Článek
Velký skok: reálné zhodnocení penzí
Podle návrhu MPSV a výpočtů ČSSZ se průměrný starobní důchod od ledna 2026 zvýší o 668 Kč měsíčně. V důsledku toho má průměrná penze dosáhnout zhruba 21 839 Kč.
Zvýšení bude strukturováno dvěma složkami:
- Základní výměra důchodu — pevná část, stejná pro všechny, poroste o 240 Kč.
- Procentní (zásluhová) výměra — část podle odpracované doby, odvodů a dalších faktorů; ta se zvýší o 2,6 %.
Tento model ale zároveň posiluje rozdíly mezi penzemi — čím vyšší důchod člověk má, tím větší část nárůstu získá. Například někdo s důchodem 39 000 korun si polepší o cca 1 140 korun, zatímco u důchodu 13 000 Kč to bude 464 Kč.
Kdo dostane méně — předčasní důchodci
Zajímavým aspektem je rozdílné zacházení s předčasnými důchody. Ti, kdo odešli do důchodu před dosažením řádného důchodového věku, nebudou mít nárok na zvýšení procentní výměry — dostanou jen růst základní výměry 240 Kč.
Jinými slovy: růst pro ně bude podstatně nižší než pro důchodce v řádném věku.
Změna minima a reforma
Součástí důchodové reformy je i posílení minimálního důchodu. Od 1. ledna 2026 bude zajištěno, že žádný důchod nepoklesne pod určitou hranici, vypočítanou jako procento průměrné mzdy.
Konkrétně: minimální výše starobního důchodu bude stanovena na 20 % průměrné mzdy.
Tato změna má velký symbolický i reálný význam: dříve lidé s nejnižšími penzemi mohli být výrazně pozadu. Nově se zajistí, že každý důchodce dostane aspoň určitou úroveň základního důchodu.
Co to znamená pro státní rozpočet a veřejné finance?
Růst penzí bude stát víc — tolik je jisté. Návrh rozpočtu pro rok 2026 počítá s tím, že ministerstvo práce bude na výplaty důchodů čerpat 722,2 miliardy Kč, což je přibližně o 22,5 miliardy více než v předchozím roce.
Na druhé straně se očekává, že příjmy ze sociálního pojištění dosáhnou 737,9 miliardy Kč. Pokud se naplní odhady, systém by mohl skončit v přebytku přes 15 miliard korun.
I tak ale ekonomové varují: růst výdajů spojených s penzemi je dlouhodobým tlakem na státní finance. Demografické stárnutí, stagnace produktivity a tlak na další sociální výdaje mohou situaci zkomplikovat.
Hlasy ze společnosti: nadšení, trpkost i obavy
To je dvakrát tolik, než nám přidali loni, což mluví samo za sebe, hodnotí zvýšení pan Roman z Prahy. Ale zároveň dodává: Stále zdražuje – někdy mám pocit, že ten přírůstek okamžitě spolkne inflace.
Na druhé straně kritici varují, že takové skokové zvyšování může být populistické gesto, které přenáší břemeno na budoucí generace. Jeden z ekonomů poznamenal: Vyšší důchody – ano. Ale udržitelná struktura musí být v základu.
Navíc pro mnoho lidí bude složité akceptovat, že navzdory jejich celoživotní práci v náročných profesích bude výsledek rozdílný jen podle výše výdělků.
Rizika a otazníky — co dál?
- Jak dlouho bude možné udržet takto silné valorizace bez hlubší fiskální zátěže?
- Bude růst mezd a produktivity stačit, aby nápor na důchodový systém nebyl nezvladatelný?
- Jak se bude vyvíjet podíl populace nad 65 let – a s tím spojené nároky na zdravotní a sociální služby?
- A konečně: dokáže reforma skutečně přinést rovnováhu mezi důstojností seniorského období a finanční realitou státu?
Rok 2026 má přinést zásadní obrat v důchodech — pro mnohé seniory vítaný návrat silnější valorizace. Ale je to změna s velkým ale. Pokud stát nebude pozorně plánovat rozpočet a dlouhodobé dopady, mohlo by přijít období nové normality, kdy masivní výdaje na penze budou připadat jako neodvratitelná břemena. V tomto smyslu je zvýšení důchodů nejen radostnou zprávou pro starší generaci. Je to i výzva pro vládní ekonomické strategie a pro vizi udržitelného sociálního systému.
Zdroje:
