Článek
Světem literatury otřásla zpráva o úmrtí Fredericka Forsytha – autora, jenž přetvářel realitu v dechberoucí příběhy a který po desetiletí vládl žánru politických a špionážních thrillerů s neochvějnou jistotou mistra. Britský spisovatel a novinář, který zemřel ve věku 86 let, po sobě zanechal literární odkaz, jenž nemá obdoby.
Jeho knihy – mezi nimi Den pro Šakala, Spis Odessa nebo Čtvrtý protokol – nebyly jen romány. Byly to přesně vystavěné mechanismy napětí, precizní ve své faktografii a strhující ve svém vyprávění. Forsyth dokázal s brilantní elegancí skloubit novinářskou důslednost s dramatem fikce, přičemž vždy zachovával naprostý respekt k inteligenci čtenáře.
Jeho kariéra nezačala u psacího stroje, ale za mikrofonem a před kamerou. Jako reportér agentury Reuters a BBC se podíval do Paříže, Madridu, Bruselu, do východního Berlína i do tehdejšího Československa. Vnímal atmosféru ulic, naslouchal výpovědím svědků historie a zapisoval si do paměti detaily, které později využil s neomylnou přesností ve svých knihách. Během dvanácti let novinářské práce poznal svět zblízka – a právě to mu umožnilo popsat ho tak, jak to před ním nikdo nedokázal.
Narodil se v Ashfordu v roce 1938 a mládí prožil s romantickým snem – stát se toreadorem. Nakonec ale vzlétl jiným směrem – doslova. V devatenácti letech se stal nejmladším pilotem britského královského letectva. Tato životní etapa mu vštípila nejen disciplínu a odvahu, ale také poznání, jak snadno může svět sklouznout do chaosu – téma, které později formovalo jeho literární tvorbu.
První velký ohlas zaznamenal v roce 1969 s reportážním románem Příběh z Biafry, ale opravdovým průlomem se stal Den pro Šakala (1971). Román, který napsal údajně za pouhých 35 dní, se stal senzací. Zručně vystavěný příběh atentátu na Charlese de Gaulla nadchl čtenáře i kritiky po celém světě. Místo klasického „kdo je vrah“ Forsyth čtenáře uchvátil tím, že jim ukázal krok za krokem, jak vrah postupuje. Otevřenost, chladná logika a napětí bez kompromisů – to byla jeho značka.
Úspěch knihy neunikl ani filmovému světu. Snímek z roku 1973 v režii Freda Zinnemanna s Edwardem Foxem v hlavní roli patří ke zlatému fondu politického thrilleru. A jeho témata žila dál – v 90. letech vznikla hollywoodská adaptace s Brucem Willisem a nedávno i seriálová verze s Eddiem Redmaynem.
Forsyth však nebyl autor jednoho hitu. Spis Odessa, Žoldáci, Vyjednavač, Boží pěst, Mstitel – každý z těchto románů nesl jeho nezaměnitelný rukopis. Detailní znalost prostředí, vynikající práce s reáliemi a postavy, které byly zároveň lidské i osudové. Čtenář se v jeho knihách nikdy necítil jako divák – byl přímým účastníkem.
Výjimečný byl i svým osobním příběhem. V roce 2015 šokoval svět, když ve své autobiografii The Outsider: My Life in Intrigue přiznal, že dlouhá léta spolupracoval s britskými tajnými službami. Prý ne pro peníze, ale z přesvědčení. Mise v Africe, Německu či komunistických státech Východu mu poskytly neocenitelný vhled, který pak s neochvějnou přesností přenášel na stránky knih.
Ani v pokročilém věku neztratil ostrý úsudek. Psával sloupky pro Daily Express, angažoval se v otázkách evropské politiky a neúnavně sledoval světové dění. Poslední romány jako Afghánec, Kobra či The Fox byly důkazem, že jeho tvůrčí síla neutichla – právě naopak, dokázal i v novém tisíciletí nabídnout příběhy, které mrazily aktuálností.
Frederick Forsyth byl více než spisovatel. Byl kronikářem moderních konfliktů, průvodcem po zákulisí moci, tvůrcem světa, v němž realita a fikce kráčely ruku v ruce. Zemřel muž, jehož knihy četli prezidenti i studenti, vojáci i diplomaté, milovníci napětí i literární fajnšmekři. Zůstává po něm odkaz, který bude žít dál – v knihách, které se nečtou, ale hltají.
