Článek
Někdo patrně vysvětlil Trumpovi, jak to s obsahem smlouvy o nerostech mezi USA a Ukrajinou, respektive jak ho Ukrajinci napálili. V původní verzi předložené Američany šlo především o vzácné kovy, přičemž Trump počítal s výnosem ve výši stovek miliard dolarů. Uvedenou sumu pak měla Ukrajina vyplácet USA přímo ze svého rozpočtu. To znamená, že USA požadovali 50% čistého státního příjmu z veškeré těžby na Ukrajině. Pokud by se na těžbě podílely americké společnosti, výnos pro USA by se ještě zvýšil.
Navrhovaná smlouva tak připomínala koloniální rabování zemí třetího světa. Nebyla to vlastně ani dohoda, spíše cosi jako diktát velmoci svému protektorátu.
Druhá verze „dohody“ se týkala nejen nerostných surovin, ale také příjmů z ropy, plynu, přístavů a další infrastruktury. Navíc stejně jako předchozí návrh nenabízela jasné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu do budoucna.
Mezitím Trumpova agresivita stoupala. „Řekl jsem jim, že chci ekvivalent, třeba ve formě vzácných hornin, v hodnotě 500 miliard dolarů.“
Ukrajinci z toho byli velmi nešťastní, ale ve snaze odvrátit konflikt s Američany a zároveň se vykroutit z nevýhodných podmínek, pokusili se o kompromisní návrh smlouvy. Z nové smlouvy již vypadly vzácné kovy, lithium, i další minerální zdroje. Zbyly v ní jen ropa a plyn.
Příjmy ukrajinského státu z těžby by byly z 50% převedeny do společného fondu na dlouhodobou rekonstrukci a rozvoj Ukrajiny, zbytek peněz by šel formou splátek za dříve poskytnutou pomoc Američanům. USA by pak v rámci tohoto fondu měly možnost nakládat s budoucími investicemi a náležely by jim i správní pravomoci.
Jenže Ukrajina tolik ropy a plynu ani zdaleka nemá. Navíc většina těchto ložisek je na Ruskem okupovaných územích. Kdysi měla zásoby obrovské, zejména zemního plynu, ale ty se vytěžily již v dobách Sovětského svazu, ještě v 70. letech. Poslední komplexní ocenění zásob nerostných surovin totiž proběhlo na Ukrajině v roce 1935. Něco málo ropy se těžilo v moři u Krymu, ale od roku 2014, převzalo zdejší těžbu Rusko.
Výnosy z těžby ropy a plynu by tak jen z těží pokryly Trumpových vybájených 350 miliard dolarů. A to byl patrně důvod, proč chtěl Trump schůzku se Zelenským původně odvolat. Po Makronově zásahu se však nejspíše rozhodli s J. D. Vancem pro jiný scénář.
Vyvolali, nesporně do předu připravenou hádku. Její účelem bylo za prvé zarazit podpis smlouvy, která je USA úplně k ničemu. Za druhé šlo o to veřejně ponížit Zelenského a postavit Trumpa do role napadeného. To má vyvinit Trumpa z toho, že hodlá Ukrajince a Ukrajinu předhodit Putinovi jako oběť.
Zelenskyj byl během této debaty napaden zejména viceprezidentem J. D. Vancem. Vance křičel na Zelenského: „Poděkujte!“ Zelenskyj tak učinil, jak spočítali žurnalisté, nejméně 33× jen za poslední měsíc. Zelenskyj na nikoho neútočil a přes jistou podrážděnost v hlase zůstal slušný a zdvořilý. Chybou ukrajinského prezidenta bylo pouze to, že vlezl do předem připravené pasti.
Na Ukrajině však vzrůstá podpora prezidenta Zelenského s každým dalším Trumpovým útokem. Je nutno pochopit jednu jednu věc. Trump nikdy Ukrajině ani Evropě pomáchat nechtěl. A J.D. Vance již v prosinci 2023 prohlásil, že je „v zájmu Spojených států uznat, že Ukrajina bude muset odstoupit nějaké území Rusům“. Dá se předpokládat, že své názory od té doby nezměnil. Proč však prezident a viceprezident USA tak moc mazlí diktátora Putina, by nám asi dokázal osvětlit jen agent Krasnov.
Spojené státy od roku 2022 poskytly Ukrajině vojenskou, finanční a humanitární pomoc v celkové výši kolem 114,2 miliardy eur, zatímco Evropa jako celek přes 132 miliard eur. Výpadek americké pomoci pak bude pro Ukrajinu citelný, nikoliv však nutně fatální pro její schopnost dále bojovat.
Zelenskyj totiž loni podepsal i jiné dohody. Podepsal také bezpečnostní dohodu své země s Japonskem. V roce 2024 Tokio poskytne Ukrajině 4,5 miliardy dolarů a bude Kyjev podporovat po celou dobu desetiletého trvání dohody. Kyjev již dříve podepsal podobné dohody s více než desítkou zemí včetně Německa. Z výnosů ze zmrazeného ruského majetku by Ukrajina měla dostat průběžně úvěr ve výši 50 miliard dolarů. V následujících čtyřech letech má Ukrajina od EU obdržet 33 miliard ve formě půjček a 17 miliard dotací. Je zřejmé, že tato suma bude nyní ještě navýšena.
Reference:
KAPUR, Sahil; LEBOWITZ, Megan. Republican senator says Ukraine should cede land and cut a deal with Putin to end the war. NBC News, 2023-12-12 [cit. 2025-03-01].
OROSOVÁ, Eliška. Dohoda o nerostech rozpoutala ve vztazích Ukrajiny a USA bouři. V čem je pro Kyjev (ne)výhodná?, iRozhlas, 1. března 2025 [cit. 2025-03-01].
VOCŮ, Taťána. Dohoda s Ukrajinou možná není pro USA výhodná. Nikdo totiž neví, kolik nerostného bohatství země ukrývá, Novinky.cz, 28. 2., 5:50, [cit. 2025-03-01].
