Článek
Moldavsko leží mezi Ukrajinou a členskou zemí EU Rumunskem. Země s přibližně 2,5 miliony obyvatel strávila poslední roky na západní cestě a v roce 2022, krátce poté, co Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu, získala status kandidátské země pro EU. Napětí mezi Ruskem a Moldavskem, které bylo do roku 1991 sovětskou republikou, prudce vzrostlo.
Napjaté hlasování postavilo vládnoucí prozápadní Stranu akce a solidarity (PAS), která má od roku 2021 silnou parlamentní většinu, proti několika soupeřům nakloněným Rusku a s odporem k EU. Strana nemá žádného odpovědného partnera pro svou evropskou cestu na moldavské politické scéně. Pro prosazení této cesty však potřebuje většinu v parlamentu. Zatím však nebylo jasné, zda PAS tuto většinu vůbec získá.
V klíčovém hlasování byl zvolen nový 101členný parlament, po kterém moldavský prezident nominuje premiéra, obvykle z vedoucí strany nebo bloku, který se poté může pokusit sestavit novou vládu. Navrhovaná vláda potřebuje schválení parlamentu.
Hlas více než 1,59 milionu, tedy přibližně 51,9 % oprávněných voličů, včetně 264 000 Moldavanů ve volebních místnostech zřízených v zahraničí, které v jejich příslušných zemích zůstanou otevřené do 19:00.
Po sečtení přibližně 75 % volebních zpráv oficiální volební údaje ukázaly, že proevropská Strana akce a solidarity vedla se 44,3 % hlasů, zatímco proruský Vlastenecký volební blok měl 27,7 %. Po započítání druhého skrutinia bude mít PAS parlamentní většinu.
Proruský blok Alternativa zatím získal 8,5 % a populistická Naše strana – která chce „vyváženou zahraniční politiku“ mezi Východem a Západem – 6,5 %. Pravicová strana Demokracie doma získala 6 %.
Den voleb byl poznamenán řadou incidentů, od bombových hrozeb v několika volebních místnostech v zahraničí až po kybernetické útoky na volební a vládní infrastrukturu, fotografování volebních lístků voliči a nelegální přepravu některých do volebních místností.
Policie také zadržela tři osoby podezřelé z plánování nepokojů po hlasování. Těsně před hlasováním provedla policie stovky razií a zadržela desítky lidí údajně vycvičených v Srbsku k vyvolání „masových nepokojů“ a destabilizaci země v souvislosti s klíčovými volbami.
Několik dní před nedělním hlasováním moldavský premiér Dorin Recean varoval, že Rusko utrácí „stovky milionů“ eur v rámci údajné hybridní války ve snaze uchopit moc, kterou označil za „poslední bitvu o budoucnost naší země“.
Mezi údajné ruské strategie patřila rozsáhlá operace kupování hlasů, kybernetické útoky, plán na podněcování masových nepokojů kolem voleb a rozsáhlá dezinformační kampaň na internetu s cílem snížit podporu proevropské vládnoucí strany a přiklonit voliče k těm, kteří jsou nakloněni Moskvě.
Rusko opakovaně popřelo vměšování do Moldavska a minulý týden tato obvinění označilo za „protiruská“ a „nepodložená“.
V neděli však moldavská policie uvedla, že má informace o „skupinách lidí“, které plánují vyvolat nepokoje od půlnoci do pondělí během protestu v Kišiněvě s cílem vytvořit „nepořádek a destabilizaci“.
Igor Dodon, bývalý prezident a člen proruského Vlasteneckého volebního bloku, vyzval k protestu před budovou parlamentu v pondělí a později po uzavření volebních místností prohlásil, že prozápadní vládnoucí strana „nyní panikaří a zvažuje různé záminky, výmluvy a scénáře, které jdou nad rámec zákona a demokratických norem“.
Reference:
https://www.youtube.com/watch?v=v1mFD6I0a10
https://www.basingstokegazette.co.uk/news/national/25501002.moldovas-pro-eu-ruling-party-leading-polls-critical-parliamentary-election/
https://www.youtube.com/watch?v=RPYL8L7rgqk
