Článek
Paradox emisních povolenek: Občan platí, velké firmy těží
Evropská unie se ráda prezentuje jako klimatická špička světa. Zavádí přísná opatření – od třídění odpadu, přes Green Deal až po systém emisních povolenek (EU ETS), který má přimět znečišťovatele omezit emise CO₂. Od roku 2027 navíc spustí nový systém EU ETS 2, který zasáhne přímo domácnosti.
Ale jaký je skutečný efekt?
Kdo platí a kdo vydělává
EU ETS funguje tak, že firmy musí nakupovat emisní povolenky – každá z nich jim umožní vypustit 1 tunu CO₂. Ale ne všechny firmy platí stejně. Velké korporace jako:
- ArcelorMittal
- BASF, Dow, Solvay
- LafargeHolcim, HeidelbergCement
- Shell, BP
- Lufthansa
- ČEZ
…si dokáží přes své lobbisty v Bruselu vyjednat bezplatné povolenky (tzv. free allocation), údajně kvůli „ochraně konkurenceschopnosti“.
Ve výsledku dostanou emise zdarma – a někdy je dokonce prodají na trhu. Občan mezitím platí vyšší účty za energie, dopravu a zboží.
EU ETS 2: Daň na každodenní život
Od roku 2027 se systém rozšíří i na domácnosti a dopravu. Co to znamená v praxi?
- Dražší elektřina a teplo
- Vyšší ceny pohonných hmot
- Zdražení téměř veškerého zboží kvůli dopravním nákladům
Mluví se o kompenzacích, ale není jisté, jak účinné budou. A mezitím se lobbisté velkých hráčů postarají o další výjimky.
Zelené pokrytectví
EU se staví do role globálního ekovůdce, ale ve světovém měřítku to vypadá jinak:
- V Brazílii mizí každý rok stovky tisíc hektarů deštných pralesů.
- Rusko ročně zažívá rozsáhlé požáry lesů na Sibiři – a nikoho to netrápí.
- Čína a Indie stále masivně spalují uhlí a staví nové elektrárny.
- Války jako ta na Ukrajině nebo Blízkém východě devastují přírodu i bez emisních limitů.
Ale evropský občan třídit musí, platit musí – a ještě být vděčný.
Závěr
Ochrana klimatu je důležitá. Ale pokud systém trestá běžné lidi a zároveň odměňuje velké znečišťovatele, stává se z něj karikatura spravedlnosti.
