Článek
Heslo už nikdo krást nemusí
Když se řekne podvod v internetovém bankovnictví, většina lidí si představí hackera, který se někomu naboural do účtu. Tak to ale dnes většinou nevypadá. Podle Tea Filipa, který má v České spořitelně na starosti bezpečnost klientů, se podíl plateb, které na podvodný účet odešle sám klient, blíží 90 procentům. Počítá se do toho i hotovost předaná podvodníkovi z ruky do ruky. Řekl to serveru Lupa.cz, který se tématu tento týden věnoval.
Dává to smysl. Banky zabezpečení přitvrdily, platbu kartou na internetu potvrzujete v aplikaci a dostat se do cizího účtu je čím dál těžší. Přemluvit člověka je jednodušší. A levnější.
Dvě historky, které vydělávají nejvíc
Podle spořitelny stojí za 60 až 70 procenty vylákaných peněz jen dva scénáře. První je falešná investice. Na sociální síti na vás vyskočí reklama se známou tváří, pošlete pět nebo šest tisíc, na obrazovce vám peníze „rostou“ a pak se přes WhatsApp ozve poradce, že je čas přidat.
Druhý scénář je „záchrana peněz“. Volá bankéř nebo policista, váš účet je prý napadený a úspory je potřeba rychle převést do bezpečí. Lidé pak bance na přímou otázku klidně zalžou, že peníze posílají třeba na rekonstrukci koupelny. Za mě je na tom nejhorší právě ten spěch. Žádná banka ani policie po vás nebude chtít převod úspor po telefonu, natož do deseti minut.
Co umělá inteligence umí a co zatím ne
Kolem AI je hodně strachu, takže popořadě. Jakub Vinčálek z Policejního prezidia popisuje, že podvodníkům dnes hlavně usnadňuje řemeslo. Falešný web banky nebo padělaný služební průkaz už laik od pravého skoro nerozezná. A reklamy na zázračné investice, ve kterých „mluví“ známí politici, jsou dílem stejných nástrojů.
Naklonovaný hlas vnuka nebo dcery, o kterém se tolik píše, ale policie v Česku zatím nezaznamenala. Výjimkou jsou veřejně známé osobnosti, jejichž nahrávek je všude dost. Vzácné jsou i videohovory s upravenou tváří. Policie ovšem čeká, že toho bude přibývat. Ve světě už to funguje: zaměstnanec hongkongské pobočky firmy Arup poslal v roce 2024 po videoporadě s falešným vedením přes 25 milionů dolarů.
Jak se nenechat přemluvit
Peníze, které jednou odešlete, se vrací těžko. Policie loni evidovala přes 21 tisíc kybernetických trestných činů a objasnila zhruba 15 procent z nich. Spoléhat se na to, že se pachatel najde, se tedy moc nedá.
Rada banky i policie je víceméně stejná a nezní nijak objevně. Nečekané výzvě k platbě nevěřte, totožnost volajícího si ověřte jinou cestou a hotovost nikomu cizímu nedávejte. V praxi to znamená zavěsit a zavolat do banky sám, na číslo z platební karty nebo z bankovní aplikace. Když se vás banka zeptá, na co peníze posíláte, řekněte pravdu. Ta otázka není buzerace, je to poslední pojistka.
A ještě jedna věc, která nic nestojí. Domluvte si doma s rodiči nebo prarodiči jednoduché heslo, na které se zeptají, když jim někdo zavolá vaším jménem a bude chtít peníze. Klonované hlasy k nám dřív nebo později dorazí a tohle na ně stačí.
