Článek
Celkově se do této knížky vešlo patnáct kratších komiksů od světoznámých kreslířů a scénáristů plus nějaké bonusy. Celý projekt měl potom na starost organizátor a redaktor Scott Dunbier. Povedlo se mu vytvořit velice zajímavé dílo postavené na minimalismu se silným informativním podtextem.
Všechny jednotlivé části mají rozsah několika málo stran. Jakkoliv by se zdálo, že na takto malém prostoru bude těžké vyjádřit složitou a často životní myšlenku, opak je pravdou. Snaží se přitom poukázat nejen na negativitu samotných bojů, ale především i na jejich důsledky.
Někdy se prostřednictvím obrázků a textu ocitnete ve světě sci-fi, jindy je bohužel vyprávění až nemilosrdně realistické a kruté. Zatímco tak první, méně realistické příběhy, vás třeba jen pobaví, ony vycházející z každodenní reality válkou sužované země vás naopak tvrdě zasáhnou. Musím se přiznat, že chvílemi jsem měl opravdu na krajíčku.
Třeba hned u druhého příběhu s názvem Cena války. V něm jsou hlavními postavami děti a jejich matka. Během pouhých tří stran vás autoři dokáží vtáhnout do dějě a způsobit vám slušnou srdeční i psychickou újmu.
Právě tyto součásti mě osobně přišli nejzajímavější a nejemotivnější. Nechci tím nijak snižovat kvalitu těch ostatních. Je tu třeba i známý Usagi Yojimbo. Za mě tu vlastně není žádný slabší článek. Ale zároveň mi přišly ony střízlivější části vhodnější k danému tématu. Na druhou stranu je dobře, že je to promíchané, jinak by to mohlo být na jednoho člověka až moc.
Někdy se dostanete až takřka do hororových vod (Strašidelné), jindy se obejdete i zcela beze slov, přesto vám obrázky řeknou vše (Semínka naděje). Ochutnávač: Had v trávě se zase nese na vlnách až bizarní detektivky. Rocketeer: Pavličenková odkazuje na reálnou postavu z období druhé světové války.
Ale najdou se tu i o malinko vtipnější kousky. Především Tulák Groo, který, přestože je spojen s tématikou války a bojování, zároveň nepostrádá ani dostatek humoru. I když na druhou stranu přináší čtenářovi výrazné ponaučení. Že ve válce není nikdy vítězů, jen jedna strana méně prohraje. A že válce prostě nejde porozumět.
Některé úseky jsou téměř nebo úplně černobílé. Jako třeba Strašidelná kmotra: Černooké děti, která je na jednu stranu až hororová, ale zároveň i určitým způsobem určená pro mládež. Ostatně za mě i mladší čtenáři a fanoušci komiksů si mohou tento kousek přečíst. Nebo alespoň některé jeho části. V podobě určité přílohy tu najdete politické kresby a plakáty nebo galerii obálek. V tomto případě jsou některé až ve stylu karikatury.
Celá knížečka má dohromady 120 stran a vedle charitativního účelu se mi na ní nejvíce líbí její různorodost. Své si tu najde opravdu téměř každý fanoušek komiksu. Někdy vás pobaví, jindy vyvolá silné emoce. Nabídne ponaučení, ale především vás donutí zamyslet se nad smyslem válek jako takových. Schválně jsem nezmínil žádného z tvůrců, protože bych nechtěl nikoho opomenout. Všichni si totiž zaslouží uznání za účast. Jejich seznam najdete v knížce nebo na stránkách nakladatele.
Za mě války žádný smysl nemají, zejména co se týče útočící strany. Strašně mě mrzí, že přestože lidé umírají na různé nemoci, nehody či další věci, mají ještě touhy válčit jen kvůli území, moci nebo nevím čemu a zabíjet nevinné rodiny. To nikdy nepochopím a doufám, že snad brzy už nebudou muset podobné tituly vycházet. I když realita bude zřejmě bohužel jiná. Válčilo se vždycky a zřejmě se jen tak nepřestane.
