Článek
Ruský vyjednavač a bývalý ministr kultury Vladimir Medinskij znovu rozvířil vášnivou debatu svým alarmujícím výrokem. Podle něj se svět ocitá na prahu jaderného konfliktu – pokud prý Ukrajina a NATO neuznají okupovaná území jako součást Ruska, hrozí globální katastrofa. Informaci přinesla ruská státní agentura TASS.
Medinskij tvrdí, že jakýkoli jiný scénář než uznání současného stavu by podle něj vedl k dalším bojům, a v krajním případě i k jaderné válce. „Po nějaké době se Ukrajina spolu s NATO pokusí ta území dobýt. To bude konec planety,“ prohlásil bez obalu. Moskva podle něj proto „usiluje o skutečný mír“ – s podmínkou, že svět uzná anektovaná území jako ruská. Ukrajina to ale důrazně a dlouhodobě odmítá.
Srovnání s Karabachem a varování před „nikým neuznaným územím“
Medinskij přirovnal situaci na východě Ukrajiny k Náhornímu Karabachu – sporné oblasti, kvůli níž opakovaně vypukly krvavé konflikty mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Varoval, že pokud nebude nalezen „plnohodnotný“ mír, může se z okupovaných území stát podobně nestabilní a výbušná oblast. „Nikým neuznaný Karabach“ by pak mohl být podle ruského vyjednavače záminkou k jaderné eskalaci.
Ultimátum místo dohody
Medinskij zastupoval Moskvu během dosavadních mírových jednání, včetně dvou kol v tureckém Istanbulu. Ani jedno z nich však nevedlo k příměří. Ukrajinská strana přitom už v březnu navrhla 30denní bezpodmínečné zastavení palby – Kreml však odmítl.
Na poslední schůzce Rusko představilo memorandum, které představuje spíše ultimátum než cestu k míru. Nabízí dvě varianty příměří – v obou však Ukrajina musí zcela opustit okupované oblasti (Záporoží, Luhansk, Cherson a Doněck), které Rusko sice anektovalo, ale nikdy nad nimi nezískalo plnou kontrolu. Anexe z roku 2022 byly provázeny zinscenovanými referendy, která svět téměř jednohlasně odmítl jako nelegitimní.
Druhá varianta obsahuje deset přísných požadavků, včetně demobilizace ukrajinské armády, ukončení dodávek západních zbraní, zastavení vojenské spolupráce s NATO, a dokonce i zákaz poskytování zpravodajských informací Kyjevu.
Neutralita, omezení armády, konec suverenity?
Obě varianty jsou podmíněny dvanácti body, které Rusko nazývá „klíčové parametry konečného urovnání“. Patří mezi ně i trvalá neutralita Ukrajiny a omezení její vojenské síly – tedy zásahy hluboko do její suverenity. Ukrajina takové požadavky jednoznačně odmítá.
Prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně upozorňuje, že Moskva se snaží těmito maximalistickými návrhy pouze zdržovat a prodlužovat válku. Nově vyzval bývalého prezidenta USA Donalda Trumpa, který se opět uchází o úřad, aby zvýšil tlak na Kreml – například zavedením dalších sankcí. Trump však nové sankce odmítá s tím, že by mohly ohrozit vyjednávání.
Hrozba, nebo tlak?
Slova Vladimira Medinského o jaderném konfliktu vyvolávají otázky. Jde o upřímné varování, nebo o další formu nátlaku na mezinárodní společenství, aby akceptovalo ruské nároky? Jisté je, že Kreml hraje o hodně – a že jeho diplomacie se stále více spoléhá na sílu a strach, nikoli na kompromis.
V době, kdy Ukrajina hlásí postupy na frontě a svět jedná o dalších formách podpory, přichází z Moskvy další výhrůžka – tentokrát s apokalyptickým podtextem. Nad Evropou i světem tak visí těžký mrak: jaký „mír“ si Rusko vlastně představuje – a kolik je ochotno obětovat, aby ho prosadilo?
