Článek
Oba muži nad šedesát let, kteří si v minulosti zadali s komunistickým režimem. Pro člověka, který na rozdíl ode mě netrávil poslední dny televizními debatami a asi třiceti epizodami všemožných politických podcastů, se můžou dva postupující jevit jako prakticky stejní. Dva staří komouši, tak proč kvůli nim marnit víkendový čas, že.
Někteří lidé se rozhodují rádi prakticky v jakékoliv situaci, pro jiné je zase jediná možnost a absence zbytečného váhání vítaným vysvobozením. Možnost volby politiků však v našich končinách dlouho nebyla samozřejmostí, a tak bychom ji měli využívat. Když zabrouzdáme do vod otřepaných klišé, pořád je to přece „svátek demokracie“.
Najdou se lidé, kteří se nechystají volit ani jednoho z kandidátů. Jedním z nich je i hudebník a politik Michael Kocáb, jemuž vadí právě komunistická minulost obou mužů usilujících o zvolení. Sdělil to v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus.
U Kocába, výrazné figury Sametové revoluce, který má navíc obrovský podíl na odchodu sovětských vojsk z bývalého Československa, lze jeho silné přesvědčení chápat. Podobně zklamaní mohou být i někteří z voličů a voliček Danuše Nerudové, že na Hradě bude dalších pět let sedět chlap. Respektuju samozřejmě právo nevolit, nicméně mi přijde trochu krátkozraké připravit se o možnost volby nejvyššího ústavního činitele kvůli jednomu kritériu.
Když vybíráte mezi vepřovým plátkem a italskými těstovinami, počítáte pro a proti. Stejný postup uplatněte i při výběru mezi Andrejem Babišem a Petrem Pavlem. Jeden je klidný, druhý energický. Jeden se věnoval byznysu a vysoké politice, druhý vojenství a mezinárodním vztahům. A tak dále. Nakonec se vám u jednoho z nich těch zelených plusových bodů nashromáždí víc.
Ke druhému kolu voleb bych šel za jakýchkoliv okolností ‒ i kdyby se tam dostaly dvě kandidátky z ODS, dva členové SPD, dvě herečky nebo dva řidiči autobusu. Funkce českého prezidenta je především symbolická a k výběru člověka není třeba znát každý názor kandidátů, například na neinvestiční dotace do zemědělství…
Tak volte chytře!
A ještě jedno klišé na závěr, abyste byli dostatečně nabaženi: „Co by na to řekl Václav Havel,“ kdybyste nešli volit.
