Článek
Začala jsem je nazývat „nevyžádanými kecy“.
Tady je žebříček mých TOP 5 – od těch nejméně iritujících po absolutního „vítěze“:
5. „Vy se máte, vy máte peněz dost!“
Už jste někdy viděli člověka, který má peněz dost? Nemyslím na fotce! To nejsmutnější na tomto kecu je to, že ho uslyšíte právě od někoho, kdo má peněz mnohem více než vy. Ale co tato osoba nemá, je finanční gramotnost. Nevidí (a hlavně nechce vidět), že vy své příjmy i výdaje plánujete, odkládáte spotřebu, přemýšlíte, zda opravdu potřebujete to, co chcete, investujete, spoříte a neustále kalkulujete. Osoba, od které tohle uslyšíte, funguje jako průtokový ohřívač financí.
4. „Ty jsi taková organizovaná/pečlivá/zodpovědná…“
Za slovo „taková“ si můžete dosadit jakoukoli pozitivní vlastnost. Proč se po této větě ale cítíte tak mizerně, když „je to myšleno v dobrém“? Protože je to myšleno v dobrém – jen ne vůči vám. Osoba, která vám tohle řekne, se s vámi porovnává. Kvůli svému hodnocení sebe sama se cítí špatně, a tak logicky musí trochu šlápnout na vás, aby si uklidnila duši.
3. „Kdo ti hlídá?“
V dnešní společnosti bohužel přetrvává podivná představa, že všechny ženy jsou asi samoživitelky. Nezáleží na tom, zda jsou svobodné, vdané nebo rozvedené – dítě je prostě jejich a jen jejich záležitost. Jakmile žena několik let po narození dítěte přijde mezi jiné lidi, okamžitě padne otázka: „Kdo ti hlídá? Tatínek? Ježiš, no ten je hodnej!“ … Jdu se zeptat manžela, zda mě jeho okolí také vychvaluje, když jde do práce nebo na pivo a já mu „hlídám“.
2. „Já vím, ty to máš jinak, ale měla bys udělat kompromis!“
Tohle trochu zavání nevyžádanou radou. Ve chvíli, kdy váš přístup nebo názor nesouzní s většinou, přichází projekce a odsouzení. Nehrajete ostatním do noty? Pak je s vámi něco špatně, jste divní. Měli byste se nad sebou hned zamyslet a být více jako ostatní. Proč? No protože kompromis je přeci jediná správná cesta!
1. Absolutní vítěz: „Tak to máš s malým pohodu, když si zvládáš udělat i obočí!“
Při čekání ve frontě na jídlo s sebou po nákupu pro miminko jsem potkala jednu známou. Moc mě potěšilo, když řekla: „Ty máš krásné obočí, byla jsi si ho nechat udělat?“ Odpověděla jsem, že ne, že jsem dopoledne měla chvíli času, tak jsem si ho upravila. Bláhově jsem začala být pyšná na své kosmetické umění, a radost z toho, že jsem po dvou týdnech udělala něco jen pro sebe, narůstala. Okamžitě jsem ale byla uzemněna komentářem: „Tak to máš s malým pohodu, když si zvládáš udělat i obočí!“ … Pohoda? Nevím, jestli mluvila o tom, že jsem spala dvě hodiny? Každopádně jsem si zapsala nové poučení: Nikdy nepřiznávej, že sis ráno dělala obočí. Tvůj životní luxus zůstane nepochopen!
A jako bonus uvádím nesmrtelnou stálici ve dvou variantách: No to je dost, že ses konečně ozvala/že jste konečně přijeli! … To uslyšíte pouze od někoho, kdo vám naposledy volal před dvěma lety a na návštěvě u vás nikdy nebyl.
A co vy? Kterým nevyžádaným kecům musíte čelit?
