Článek
Dnes, 1. června 2025, symbolicky přichází Den daňové svobody – okamžik, kdy průměrný občan přestává pracovat na stát a začíná vydělávat pro sebe. Znamená to, že všechno, co jsme od začátku roku až do tohoto dne vydělali, pokrylo výdaje veřejných rozpočtů. Letos to vychází na 152 dní práce.
Tento každoroční milník ukazuje, kolik z celkového ekonomického výkonu připadá státu na daních a odvodech. Čím dál je Den daňové svobody v kalendáři, tím větší podíl z našeho úsilí směřuje do státní kasy – ať už na zdravotnictví, školství, infrastrukturu nebo sociální systémy.
Zajímavostí letošního výpočtu je, že Den daňové svobody připadá stejně jako loni na 1. června, přesto jsme si o den polepšili – rok 2024 byl totiž přestupný. A co víc – Česko se v rámci Evropy i mezi zeměmi OECD řadí k těm, které tuto symbolickou hranici překračují nejdřív. To ale rozhodně neznamená, že bychom měli směřovat k většímu státu a vyšším výdajům.
Naše daňové zatížení je v evropském srovnání stále spíše nižší. Například ve Francii, Rakousku nebo Finsku přichází Den daňové svobody až ke konci července. Díky nové metodice, která lépe reflektuje specifika českého systému – například způsob financování zdravotnictví a platby za státní pojištěnce – je letošní výpočet přesnější než dřív.
Den daňové svobody, stejně jako třeba složená daňová kvóta, pomáhá lépe chápat rozsah veřejných výdajů a dlouhodobý vývoj veřejných financí. V jednotlivých letech mohou výsledky zkreslovat mimořádné výkyvy – jako propad HDP v krizových letech nebo jednorázová opatření, například stropování cen energií.
Zatímco u nás se tento symbolický den drží už řadu let kolem přelomu května a června, na Slovensku je trend opačný. Tam Den daňové svobody neustále ustupuje dál do léta a letos připadá až na konec června. Slovensko tak v posledních letech zaznamenalo největší nárůst veřejných výdajů v celé EU.
