrajinské uprchlíky nahlížela česká vláda i jako na pracovní sílu a slibovala si od nich ekonomický rozvoj země. Jedině tak lze také porozumět sebechvále vlády nad tím, že ukrajinští uprchlíci finančně přispěli do ekonomiky České republiky více, než kolik stálo českou vládu zajištění jejich pobytu. Je tak patrné, že pobyt uprchlíků je chápán i v intencích ekonomické kalkulace.

Již v roce 2024 uvažovala česká vláda o zvláštním dlouhodobém pobytu pro ukrajinské uprchlíky. Délka tohoto pobytu by ve výsledku vedla k možnosti získání trvalého pobytu. Tento krok se nakonec realizuje v připravovaném Lex Ukrajina 7. Je nutné zmínit, že se jedná o první fázi a stanovené podmínky kalkulují s dlouhodobým pobytem pouze pro ekonomicky nezávislé bezúhonné uprchlíky, kteří pobývají v České republice nejméně dva roky, nepobírají humanitární dávku, mají vlastní ubytování a nedluží na zdravotním pojištění. Na základě těchto podmínek je patrné, že zvláštní dlouhodobý pobyt představuje možnost pouze pro ty jedince, kteří se dobře etablovali v českém prostředí a jsou nezávislí na státu. Na pobyt tak může dosáhnout pouhá pětina ukrajinských uprchlíků. Vzhledem k tomu, že jazyková integrace – tolik potřebná pro získání lepší pracovní pozice, ekonomickou nezávislost a zajištění ubytování – není uspokojivá, tak většina uprchlíků pracuje na nízko kvalifikovaných nebo nekvalifikovaných pracovních pozicích s vidinou výdělku nedostatečného pro získání zvláštního dlouhodobého pobytu. Lex Ukrajina 7 totiž uvádí minimum 440 000 korun za poslední zdaňovací období a tato částka odpovídá průměrné měsíční mzdě o výši 37 000 korun za měsíc.

Český stát tak nabízí možnost dlouhodobého pobytu zejména těm jedincům, kteří aspirují na usazení a sami podnikají kroky směrem k integraci. Může se jevit jako logické, že právě těmto osobám bude umožněn dlouhodobý pobyt, ovšem český stát zároveň nepodnikal kroky, kterými by mohl ukrajinské uprchlíky povzbuzovat k jejich větší integraci. Spoustu náležitostí totiž ponechával pouze na nich. Nenabídl jim povinné jazykové kurzy, ačkoliv je jazyk klíčovým prvkem pro začlenění. Jazykové kurzy si museli ukrajinští uprchlíci zajišťovat sami, ovšem kvůli nedostatku času (vzhledem k pracovním úkonům), anebo nedostatku financí nemuseli mít možnosti jazykové kurzy navštěvovat. Stát také nezasahoval proti pracovním agenturám vykořisťující ukrajinské uprchlíky. Ti tak ztratili možnost získání zvláštního dlouhodobého pobytu kvůli nízkému výdělku i neregulérnímu zaměstnání. Znevýhodnění jsou rovněž ukrajinští uprchlíci, kteří mají malé děti, jsou důchodového věku nebo mají fyzicky nebo duševně indisponované rodinné příslušníky. Tito jedinci sice mají možnost získat zvláštní dlouhodobý pobyt díky příjmu domácnosti, ale jejich perspektiva získání pobytu je evidentně omezená.

Na Lex Ukrajina 7 je patrné, že dlouhodobý pobyt je nabízen především těm, kteří mají vhodné ekonomické dispozice pro uplatnění na trhu práce. Ostatní skupiny ukrajinských uprchlíků jsou v silné nevýhodě. Česká vláda se tak skrze optiku ekonomického užitku snaží získat pouze jedince užitečné pro českou ekonomiku, zatímco ostatní jsou znevýhodnění, a to může vést k jejich návratu na Ukrajinu. Je samozřejmě nasnadě dodat, že dočasná ochrana je pouze dočasná a neslibuje možnost trvalého usazení, ovšem na druhé straně je patrné, že vláda uvažuje o ukrajinských uprchlících v intencích jejich ekonomického přínosu. A tady se objevuje zásadní problém - pokud ukrajinští uprchlíci utekli z východní Ukrajiny těžce zasažené válečnými událostmi a nutně potřebují pomoc na příklad kvůli ztrátě bydlení, pak tyto situace nejsou brány v potaz, protože se upřednostňují ekonomické dispozice uprchlíků namísto humanitárních cílů. I na Lex Ukrajina 7 je tak vidět, že humanitární otázka dočasné ochrany zůstává čím dále více stranou.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám