Článek
V lese u skautského tábora v současné Americe je nalezeno 15 mrtvých skautů a sedm jejich vedoucích. Po prvotním šetření dochází policie k názoru, že se jednalo o hromadnou sebevraždu. Co ale může tolik lidí přivést k takovému činu? Kamarád jednoho z mrtvých se vydává společně s otcem na místo činu a zjišťují, že je poblíž něco velice znepokojivého. Navíc se posléze dostanou i do Polska, kde pátrají po odkazu svého předka a ani místní les není zrovna pokojným místem.
Temné lesy patří mezi nejpoužívanější hororové prostředí. Autoři díky nim přinášejí hrůzy do prostředí, které čtenáři znají a jinak ho vlastně vnímají poměrně pozitivně. Ostatně kdo z nás se někdy nebyl projít na svěžím vzduchu do nějakého lesa? Zejména v období covidu se jednalo o jednu z nejoblíbenějších dostupných činností.
Mým nejoblíbenějším filmem z podobného prostředí je Záhada Blair Witch. Líbí se mi na něm zejména to, že po většinu snímku je zlo takové utajené. Hlavní hrdinové vlastně nevidí, čeho se bojí. A podobně je tomu i v Lesním duchovi, přestože v tomto případě se jedná o zcela jinou formu obav vyvolávajícího nadpřirozena.
Postupem se tedy začnou objevovat náznaky něčeho, co vyvolává v lidech obrovský strach a paniku. Přesto se však ústřední postavy stále pohybují na hranici myšlenek, jestli se jedná o skutečnost nebo halucinace. Do toho se později ještě vmíchají hlasy ze záhrobí a strašidelnou zábavu bude postaráno.
Musím se přiznat, že jsem se po dlouhé době u knihy poměrně bál. Přiznám to a nestydím se za to. Podobné pocity u mě většinou již horory nevyvolávají, ale tentokrát jsem se cítil zřejmě dosti ohrožen. Podotýkám tedy, že jsem z velké části čel příběh v noci.
Připravte se tak na velkou dávku nadpřirozena, i když jak už jsem zmínil, po značnou část zápletky dosti tajemného. Postupně se objeví i určitá dějová linie z minulosti související s 2. světovou válkou, která ovšem má rovněž spojitost s hlavní částí.
Graham Masterton za mě rozhodne umí vybudovat dostatečně strašidelnou atmosféru. Stejně jako hlavní postavy ani vy nebudete vědět, čeho se vlastně bojíte. Jednotlivé popisy děsivých událostí jsou velice přesvědčivé a působí dostatečně živě.
Za mě jedním z velkých hnacích motorů příběhu je i postava mladého kluka Sparkyho. Jedná se chlapce s Aspergerovým syndromem, který se věnuje horoskopům a vlastně tak trochu předvídá budoucnost. Na první pohled to může znát zbytečně přehnaně, ale do celého děje to skvěle zapadá a vlastně se vedle onoho největšího děsu bojíte tak trochu i jeho. Směrem ke konci samozřejmě dojde ke gradaci. Události se vyvinou poměrně nečekaně, dojde i na určité emoce (alespoň u mě to tak bylo), téměř vám možná ukápne i slzička.
Těch mrtvol je nakonec v Lesním duchovi poměrně hodně a některé jsou docela slušně zohavené. Na své si tak přijdou téměř všichni. Milovníci strašidelných lesů, brutálních mordů duchařského hororu. Lesní duch mě zaujal o poznání více než nedávná novela (přestože ani ta mi nijak nevadila). Na autorovi je znát, že má k tomuto žánru velký cit a dovede dotáhnout atmosféru strachu až do krajních mezí. Za mě parádní záležitost.
