Článek
Dopravní infrastruktura
„Chceme být ambiciózní a plánujeme výstavbu až 250 km opravdu nových (nikoli jen rekonstruovaných) úseků dálnic a silnic.“ (z programu Spolu)
Dopravní priority:
- Dokončení plánovaného rozsahu dálnic páteřní infrastruktury státu, zejména D1, D3, D8, D11, D35, D43, D52 a D55.
- Zkapacitnění D1 na šestipruh u Brna (Domašov Vyškov).
- Dokončení Pražského okruhu, realizaci stavby 511 a stabilizaci staveb 519 a 520 v diskusi s dotčenými samosprávami.
- Realizaci obchvatů měst na páteřních komunikacích (především VMO Brno, Českých Budějovic, Hradce Králové, Havlíčkova Brodu, Znojma, Kladna).
-----
Již před volbami v období do roku 2018 bylo v České republice pro srovnání zprovozněno téměř 180 kilometrů nových dálnic a silnic I. třídy. Z toho bylo 96 kilometrů dálnic, z nichž 33 kilometrů tvořily zcela nové úseky a 63 kilometrů byla modernizace D1. K tomu je třeba připočíst 47 km dálnic za rok 2021. Kromě toho, v roce 2021 bylo zprovozněno více než 100 kilometrů nových úseků, včetně 50 kilometrů opravených úseků silnic I. třídy.
V roce 2022 to bylo 25,5 km dálnic a 19,6 km obchvatů silnic I. třídy, například úseky D35 a obchvaty Církvice, Olbramovice a Chýnov. V roce 2023 bylo zprovozněno dalších 58,5 km, z toho 15,4 km dálnic a 43,1 km silnic I. třídy. K 12. únoru 2024 byla celková délka dálnic v Česku 1 385,1 km. Provozované úseky dálnic mají nyní celkovou délku 1 486 km (k 1. lednu 2025). To je nárůst o 101 km.
V březnu 2025 schválila centrální komise ministerstva dopravy předloženou studii proveditelnosti, která prověřila další možný rozvoj dálničních spojení, zejména mezi krajskými městy. Studie zkoumala více koridorů, z nichž nakonec centrální komise podpořila pět dálničních o délce přibližně 550 km, které se mají stavět do roku 2050 po dokončení dříve stanovené základní dálniční sítě.
Cena dálniční známky je od roku 2025 dána valorizačním mechanismem v závislosti na změně délky dálniční sítě a výši inflace. Pro rok 2025 stojí pro osobní automobil se spalovacím motorem roční známka 2 440 Kč.
Bydlení a hypotéky
„Chceme výrazně zlepšit podmínky pro výstavbu nájemního a družstevního bydlení. Výrazně větší podporu nasměrujeme do investic měst a obcí do přestavby brownfieldu na byty.“ (z programu Spolu)
Na ně míří zejména zvýhodnění hypoték pro první bydlení, které bude spočívat ve snížení povinného spoluvlastnického podílu z 20 % na 10 % a v bonusech na dítě.
Koalice plánovala snížení DPH u výstavby či rekonstrukcí bytů na deset procent. Slibovala také prosadit jednodušší povolování staveb a podpořit výstavbu až čtyřiceti tisíc nových bytů ročně.
V programu měla také podporu samospráv při výstavbě bydlení formou půjček a převodu nepotřebného majetku.
Plánovala posílit Fond na podporu bydlení a změnila podmínky pro čerpání úvěrů, protože mladé rodiny nemají za stávajících pravidel o půjčky příliš velký zájem.
„Fond musí být daleko pružnější, musí poskytovat nikoli stovky, ale desetitisíce podpor,“ prohlásil předseda lidovců Marian Jurečka.
-----
Nižší zdanění hypoték znamená možnost odečíst si zaplacené úroky z hypotéky od základu daně z příjmů. To vede ke snížení celkové daňové povinnosti. Maximální výše odpočtu závisí na datu sjednání hypotéky. Pro hypotéky sjednané do roku 2020 včetně je to 300 000 Kč ročně, pro novější 150 000 Kč.
Závazek 40 000 dokončených bytů, byl stanoven na základě statistiky dokončených bytů v předchozích letech, která se k této hodnotě přibližovala. Takže Spolu slíbilo to, co by tak jako tak nastalo i bez vládní politiky.
viz https://csu.gov.cz/graf-pocet-dokoncenych-bytu-v-ceske-republice
§ 48 ZDPH, snížená sazba daně – 12 % – se uplatní při poskytnutí stavebních nebo montážních prací provedených na dokončené stavbě, pokud se jedná o stavbu pro bydlení nebo stavbu pro sociální bydlení.
První podmínkou je tedy skutečnost, že aby stavební práce mohly být zdaněny sníženou sazbou, musí se jednat o dokončenou stavbu. Ustanovení § 48 ZDPH tedy neřeší problematiku výstavby.
Druhou podmínkou pro aplikaci snížené sazby daně je to, aby se jednalo o stavbu pro bydlení či o stavbu pro sociální bydlení. Zde se musí pečlivě zkoumat, zda daná stavba splňuje definiční znaky stavby pro bydlení či stavby pro sociální bydlení. Tím se rozumí stavba bytového domu podle stavebního zákona, v němž není obytný prostor s podlahovou plochou přesahující 120 m2.
Daně a daňová brzda
Politici koalice chtěli mít některá daňová a rozpočtová pravidla pevně daná. „Jakmile jej složená daňová kvóta dosáhne, zvyšování daní bude automaticky vyloučené,“ stálo v návrhu pro uplynulé volební období.
Změny se měly týkat také daní u rodin. Spolu pro ně chtělo zavést daňové prázdniny, pokud čerpají rodičovský příspěvek nebo mají tři a více dětí. Do určitého limitu mělo být možné odečíst si z daní platby za pečovatelské služby.
Nadnárodní společnosti chtělo Spolu motivovat k investicím jejich zisků zpět do české ekonomiky. Kromě toho zástupci SPOLU hovořili o zrušení jedné ze tří sazeb DPH.
„Neberu to jako změnu, ale spíše jako zjednodušení daňového systému. Pokud říkáme, že nechceme zvyšovat daně a máme dvě snížené sazby ve výši 10 a 15 procent, tak nám z toho vychází, že škrtneme tu patnáctiprocentní,“ tvrdil nynější ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Česko tak má mít dnes jen dvě sazby ve výši 10 a 21 procent.
-----
Rok 2025 nepřinese změny ohledně sazeb, zůstávají tedy stejné jako v roce předchozím. Základní sazba činí 21 % a snížená 12 %.
Velké nadnárodní skupiny budou v ČR odvádět minimální daň 15 procent, což je důležitý krok k zajištění spravedlivého a vyváženého zdanění v naší zemi. Zákon zavádí takzvanou přiřazovanou dorovnávací daň, kterou budou v Česku hradit tuzemské mateřské společnosti či za určitých podmínek české společnosti velké nadnárodní skupiny. Je otázka jak dobře se novou daň podaří vybírat. Je to alespoň pokus o nekontrolované mizení peněz od českých dcer do zahraničních matek a daňových rájů. Snad se tak částečně odstraní letitá nespravedlnost, že hodnoty vytvořené českými lidmi, bezpracně užívali obyvatelé cizích regionů.
Výše daňového zvýhodnění na děti pro rok 2023 i 2024 zůstala stejná – 15 204 Kč ročně za první dítě, 22 320 Kč ročně za druhé dítě, 27 840 Kč ročně za třetí a každé další dítě.
Rodičovský příspěvek se zvýšil o 50 tisíc Kč, ale týká se to jen dětí narozených po roce 2024. Další valorizace není v plánu.
Digitalizace
Veřejná správa se má podle představ koalice Spolu v příštích letech zjednodušit. Má k tomu pomoci plně využívaný zákon o právu na digitální služby, snížení počtu úředníků a byrokracie i zrušení některých zákonů a vyhlášek.
Koalice hodlá urychlit rozvoj Portálu občana a Portálu podnikatele i rozšířit funkce CzechPOINT. Počet úředníků má klesnout o třináct procent, platby občanů i podnikatelů bude možné realizovat na jednom místě. Z kontrol mají zmizet zdvojené a zbytečné požadavky.
Spolu slibovalo sdílení technologických a IT řešení, bránit chce nevýhodným spolupracím s jedním dodavatelem IT (vendor lock-in). Pro tyto služby má vzniknout digitální tržiště podobně jako ve Velké Británii.
-----
Digitalizace se v ČR nevyvíjí dobře. Nedostatečná standardizace a interoperabilita mezi různými systémy e-governmentu brání plynulému propojení dat a služeb mezi úřady a státními institucemi. To zvyšuje byrokracii a vytváří zbytečné překážky pro uživatele a celkový rozvoj digitalizace. Digitální služby ve veřejné správě nejsou navrhovány s dostatečným nebo žádným ohledem na dobrou uživatelskou zkušenost. Veřejná správa nemá dostatek zdrojů a kompetentních lidí na klíčových pozicích. Mnoho úředníků nemá dostatečné digitální dovednosti. Služby se netestují s cílovými skupinami a nesbírá se zpětná vazba pro jejich iterativní vylepšování.
Investice do školství
„Česko si nemůže dovolit ztrácet talenty v rámci vzdělávacího systému. Proto se musíme soustředit na hledání nadaných žáků a podporovat je. Stejně tak musíme posílit prestiž reálného významu vysokých škol a oblasti vědy a výzkumu. Do roku 2025 bude směřovat do vědy, výzkumu a do inovací 2,5 procenta HDP. Propojením výzkumu s byznysem zajistíme lepší konkurenceschopnost ekonomiky a rozvoj inovací,“ uvádělo Spolu plány v oblasti vědy a výzkumu.
Kromě toho chtělo zvýšit financování školství na průměr zemí OECD, tedy na 5,2 procenta HDP, či investovat do výstavby a rekonstrukcí škol s maximálním využitím evropských fondů.
Koalice měla také za cíl finančně podporovat programy na pomoc regionům s podprůměrnými výsledky vzdělávání a práci s rodinami dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí a s odlišným mateřským jazykem.
Platy pedagogů mají dnes dosahovat 130 procent hrubé průměrné mzdy s posílením motivačních složek, zlepšit se mají platy ředitelů a ředitelek.
-----
Výdaje na výzkum a vývoj v Česku v roce 2023 meziročně vzrostly o 4,8 % na 139,7 miliardy korun. Meziročně však došlo k poklesu těchto výdajů ve vztahu k hrubému domácímu produktu, a to z 1,89 % v roce 2022 na 1,83 % v roce 2023. Průměr EU v podílu výdajů na výzkum na HDP se v letech 2020 až 2022 pohyboval okolo 2,3 %. V tomto bodě se koalice Spolu nejvíce přiblížila plnění svého programu.
V roce 2024 se vláda dohodla na navýšení veřejných rozpočtů pro regionální školství o 10 miliard korun, které by měly umožnit obcím a krajům převzít plnou odpovědnost za provoz škol.
Poslední dostupná data ukazují, že nejblíže jsme se podílem vzhledem k HDP průměru zemí OECD přiblížili v roce 2020, ačkoliv i tehdy bylo české školství podfinancované o 0,5 % HDP oproti průměru zemí OECD. Tento bod se Spolu naplnit nepodařilo.
Ministerstvo školství informovalo, že průměrný hrubý měsíční plat učitelů v regionálním školství v roce 2024 dosáhl 50 469 korun, což představuje meziroční nárůst o 1,21 procenta. Tento plat činil přibližně 109 procent průměrné mzdy v České republice, která loni dosáhla 46 165 korun s meziročním růstem o 7,1 procenta. Tento bod zatím Spolu nenaplnilo.
Čerpání fondů EU
Klíčovým kritériem pro čerpání evropských dotací se má stát jejich efektivita. „Nyní platí mantra, že musíme utratit každé euro. Ale podmínkou má být, že ho musíme utratit chytře. Mnohé stávající projekty budou plodit jen provozní výdaje a k rozvoji ekonomik nepřispějí. Z Evropské unie má Česko v příštích letech dostat stamiliony eur, které musejí být vynaloženy efektivně. To je úloha privátního sektoru,“ uvedl před volbami ministr Stanjura (ODS).
Evropské peníze ze strukturálních a kohezních fondů mají mířit na výstavbu klíčové dopravní infrastruktury (vysokorychlostní tratě do Německa, dálniční síť včetně vnějšího obchvatu Prahy). Prioritou je také využití fondů na modernizaci energetiky, průmyslu a bydlení.
----
Pro období 2014-2020 bylo proplaceno přes 86 % finančních prostředků. V období 2021-2027 má Česká republika k dispozici přes 21 miliard EUR.
Za období evropských dotací 2014–2020 se vybudovalo přes 300 pracovišť složek Integrovaného záchranného systému, opravilo se více než 180 památek a nakoupilo 970 vozidel veřejné dopravy. Evropské prostředky umožnily zrekonstruovat přes 1 750 km silnic II. nebo III. třídy a 422 km železničních tratí, podpořilo se 3 420 škol, vysadilo se přes 30 tisíc stromů. Finální administrace proběhla v roce 2024.
Důchodová reforma
„My předložíme vlastní důchodovou reformu, jejímž základem bude zaručený důchod navázaný na průměrnou mzdu.“
„Důchodový účet oddělíme od státního rozpočtu. V penzijním systému odstraníme nespravedlnosti, například tím, že se do důchodu budou promítat jak odvody, tak počet dětí.“
„Umožníme dobrovolný společný vyměřovací základ manželů i platbu procenta z odvodů na penzi přímo vlastním (pra)rodičům. Bonus za vychované děti dostanou už dnešní důchodkyně a zvýšíme nedůstojné vdovské důchody.“
----
Důchodový účet od státního rozpočtu oddělen nebyl. V roce 2025 v rámci důchodové reformy k zásadním změnám nedochází, další změny se projeví od roku 2026. Všechny důchody, tedy řádné starobní, předčasné starobní, invalidní, vdovské a vdovecká i sirotčí se od ledna 2025 zvýší o 260 Kč v základní složce důchodu a 0,6 % v procentní složce důchodu.
Výchovné 500 Kč na dítě (pro rok 2025 valorizováno na 503 Kč) bude vypláceno penzistům s jedním či dvěma dětmi do konce roku 2026, pak má být nahrazeno fiktivním či rodinným vyměřovacím základem. Penzistům s třemi a více dětmi má výchovné zůstat i nadále.
Reference:
Spolu dáme Česko dohromady, na: https://www.ods.cz/docs/programy/SPOLU-program.pdf. Staženo 17. 6. 2025.
Volební program Spolu: strany slibují dostupnější bydlení i daňovou brzdu, Michal Kalina, e 15 9. října 2021. Staženo 18. 6. 2025.
