Článek
Číslo, souřadnice a člověk nejsou jedna položka. Číslo směruje službu, nejde o pin na mapě. Souřadnice, pokud vůbec vzniknou, popisují zařízení, ne jeho držitele. Stav „naposledy online“ říká, že aplikace byla otevřená, ne kde kdo stojí. A web, který slibuje GPS po zadání cizího čísla, obvykle neuvádí zákonný titul, který by k síťové lokalizaci potřeboval.
Šest vrstev jednoho čísla
První vrstvou je identifikátor služby: číslo říká, kam směrovat hovor. Druhou je zařízení; SIM, eSIM, telefon a účet u Googlu či Applu nejsou totéž. Třetí je poloha zařízení z GNSS, Wi-Fi nebo mobilní sítě. Čtvrtou je člověk: telefon může být u majitele, v autě, v opravně nebo u zloděje. Pátou je kanál žádosti (souhlas, tíseň, soudní titul, reklama webu) a šestou výklad: mapa s pinem je tvrzení, ne důkaz.
Zákon o elektronických komunikacích definuje lokalizační údaj jako polohu koncového zařízení, ne člověka. Chrání důvěrnost komunikací a u služeb s přidanou hodnotou vyžaduje anonymizaci nebo souhlas. Vyhláška č. 357/2012 Sb. vede telefonní číslo, identitu účastníka v síti a identifikátor přístroje jako různé položky, a číslo lze navíc přenést k jinému operátorovi.
Zařízení není majitel
I zákonně získaná poloha mluví o zařízení. To není výmluva proti digitálním stopám, ale podmínka jejich čtení. Typická přesnost GPS v chytrém telefonu je podle GPS.gov 4,9 metru pod otevřenou oblohou, to je však schopnost čipu, ne webu, který zná jen číslo.
Poloha telefonu na mapě neříká, kdo ho právě drží.
WhatsApp popisuje stav „naposledy online“ jen jako informaci o používání aplikace. Sdílení polohy v Google Mapách je ve výchozím stavu vypnuté a Apple Find My také vyžaduje, aby uživatel polohu vybranému kontaktu sám nasdílel. Souhlasné sdílení je most postavený ze strany sledovaného účtu; nabídky „track any number“ tvrdí, že most není potřeba.
Tíseň a trestní řízení
Při volání na 112, 150, 155 a 158 operátor zpřístupní lokalizační údaje centru tísňové komunikace i bez souhlasu volajícího a technologie AML pošle přesnější polohu z telefonu. To měří tísňovou infrastrukturu, ne komerční web. Policie může podle § 88a trestního řádu získat provozní údaje na písemný a odůvodněný příkaz, obecně u úmyslných trestných činů s horní hranicí sazby nejméně tři roky.
Údaj o buňce mobilní sítě není totéž co souřadnice z GPS.
Mimo trestní řízení může policie vyžadovat údaje při pátrání po hledané nebo pohřešované osobě. Souhlas podle § 88a patří uživateli daného zařízení, ne třetí osobě, která zná cizí číslo.
Operátor uchovává provozní a lokalizační údaje šest měsíců, bez obsahu zpráv a jen pro vymezené orgány. Není to veřejná živá mapa.
Slib webu není schopnost
Veřejné prameny k září 2026 nedokládají legální spotřebitelské rozhraní českého operátora, které by po zadání cizího čísla vracelo živé souřadnice. Stránky často ukážou rozmazanou mapu či odpočet a nakonec chtějí platbu. Skrytý sledovací software v cizím telefonu je jiný problém: jde o zásah do zařízení, u něhož přichází v úvahu § 230 nebo § 354 trestního zákoníku.
Otázka tedy nezní, kde kdo je, ale z čeho by to vůbec mohlo plynout: které zařízení, jaký účet, jaký souhlas a jaký zákonný titul.
Zdroje
- Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, § 33, 89–91, 97.
- Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, § 88a.
- HZS ČR. Pokročilá mobilní lokalizace – AML.
- Google a Apple: nápověda k Location Sharing a Find My.
- GPS.gov. GPS Accuracy.
Původně publikováno na jinykontext.cz: https://jinykontext.cz/clanek/poloha-podle-cisla
