Konec uhlí v teplárnách bude muset někdo zaplatit

Na vyúčtování bývá jeden řádek: teplo. Za ním je palivo, teplárna, potrubí, úvěr, emisní povolenka i dotace.

Konec uhlí proto nepřijde jednou složenkou. Rozpočítá se přes několik účtů. A část z nich může přijít až ve chvíli, kdy první přestavba začne stárnout.

Obyvatel panelového domu vidí na faktuře cenu za dodané teplo. Nevidí, jestli konkrétní gigajoul vznikl v uhelném kotli, v plynové kogeneraci, ve spalovně, v kotli na biomasu nebo ve velkém tepelném čerpadle.

Cena tepelné energie je v Česku věcně usměrňovaná. Regulace pracuje s ekonomicky oprávněnými náklady a s přiměřeným ziskem. Konkrétní skladba se ale liší podle místa, technologie, velikosti sítě a způsobu výroby. Jedna celostátní „cena konce uhlí“ neexistuje.

Ve strategických dokumentech se objevuje cíl ukončit těžbu a spalování uhlí do roku 2033. V běžné debatě se z toho snadno stane věta, že se v roce 2033 vypnou všechny uhelné kotle. Aktualizovaný vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu pracuje s cílem a s trajektorií. Není to jeden den, kdy by samostatný zákon odstavil každé zařízení.

Kdy konkrétní zdroj skončí, rozhodne povolení, ekonomika, stav kotle, cena povolenek a rozhodnutí vlastníka.

Energetický regulační úřad uvádí, že v roce 2025 vzrostla spotřeba energie v soustavách zásobování teplem o 3,4 procenta na 68,2 petajoulu. Hnědé uhlí se na výrobě podílelo zhruba jednou třetinou a jeho využití meziročně kleslo o 0,6 procenta. Zemní plyn vzrostl o 8 procent, biomasa o 11,1 procenta.

Spotřeba v soustavách, vyrobené teplo, dodávka do budov a konečné teplo v bytech nejsou stejná veličina. Technologie výroby a způsob, jakým topí domácnost, jsou dvě různé statistické otázky.

Plynový zdroj jde řídit podle potřeby. Umí dodat vysoký výkon v mrazivé špičce. U kogenerace vyrábí zároveň elektřinu. Přímé emise zemního plynu jsou přibližně o 43 procent nižší než u hnědého uhlí.

To není věta o celém životním cyklu. Neříká nic o ceně, o účinnosti ani o únicích metanu při těžbě a přepravě. Riziko nastává hlavně tehdy, když se z dočasného mostu stane investice odepisovaná jako trvalé řešení.

Studie ministerstva průmyslu a obchodu ten přechodový paradox modeluje. Mezi roky 2022 a 2030 klesá dodávka tepla z uhlí ze 44 606 na 4 696 terajoulů. Plyn naopak roste z 21 607 na 27 214 terajoulů. Tentýž scénář ale počítá s poklesem fosilního plynu na 7 688 terajoulů v roce 2040 a na nulu v roce 2050.

Plyn může být krátkodobě důležitý a dlouhodobě nedostatečný.

Otázka „uhlí, nebo plyn?“ je příliš úzká. Velké tepelné čerpadlo potřebuje elektřinu a vhodnou teplotu. Biomasa má místní limity. Odpadové teplo funguje tam, kde je odpadový tok. Geotermie závisí na podloží. Jaderné teplo má jiný čas než plynový kotel. Rozhodující mix může spojit nižší teplotu v síti, renovace budov, akumulaci, odpadní teplo a řiditelný špičkový zdroj.

Studie ministerstva odhaduje náklady dekarbonizace dálkového vytápění do roku 2030 přibližně na 200 miliard korun. Není to schválený účet. Je to odhad modelu. Když někdo vydělí 200 miliard počtem domácností, vznikne působivé a špatné číslo.

Modernizační fond platí výnosy z evropského systému emisních povolenek. Ministerstvo životního prostředí uvádí v programu HEAT schválenou podporu 74,934 miliardy korun. Slovo „schválenou“ je důležité. Neznamená automaticky vyplacenou částku, hotovou stavbu ani konečné náklady.

Rozhodnutí o zdroji má ukázat čtyři kapsy. Dotaci. Vlastní kapitál. Úvěr. A budoucí cenu tepla.

Regulovaná část ceny plynu platí provoz a rozvoj sítí. Energetický regulační úřad pro rok 2026 uvádí průměrnou regulovanou cenu 508 korun za megawatthodinu bez daní pro domácnosti.

Vzniká z toho paradox. Když objem odběru klesá, fixní náklady se mohou rozpočítat do menšího množství energie. Úspora v kilowatthodinách pak nemusí znamenat úsporu na faktuře ve stejném poměru.

Velké spalovací zdroje nad 20 megawattů spadají do systému ETS1. Plynová teplárna tedy není automaticky mimo uhlíkový trh. ETS2 má začít v roce 2028. Regulovaným subjektem je dodavatel paliva, ne domácnost. Hodnota 45 eur je spouštěcí úroveň stabilizačního mechanismu. Není to garantovaný tvrdý strop ceny.

Zateplený dům může odebrat méně tepla a domácnost může zaplatit méně celkem. Síť ale musí dál udržovat potrubí, výměníky, dispečink a pohotovostní výkon. Když se fixní náklady nemění stejně rychle jako spotřeba, cena za jeden gigajoul může růst.

Šetření ENERGO 2021 uvedlo nakupované teplo jako hlavní zdroj vytápění u 1 704 065 domácností a zemní plyn u 1 683 055 domácností. Jde o dvě velké skupiny. Ne o okraj.

Zemní plyn zůstává fosilním palivem. Do jeho životního cyklu patří těžba, zpracování, přeprava a úniky metanu. Správná věta zní, že plyn má za daných emisních faktorů nižší přímé emise oxidu uhličitého ze spalování než hnědé uhlí. Špatná věta zní, že plyn je vždycky čisté řešení.

Každý veřejně podporovaný projekt by měl zveřejnit celkové náklady, výši dotace, dobu odepisování, očekávané provozní hodiny v letech 2030, 2040 a 2050 a to, jak se cena tepla hýbe s cenou plynu a povolenek.

Rozumná transformace neříká jen, čím uhlí nahradí. Říká taky, kolik let se nový zdroj bude využívat, kdo ponese riziko nižší spotřeby a jak se ochrání domácnosti, které samy investovat nemůžou.

Plyn může pomoci uhlí zavřít. Bez jasného data a ekonomiky jeho vlastního ústupu ale hrozí, že nejdřív zaplatíme potrubí pro přechod od uhlí a potom druhou přestavbu od plynu.

ERÚ. Ceny tepelné energie; spotřeba energií v roce 2025; regulované ceny plynu pro rok 2026.

MPO. Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu; posouzení dekarbonizace dálkového vytápění.

MŽP. Modernizační fond, program HEAT.

Evropská komise. ETS2 pro budovy, silniční dopravu a další sektory.

ČSÚ. ENERGO 2021.

Původně publikováno na jinykontext.cz: https://jinykontext.cz/clanek/ucet-za-konec-uhli-prijde-potrubim