Článek
Stalin projevoval neskrývané sympatie k Hitlerovi celá léta. Hitlerovu „Noc dlouhých nožů“ prý komentoval slovy: „Pašák, je vidět, že to umí.“
Dne 23. srpna 1939 byl podepsán „Pakt Ribbentrop–Molotov“ zaměřený na plánované napadení, okupaci a opětovné rozdělení Polska.
Po útoku Německa na Polsko následovalo dne 28. září 1939 v Moskvě podepsání Smlouvy o přátelství, spolupráci a vymezení demarkační linie mezi komunistickým Sovětským svazem a nacistickým Německem, v jehož tajných dodatcích si obě země přerozdělily smluvené sféry vlivu, vzájemnou podporu při jejich vymezování a výslovně připustily úplnou likvidaci Polska.
V Katyňském masakru byli povraždění polští váleční zajatci i civilisté mučení v sovětských koncentračních táborech. Povražděno bylo přibližně 22 000 mužů – zejména důstojníků a příslušníků inteligence.
Sověti deportovali do Střední Asie a na Sibiř dle různých odhadů 200 000 až 500 000 Poláků. Na 100 000 z nich věznění nepřežilo. Na západní Ukrajině znásilňovali příslušníci NKVD ženy, uřezávali jim prsy a bestiálně je zabíjeli, těhotným za živa vynímali jejich plody. Muže popravovali ranou krumpáče do hlavy, aby ušetřili munici. Věšeli i děti.
Zimní válka mezi Finskem a Sovětským svazem, které začala sovětskou ofenzivou bez vyhlášení války 30. listopadu 1939 a skončilo Moskevským mírem 13. března 1940. Sovětský svaz byl za toto ilegální napadení vyloučen 14. prosince 1939 ze Společnosti národů.
Poté SSSR násilně anektoval nezávislé republiky v Pobaltí, přičemž jeho elity buď rovnou povraždil, nebo je deportoval do sibiřských gulagů, kde je pak rovněž povraždil.
Večer 26. června 1940 Molotov předložil rumunskému vyslanci Davideskovi formou ultimáta požadavky zakreslené na mapě, včetně oblastí historicky patřících Rumunsku. Státní a vojenská správa měly Sovětům předat mosty, letiště a továrny neporušené a urychleně se stáhnout. 28. června začali Sověti bez boje obsazovat požadovaná území.
Noví pánové vnutili obyvatelům užívání cyrilice a důsledně využívali smyšlenou moldavštinu a moldavskou národní identitu k dehumanizaci společnosti. Pak započala typicky stalinská „očista společnosti od kontrarevolučních živlů“, nebo-li masakr civilních obyvatel.
Pro deportaci na nucené práce na Sibiř nebo do Kazachstánu stačilo jako důvod pouhé zjištění, že někdo má příbuzné v Rumunsku. Popraveno nebo umučeno bylo 8000 osob. Počty deportovaných osob se pohybují se mezi 86 až 300 tisíci obyvatel. Během jednoho roku sovětské vlády zmizelo 12 % obyvatel Besarábie a Bukoviny.
Až do napadení v roce 1941 dodávali Rusové Němcům ropu, uhlí a železnou rudu.
Reference:
Miroslav Adamec, Deportace a hlad. Sovětský teror v Besarábii a severní Bukovině 1940-41. Media.cz, 19. 7. 2023. Staženo 8. 5. 2025
LAINOVÁ, Radka. Finsko ve válce 1939-1944. Historický obzor. 1996, roč. 7, čís. 1/2.
Literatura:
BORÁK, Mečislav. Vraždy v Katyňském lese. Ostrava: Petit, 1991. 123 s. ISBN 80-900082-4-0.
DYKE, Carl Van, 2007. Zimní válka, sovětská invaze do Finska 1939 až 1940. Redakce Rostislav Dufek; překlad Jiří Fidler. 1. vyd. Brno: JOTA, s. r. o.. 315 s. ISBN 978-80-7217-476-8.
PIEKALKIEWICZ, Janusz. Polské tažení: Hitler a Stalin rozbíjejí Polskou republiku (původním názvem: Polen feldzug). Překlad Milan Moravec; Technický redaktor Miroslav Romanovský. 1. české. vyd. Praha: Naše Vojsko, 2007. 328 s. ISBN 978-80-206-0759-1.
