Článek
Otevřenou válkou s NATO opět vyhrožují ruské státní špičky. Předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin dokonce navrhoval vypálit termonukleární střelu na Štrasburk. Výhružky přišly poté, co západní spojenci Ukrajiny začali zvažovat uvolnění zbraňových restrikcí pro ukrajinskou armádu. (TNCZ)
Nevyhrožují poprvé a zřejmě ani ne naposledy. Má Rusko opravdu takový potenciál vést časově neomezenou válku, byť i jen s evropskou částí NATO, bez zásahu USA a zámořských členů? Pojďme se podívat na jeho reálné možnosti z pohledu čísel.
Rusko mělo roku 2020 HDP ve výši 1 464 078 miliónů US dolarů. Zatím co USA měly v té době HDP ve výši ohromujících 20 807 269 miliónů US dolarů a druhá Čína 14 860 775 miliónů US dolarů, asi 10× tolik, co Rusko. Po třetím Japonsku následuje čtvrté Německo s absolutním HDP 3 780 553 miliónů US dolarů, tedy 2,5 násobkem HDP Ruska. Vyšší HDP než Rusko měli k roku 2020, rovněž Spojené království 2 638 296 miliónů US dolarů, Francie 2 551 451 miliónů US dolarů, Itálie 1 848 222 miliónů US dolarů. Všechny tyto země mají vyšší roční příjmy než Ruská federace. Podobné HDP jako Rusko má například Španělsko.
Celkový ekonomický potenciál EU převyšuje možnosti Ruska více desetinásobně. Dokonce i Polsko mělo k roku 2020 HDP 580 894 miliónů US dolarů, což je více třetina HDP Ruska, ovšem porovnáme-li rozlohu a lidnatost obou zemí, je na tom Polsko lépe. Neboť ekonomickou sílu států se musí porovnávat rovněž podle HDP na hlavu.
Pro představu HDP ČR na obyvatele představuje cca 45 000 dolarů. HDP Ruska je přibližně 32 000 dolarů na obyvatele. Litva pak má 43 000 dolarů na hlavu, Belgie 56 000, Polsko 38 000 a Rumunsko 36 000 (vše k roku 2021). Je nutno poznamenat, že více než polovinou se na HDP Ruska podílely příjmy z těžby ropy a plynu, které nyní ovlivňuje obchodní embargo na tyto komodity.
Průmyslová výroba Ruska byla objemem srovnatelná s průmyslovou výrobou ČR. Naopak Ukrajina s 14 220 dolary na hlavu se řadí k chudým státům světa i přesto, že její obilí sytí půl Afriky. Dokonce i přesto, že měla rozvinutý těžební a zpracovatelský průmysl.
Poměr obyvatelstva EU k Rusku je 446 824 564 (2019) ku asi 150 000 000 obyvatel. Za země NATO je toto číslo vyšší ještě o Velkou Británii.
S počty vojáků se to má tak. Počítejme jen síly hlavních evropských hráčů. Francie má 301 586 vojáků, Itálie (170 000), Německo (180 000), Španělsko (120 000), Polsko (120 000), a přidala by se jistě i Anglie se 140 000 vojáky (bez námořnictva). Připojily by se jistě i menší armády, jako je ta České republiky s 33 000 vojáky, dánská (14 5oo), nizozemská (35 000 vojáků) etc. A nesmíme zapomínat ani na 200 000 - 500 000 vojáků armády Ukrajiny.
Severní sled by sestával z vojsk Norska 23 000 vojáků, Švédska (30 000), Finska (21 000), Estonska (6 500), Lotyšska (6 500), Litvy (19 000).
Balkánský směr by patrně kryly armády Rumunska (60 000), Bulharska (31 000), Řecka (140 000), s dopomocí chorvatské armády o síle 15 000 mužů.
Jednotlivě to nevypadá děsivě, ale když se vše nasčítá, tak hlavní síly by dosahovaly velikosti až 1 200 000 vojáků, severní fronta tvořená Pobaltím a Skandinávií by mohla nasadit až 110 000 vojáků. A na balkánském směru až 250 000 vojáků.
Dohromady je tedy 1 500 000 000 vojáků k okamžitému nasazení v řádu hodin nebo nejdéle dní. V naprosté většině jde o profesionály a aktivní vojáky, secvičené na společných cvičeních NATO. Druhý sled by tvořily aktivizované zálohy, již je v Evropě nejméně přes milion mužů a žen. Jsou to vysoce motivovaní vlastenci s výcvikem. A kdyby to nestačilo, lze povolat, vycvičit a vyzbrojit napříč Evropou další milióny vojáků. To vše bez účasti USA a její armády, či bez pomoci cca 400 000 vojáků velmi moderní armády Turecka (člen NATO).
Proti tomu může Rusko postavit jen 900 000-1 000 000 vojáků, armády a všelijakých milicí i soukromých žoldnéřských uskupení.
Teoreticky by Rusko mělo být schopno rekrutovat dalších 3 400 000 mužů. Po zkušenostech z poslední částečné mobilizace, kdy nejméně půl milionu mladých mužů opustilo zemi ze strachu před povolávacím rozkazem, tisíce rekrutů musely být pro chronický alkoholismus odeslány zpět, a pro zbylé neměla armáda ani základní vybavení jako boty, zimní oblečení a funkční zbraně. Ostatně neustále zní z ruské armády stížnosti, že rekruti před nasazením nedostali ani základní výcvik. O logistických problémech ruské armády nemluvě.
V technice se oproti stavu před zahájením Rusko-Ukrajinské války mnohé taky změnilo. Dnes je to cca 6 000 evropských tanků ku 3 000 ruským. Podobný poměr dva ku jedné je i v letadlech, raketovém vojsku atd.
A jaké je to na moři? Námořní síly má sice vícero zemí evropské části NATO. Ale srovnání s ruským námořnictvem snesou jen loďstva 4 zemí. Britské královské námořnictvo je také jediným britským prostředkem jaderného odstrašení – vlastní čtyři raketonosné ponorky třídy Vaguard.
V současnosti má okolo 37 500 osob, z toho 6 000 vojáků námořní pěchoty. K prosinci 2014 provozovala 33 velkých hladinových lodí a ponorek, včetně jedné lehké letadlové lodi, šest stealth torpédoborců, dvou velkých výsadkových lodí, třinácti fregat a jedenácti ponorek. V případě války může nasadit i 15 plavidel provozovaných Royal Fleet Auxiliary (RFA).
Francouzské námořnictvo je součástí francouzských ozbrojených sil. Námořnictvo čítá přes 40 000 osob a provozuje jednu letadlovou loď s jaderným pohonem, 13 torpédoborců, 11 fregat, 9 korvet, 4 velké výsadkové lodě a 10 ponorek s jaderným pohonem, z nichž čtyři nesou balistické rakety s jadernými hlavicemi.
Španělské námořnictvo patří k největším námořnictvům zemí Severoatlantické aliance. V roce 1987 námořnictvo čítalo 47 300 osob, včetně vojáků námořní pěchoty. Od roku 2002 je španělské námořnictvo plně profesionální.
Německé námořnictvo má 33 000 mužů, 11 fregat, 5 korvet, a mnoho pomocných lodí a útočných diesel-elektrických ponorek.
Italské námořnictvo má dvě letadlové lodě a 4 těžké torpédoborce (mezi křižníkem a fregatou) a 10 fregat a 3 vrtulníkové výsadkové lodě. Pochopitelně má i pomocné a hlídkové lodě jako i diesel-elektrické ponorky.
Loďstva Švédska a Finska představují dohromady také pěknou sílu v Baltském moři.
A Ruské síly? V Černém moři jsou ruské válečné lodě v defenzivě. Nová ukrajinská technologie boje je vyhnala z volného moře do co nejodlehlejších přístavů Azovského moře a neutrálních vod Gruzie. Sama Ukrajina loďstvo nemá, ale Rumunsko a Bulharsko ano. Vedle toho jsou tu silné námořní síly Turecka a případně Řecka (oba členové NATO). Oproti nim je ruský černomořský flot po ztrátě třetiny svých kapacit a to nejen lodí, ale i námořníků a důstojníků silně otřesen a neschopen větších útočných operací. O trochu lépe je na tom baltská flotila RF, ale nejsilnější je Pacifická flotila s 50 hladinovými plavidly a 23 ponorkami, včetně jaderných, většinou ovšem zastaralých. Podstatná část sovětských jaderných ponorek byla na přelomu 80. a 90. let vyřazena a havárii jaderné ponorky Kursk mají ještě mnozí v živé paměti. Rusko má rovněž jednu letadlovou loď, ale již dlouhá léta není v provozu schopném stavu, a nebude patrně ani do budoucna.
Je nutno ještě pro úplnost zmínit ruský Kaspický flot s cca jedenácti plavidly, převážně hlídkovými čluny.
Možnosti Ruska vést proti NATO konvenční válku jsou přes silácké výroky jeho věčně podnapilých představitelů silně omezené, a patrně by taková válka skončila jeho drtivou porážkou, nebo ekonomickým kolapsem, což je de facto totéž.
V červnu letošního roku válečný zločinec Putin vyhrožoval demokratickému světu, že Rusko disponuje také arzenálem taktických jaderných zbraní větším, než všechny evropské země i s podporou Spojených států. Mluvil také o tom, že Evropa si nevyvinula dostatečný systém varování. Je to typicky zbabělá ruská reakce na vědomí, že se západními demokraciemi nemůže prohnilé, morálně zkažené a ekonomicky i vědecky zaostalé Rusko nikdy vyhrát.
Jenže v téhle hře nejsou počty už tak důležité. I jedna jediná svržená ruská atomová bomba, zahájí zničující odvetu. Jadernými zbraněmi v Evropě disponuje, jak Francie, tak Británie (odpalovány pouze z ponorek). Francie má sice méně jaderných zbraní ne Rusové, ale i tak dokáže zasáhnout nejspíše celé území Ruska a způsobit značné škody, dokonce i kdyby se k její odvetě nepřipojil žádný další z jaderných spojenců v NATO. A co by teprve dokázaly USA! Tahle hra má však tu nepříjemnou vlastnost, že jak jí někdo zahájí, už se musí dohrát do absolutního zničení protivníka.
Dalším ožehavým problémem Rusů je kvalita jejich nosičů, kdy si dnes nemohou být jisti, že nebudou bombardovat vlastní území. Vzhledem k tomu, že již 30 let neprobíhají v Rusku jaderné testy, nikdo si rovněž nemůže být jist, zda jeho jaderné hlavice fungují a jak.
Stačí jen několik atomových výbuchů nad největšími ruskými městy a vše ruské bude definitivně a navždy vymazáno z dějin i z existence, i s jeho odpornými amorálními hodnotami, komplexy a schizoidním velikášstvím. Ale to je volba Rusů, jaká bude jejich budoucnost a jestli ještě nějakou budou mít.
Reference:
Seznam armád světa, dostupné on-line na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_arm%C3%A1d_sv%C4%9Bta
Seznam států světa podle HDP na obyvatele, dostupné on-line na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_HDP_na_obyvatele
Seznam států světa podle HDP, dostupné on-line na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_st%C3%A1t%C5%AF_sv%C4%9Bta_podle_HDP
Eskalace konfliktu na Ukrajině. Rusko hrozí úderem na sídlo EU, TNCZ 21.9.2024 Zdroj: https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/574874-eskalace-konfliktu-na-ukrajine-rusko-hrozi-primou-valkou-s-nato?campaignsrc=tn_clipboard
