Článek
1. Co je supervulkán
Na rozdíl od běžných sopek, které explodují častěji a lokálně, supervulkán je geologická struktura schopná vyvrhnout více než 1 000 km³ materiálu během jediné erupce. Takové erupce se řadí do kategorie VEI 8 (Volcanic Explosivity Index) – nejvyšší možné síly. Pro srovnání, výbuch Vesuvu v roce 79 n. l., který zničil Pompeje, měl VEI 5 a vyvrhl asi 4 km³ materiálu.
Supervulkány nejsou typické sopky s kuželem – často jsou kalderami, tedy rozsáhlými propadlinami vzniklými po kolapsu magmatické komory. Na povrchu bývají nenápadné, ale pod nimi se skrývá gigantické množství magmatu.
2. Známé supervulkány světa
- Yellowstone (USA) – patrně nejznámější supervulkán, kaldera o rozměrech 55 x 72 km. Poslední erupce proběhla před 640 000 lety. V jeho podzemí se nachází magmatická komora o objemu přes 60 000 km³.
- Campi Flegrei (Itálie) – leží u Neapole. Naposledy explodoval před 39 000 lety, což ovlivnilo evropské klima a možná i vývoj lidské populace.
- Toba (Indonésie) – explodoval asi před 74 000 lety a vyvrhl přes 2 800 km³ popela. Erupce ovlivnila globální klima na desítky let a vyvolala tzv. vulkanickou zimu.
- Taupo (Nový Zéland) – poslední velká erupce před 26 500 lety, ovlivnila geologii celé oblasti.
3. Důsledky supervulkanické erupce
Erupce supervulkánu by měla katastrofální globální dopady:
- Vulkanická zima: Obrovské množství popela a aerosolu v atmosféře blokuje sluneční záření, což vede k poklesu teploty až o několik stupňů Celsia na celé planetě. Může trvat roky.
- Kolaps ekosystémů: Úbytek světla a tepla zasáhne fotosyntézu, poškodí zemědělství a potravinový řetězec. Hladomory a společenské otřesy jsou reálné následky.
- Kyselé deště, znečištění vody, respirační problémy: Vzdušný popel a oxidy síry mají přímý dopad na zdraví a životní prostředí.
- Letecká doprava: Popel by ochromil letecký provoz na celé planetě – podobně jako výbuch islandského Eyjafjallajökullu v roce 2010, ale v mnohem větším měřítku.
4. Jak poznat, že se supervulkán probouzí
Supervulkány jsou sledovány moderními metodami:
- Seismologie – zaznamenávání zemětřesení a pohybů magmatu.
- InSAR – radarové mapování změn výšky terénu (např. nadzdvih kaldery).
- Plynové emise – měření koncentrace plynů jako CO₂ a SO₂.
- Geotermální změny – neobvyklé zahřívání, změny v gejzírech a jezerech.
Například kaldera Yellowstone zvedá a klesá o několik centimetrů ročně, což je předmětem pečlivého sledování, ale aktuálně neexistuje bezprostřední hrozba erupce.
5. Může nás supervulkán ohrozit v 21. století?
Šance na erupci supervulkánu v nejbližších dekádách je velmi nízká – podle některých studií méně než 0,0001 % ročně. Přesto se jedná o událost, která by mohla zásadně změnit chod civilizace.
Proto existují mezinárodní projekty jako SUPVOL a GVM (Global Volcanism Program), které sledují aktivitu supervulkánů a vyvíjejí modely pro předpověď erupcí. Zvažují se i možnosti technologického zásahu, například chlazení magmatických komor pomocí geotermálních vrtů – zatím spíše hypoteticky.
Závěr
Supervulkány jsou geologické giganty skryté pod povrchem – většinu času nečinné, ale potenciálně ničivé. Nejde jen o problém geologie, ale i klimatologie, potravinové bezpečnosti a přežití lidstva jako celku. Přestože pravděpodobnost jejich výbuchu je nízká, je naší povinností být připraveni.
