Článek
Výsledek hledání může obsahovat pravý zápis, a přesto patřit jmenovci. Deindexace může odstranit odkaz, zatímco stránka zůstane. Katastr může ukázat nemovitost, a přesto není vyhledávačem lidí. A evropská žádost může změnit evropskou verzi Vyhledávání, aniž by tutéž adresu smazala z google.com.
Seřazený výběr, ne spis
Uchazeč o práci najde po zadání svého jména vlastní profil, cizí LinkedIn, článek o jmenovci, zápis nesouvisející firmy a zastaralý úryvek. Spis má původce, pravidla a procesní účel. Výsledek hledání má index, řazení, úryvky, reklamy a panely. Soudní dvůr EU v roce 2014 (C-131/12) rozhodl, že vyhledávač je při hledání podle jména správcem osobních údajů a za určitých podmínek lze žádat odstranění odkazu. Neřekl, že Google je autorem všech stránek, ale že řazení odkazů má vlastní dopad.
Inventura vlastní stopy začíná zapsáním a roztříděním výsledků.
Jméno není jedinečný identifikátor
Vyhledávač nevidí osobu, vidí řetězce, odkazy a signály relevance. Informační panel může přiřadit údaje nesprávnému nositeli jména. Bezpečná inventura proto třídí výsledky do kategorií: moje publikace, úřední role, zjevný jmenovec, starý úryvek, nevím. Poslední možnost je vždy lepší než falešné spojení.
Veřejný rejstřík zapisuje osobu jako funkci v subjektu, ne jako životopis; publicita právního styku není doxxing. Katastr nemovitostí omezuje nahlížení: bezplatné nahlížení je vázáno na konkrétní nemovitost, ne na hledání lidí podle jména.
Deindexace smaže odkaz, ne zdroj
Právo být zapomenut umožňuje žádat odstranění odkazu z výsledků hledání podle jména. GDPR zná i právo na výmaz, správce má odpovědět do měsíce s možností prodloužení o dva. Deindexace u vyhledávače ale není výmaz u vydavatele a právo na výmaz není absolutní, váží se s veřejným zájmem. Podle rozsudku z roku 2019 (C-507/17) EU neukládá povinnost globální deindexace, a tak se evropská verze a verze mimo EU mohou lišit.
Živá stránka může být opravena, zatímco úryvek ve výsledcích drží starý text. Google má pro zastaralý obsah vlastní postup, který míří na konkrétní adresu.
Objem žádostí neříká, co o vás Google ví
Studie Bertrama a kolegů z roku 2019 popsala 3,2 milionu adres v žádostech od zhruba 502 000 žadatelů, z nichž 44,5 % bylo po posouzení deindexováno. Tisíc žadatelů, tedy 0,2 %, podalo žádosti o 16 % adres. Podle Google Transparency Report připadá na 1 % žadatelů zhruba 20 % adres. Taková čísla měří objem žádostí, ne průměrného Čecha.
Podle ČSÚ používalo v roce 2025 sociální sítě 63,2 % lidí starších 16 let a 21,2 % někdy požádalo o vymazání údajů, i v jiných situacích než u vyhledávače. Veřejný příspěvek může být pro vyhledávač dostupný, nemusí ale; snímek obrazovky jinde však změní cestu.
Jméno je začátek inventury
Právo na přístup, výmaz a deindexaci jsou různé úkony a míchat je do jedné věty vytváří špatná očekávání. Vyhledejte se v soukromém okně, roztřiďte vrstvy, opravte vlastní profily, žádejte deindexaci tam, kde máte důvod, zkontrolujte vlastní kontaktní údaje v nástroji Results about you a nečtěte cizí jmenovce jako součást svého příběhu.
Zdroje
- SDEU, C-131/12 Google Spain (2014) a C-507/17 Google v. CNIL (2019).
- EDPB. Pokyny 5/2019 k právu být zapomenut u vyhledávačů.
- Bertram, T. a kol. (2019). Five Years of the Right to be Forgotten. CCS.
- ČSÚ. Využívání ICT v domácnostech a mezi osobami 2025.
- Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících; zákon č. 256/2013 Sb., katastrální zákon.
Původně publikováno na jinykontext.cz: https://jinykontext.cz/clanek/google-podle-jmena
