Článek
Kniha vlastně nabízí dvě ústřední postavy ve dvou časových liniích. V té z minulosti studentku pedagogiky Sóldís, která se po rozchodu nechá zaměstnat u bohaté rodiny jako soukromá učitelka na odlehlém venkově. Po úvodních obavách se sice spřátelí s jednou z dcer, v obrovském domě se ovšem začnou dít velice podivné věci.
V druhé linii můžete sledovat policejního vyšetřovatele Týra, který se po letech vrací na rodný Island. Společně s kolegy dostává na starost případ brutální čtyřnásobné vraždy, jejíž pachatel je na první pohled jasný. Některé věci ovšem stále nesedí.
Musím říct, že mě baví podobné knihy, v nichž máte možnost sledovat jak vyšetřování, tak předchozí události, které k samotnému zločinu vedly. V tomto případě se minulost a přítomnost střídají vždy po kapitolách a postupně směřují k bodu, kdy se vlastně protnou.
V nejnovější česky přeložené knize oblíbené severské autorky se můžete opět těšit na velice mrazivou atmosféru, jakou umí tato zkušená tvůrkyně vytvořit. Žánrově se pohybuje od detektivky až po téměř hororové vložky. Hlavním cílem je šokovat brutální vraždou, v níž hrají roli obětí bohužel i děti. Díky tomu je celý příběh ještě emotivnější.
To ostatně podporuje i ona přítomnost dvou časových linií. Díky té z minulosti se totiž blíže seznámíte s celou rodinou. Zejména potom jedna mladá nevinná dívenka vám možná přiroste k srdci, i když už dopředu víte, že ji autorka nechala zavraždit. A vlastně si budete říkat, proč se to muselo stát. Budete doufat, že se to třeba ještě nějak změní. Protože ji nebudete chtít vidět umírat.
Musím se přiznat, že postavu vyšetřovatele Týra jsem si nijak neoblíbil. Ostatně napříč celou knihou nejsou postavy (kromě zmiňované holčičky) vyloženě sympatické a přitažlivé. Nakonec mi to vlastně nevadilo. Člověk se více zaměří na samotnou zápletku a prožívá její hrůzy. Přesto je to až zajímavé, že tomu tak je. Většinu jedinců knihy byste prostě nechtěli ani poznat.
V průběhu příběhu se autorka neustále snaží vás ubezpečit, že vrah je jasný. Alespoň trochu zkušení čtenáři detektivek tomu ovšem neuvěří a bude jim jasné, že přijde nějaký obrat. Objeví se ještě několik možných podezřelých a konečné rozluštění záhady mě vlastně docela překvapilo. Nebylo nějak extrémně zamotané, přesto dostatečně schované.
Jak už jsem se zmínil, Není úniku je postaveno zejména na oné mrazivé atmosféře a účelu šokovat čtenáře. Na textu je znát Yrsin autorský rukopis a severská nálada. Zejména díky přítomnosti mladých obětí na mě působila kniha velice emotivně. Vlastně jedinou postavu, která mi přišla roztomilá, hned v počátku odsoudila ke smrti. Na začátku mi to bylo vlastně jedno, ale jak jsem ji s postupem času díky příběhu poznával, vzbuzovalo to ve mně čím dál větší lítost.
Kniha určitě má svá negativa. Ať už jsou to povětšinou spíše méně sympatické postavy nebo určitý chybějící wow efekt. Bohatě to ovšem vynahrazuje jinými věcmi a rozhodně si nemůžu stěžovat, že by se mi nelíbila. Naopak mě dostala přesně tam, kam zřejmě autorka chtěla. Rozhodně jsem zvědavý, jakým směrem se v dalších dílech série vyvine.
