Článek
Lipowski se však rozhodl uposlechnout jen částečně a zlikvidoval pouze nakažený úl. Proti plošné likvidaci zdravých včelstev se ostře vymezil a snaží se změnit přístup, který považuje za příliš přísný. Společně s právníky sepsal petici, která má přimět úřady ke zmírnění mimořádných opatření při výskytu moru nebo hniloby.
Podle vyjádření veterinářů ale vyhláška neumožňuje udělování výjimek, a naopak dává prostor k přísnějším krokům. V Lipowského případě činil podíl nakažených včelstev přes 16 %, což podle pravidel stačí k tomu, aby byla zlikvidována celá včelnice. Včelař se proti rozhodnutí odvolal a jeho případ nyní řeší ústřední orgány. Mezitím mu hrozí pokuta až sto tisíc korun za neuposlechnutí mimořádného opatření. Podle veterinární správy zatím nikdy nedošlo k tomu, že by se s včelařem na likvidaci včelstev nedohodli, a upozorňuje, že opatření zůstane v platnosti, dokud nebude plně splněno.
Bakterie způsobující mor včelího plodu je vysoce odolná, v prostředí dokáže přežívat i desítky let. Z tohoto důvodu se v případě nákazy vždy vyhlašuje ochranné pásmo, které se po roce znovu kontroluje. Podle SVS je plošná likvidace včelstev jediným efektivním způsobem, jak zamezit dalšímu šíření. Opačný názor ale zastává Lipowski, který tvrdí, že likvidací zdravých a odolných včel se oslabuje přirozená imunita celé populace.
Po zveřejnění svého případu zaznamenal Lipowski obrovský zájem veřejnosti i jiných včelařů, kteří se s podobnou situací už setkali. Právě z těchto podnětů vzešla jeho snaha o legislativní změnu. Apeluje na to, aby se Česká republika inspirovala zahraničními modely, kde se likvidují pouze prokazatelně nemocná včelstva. Podle něj je třeba budovat kolektivní imunitu včel a chránit geneticky silné jedince, místo toho, aby se kvůli jedinému ohnisku spaloval celý chov.
Zatímco Lipowski volá po zmírnění pravidel, veterinární správa zvažuje přesný opak. Z předběžných informací vyplývá, že chystané úpravy vyhlášky mají vést k ještě přísnějším opatřením v boji proti včelím nákazám. Mezi lety 2020 a 2024 bylo v Česku zaznamenáno přes 500 ohnisek moru a hniloby včelího plodu. V rámci náhrad za spálené úly stát včelařům v tomto období vyplatil téměř čtyřicet milionů korun.
