Článek
Příkaz soudce otevírá metadata sítě, ne obsah hovoru. Buňka označuje zařízení v pokrytí vysílače, ne dveře bytu. Šest měsíců uchovávání u operátora není totéž co čtyři měsíce odposlechu. A unijní rozpor plošného uchovávání neruší automaticky jednotlivý trestní příkaz.
Ve spisu je buňka, u stolu tři otázky
Ve spisu leží označení základnové stanice a čas. Vyšetřovatel řekne, že telefon byl v té buňce. Obhájce namítne, že buňka není dveře a zařízení mohlo ležet v autě. Novinář napíše, že policie odposlouchávala. Operátor přitom vydal jen údaje, které mu zákon ukládá uchovávat, například označení stanice na začátku a konci komunikace. „Policie ho zaměřila“ zní jako konec dokazování, ve spisu je to ale často začátek řetězce: číslo, identifikace účastníka a přístroje, buňka, čas, příkaz, mapa pokrytí, další důkazy a teprve pak osoba.
Odposlech není výpis metadat
Trestní řád rozlišuje obsah a údaje o provozu. Odposlech podle § 88 je možný obecně u zločinů s horní hranicí sazby nejméně osm let, na nejvýše čtyři měsíce s možností prodloužení. Údaje o provozu podle § 88a lze získat u úmyslných trestných činů s horní hranicí nejméně tři roky nebo u vyjmenovaných činů, na písemný odůvodněný příkaz soudce a jen tehdy, nelze-li účelu dosáhnout jinak.
Anténa nad městem pokrývá oblast, ne konkrétní byt.
Pátrání po hledané nebo pohřešované osobě podle § 68 zákona o Policii je jiný režim s užším účelem. Ústavní soud v roce 2019 připustil, že tu kvůli naléhavosti chybí soudní přezkum, trval ale na přísném výkladu.
Buňka není GPS
GPS v chytrém telefonu dosahuje pod otevřenou oblohou typicky přesnosti 4,9 metru, to je ale schopnost čipu, ne údaj o buňce ve spisu. Odborná literatura uvádí příklady antén s dosahem až desítek kilometrů i metod s přesností desítek metrů; jednotná tabulka přesnosti policejní buňky neexistuje. Poloha při tísňovém volání (AML) je další, samostatný kanál. Poloha z obsahu zajištěného telefonu navíc spadá pod jiný titul než dotaz na operátora.
Retence pod tlakem práva EU
Operátoři uchovávají provozní a lokalizační údaje šest měsíců, bez obsahu. Ústavní soud úpravu v roce 2019 unesl, Soudní dvůr EU plošné uchovávání odmítá a Nejvyšší soud v prosinci 2025 v civilním sporu o omluvu konstatoval rozpor s unijním právem. Není to ale automatické zrušení každého příkazu; zákon zůstává ve Sbírce. Povinnost retence se také netýká internetových služeb typu WhatsApp nebo Signal.
Převod údajů na mapu je další krok výkladu, ne původní záznam.
Čas, člověk a slovesa
Záznam operátora má vlastní systémový čas, příkaz vymezuje období a čin má civilní časovou osu. Tyto časy se mají potkat, nelze je jen předpokládat. Telefon mohl být půjčený, ukradený nebo zapomenutý; kdo ho držel, musí plynout z dalších důkazů, jako jsou kamery, svědci nebo platby.
Ve spisu se vyplatí sledovat slovesa: operátor údaje vydal, policista je zobrazil a vyhodnotil, soud z nich dovodil. Tento text se týká zákonného postupu, ne toho, zda konkrétní obviněný telefon držel. Buňka může být důležitá, když zapadne do časové osy a dalších důkazů. Neměla by ale mluvit hlasem člověka. Otázka nezní, jak vás najdou, ale který titul otevřel kterou vrstvu.
Zdroje
- Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, § 88 a 88a.
- Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, § 90, 91, 97; vyhláška č. 357/2012 Sb.
- Ústavní soud, nález Pl. ÚS 45/17 (2019).
- Nejvyšší soud, 30 Cdo 2556/2025; SDEU C-203/15 a C-511/18.
- DFRWS/FSI (2020). Structuring the Evaluation of Location-Related Mobile Device Evidence.
Původně publikováno na jinykontext.cz: https://jinykontext.cz/clanek/lokalizace-mobilu-policii
