Článek
Stačí tma, ticho a zdánlivě obyčejný kus nábytku, aby se v očích malého dítěte proměnil v bránu k něčemu tajemnému. Šatní skříň se tak pro mnohé stává zdrojem obav, protože její útroby skrývají prostor, do kterého není vidět. To, co dospělý považuje za obyčejné dveře s poličkami, může dítě vnímat jako vstup do neznáma. A právě tato nejistota je ideálním polem pro vznik fantazijních příběhů a dětských strachů.
Psychologové vysvětlují, že děti mají tendenci doplňovat si prázdná místa vlastní představivostí. Pokud vidí jen tmavou prázdnotu, mozek ji zaplní obrazem nestvůry nebo podivného tvora. V určitém věku je to přirozený proces související s vývojem fantazie i s obtížným rozlišováním mezi realitou a snem. Proto není divu, že noční šramot, vrzání dřeva nebo stín dopadající na dveře skříně dokáže vyvolat až panickou reakci.
Tento fenomén se promítl i do populární kultury. Hororové filmy si šatní skříň oblíbily jako jedno z nejděsivějších míst. Režiséři využívají její uzavřenost a nečekané otevření jako prostředek k vyvolání napětí. Diváci si jistě vybaví scény, kdy hrdina pomalu sahá po klice a v tu chvíli nastane děsivý zvrat. Šatní skříň se tak stala symbolem strachu z neznámého, který číhá doslova za dveřmi.
Na opačném konci stojí pohádkový svět, který dětem ukázal slavný příběh Letopisů Narnie. Tam není skříň zdrojem hrůzy, ale portálem do magické říše plné dobrodružství. Autor C. S. Lewis využil právě dětskou touhu po tajemství a přetavil ji v pozitivní zážitek. Mnoho dětí díky tomu začalo pohlížet na skříň nejen se strachem, ale i s očekáváním, že by mohla skrývat něco krásného.
Dětský strach ze skříně je tedy dvojí tváře – může vést k úzkosti, ale zároveň podporuje kreativitu a fantazii. Rodiče by měli dětem naslouchat a jejich obavy nezesměšňovat. Pomůže, když společně prozkoumají vnitřek skříně, nechají svítit noční lampičku nebo z obávaného místa udělají úkryt pro hry. Dítě se tak učí, že strach lze překonat a že i zdánlivě děsivé prostory mohou skrývat radostné tajemství.
Ať už je šatní skříň zdrojem nočních můr, nebo bránou do kouzelného světa, jedno je jisté – v dětských očích nikdy nezůstane jen obyčejným kusem nábytku.