Článek
Musím se přiznat, že fantasy s draky jsem měl vždycky docela rád. Začal to u mě samozřejmě Eragon, ale později se našly i další kousky, v nichž tato stvoření měla jednu z hlavních rolí. Ostatně to do nás v pohádkách perou už od dětství, takže se není čemu divit, že v pozdějším věku přejdeme k jejich většinou temnější verzi.
Čtvrté křídlo u mě vlastně spojuje hned dvě věci, které mám v některých fantasy titulech rád. Vedle již zmiňovaných stvoření je to i určitá forma školy, tak trochu drsnější než byla v Harry Potterovi. V této totiž její studenti (nebo zde spíše kadeti) často umírají během výcviku. Dodělat ji totiž mohou jen ti nejsilnější, aby se z nich mohli stát dračí jezdci a chránit svoji zemi před jinými potvorami.
Jednou z nich je i dvacetiletá Violet Sorrengailová, dcera velící generálky. Ona sama chtěla projít daleko poklidnějším studiem písařky, ale na rozkaz matky musí nastoupit do akademie pro dračí jezdce. Violet navíc není zrovna supersilná žena a spousta lidí by ji díky jejímu původu radši viděla mrtvou. Místní draci navíc nejsou úplně přátelští a spojují se jen s těmi nejsilnějšími. Když se jim znelíbíte, můžete skončit jako hromádka popela.
Čtvrté křídlo rozhodně je hodně čtivou záležitostí. Velice rychle se do něj vnoříte a budete sledovat docela temný svět dračí akademie. Tohle rozhodně není pohádka pro malé děti, tady není žádný dráček mráček.
Ale nejdříve pojďme k postavám. Tu hlavní už jsme si trochu představili. Violet je ze začátku vlastně docela bojácná dívka, avšak postupem času si projde hodně zajímavým vývojem. Ostatně jako spousta dalších postav, kterých tu není zrovna málo. U těch ústředních se můžete často těšit na určitou formu zvratu či překvapení.
Jednoznačně nejzajímavějším na celém příběhu je ovšem ono spojení draků s lidmi a všechno okolo toho. Draci tu ve většině případů nejsou jako nějací lidští kamarádi, ale v nějaké formě jejich spojenci. Musíte ovšem dodržovat jejich pravidla, jinak to s vámi nemusí dopadnout dobře. Jsou opravdu zajímavě vykresleni, díky čemuž si dokážete udělat představu o jejich velikosti a hrozivosti.
Na druhou stranu nebudu zapírat, že tu jsou některé trochu ohrané a klišovité věci. Prostě je znát jistá inspirace předchůdci, ať už Eragonem nebo jinými. Osobně mi to ale nevadilo a občas mě autorka dokázala i něčím překvapit. Když už jsem tak nějak očekával, co se stane (například při rozřazení), tak to nakonec dopadlo trochu jinak.
I přes skvělou fantasy zápletku je nutné počítat s tím, že pořád je tu i značně silná romantická linie.
Výrazně se projeví až v druhé polovině, přestože určité náznaky jsou už v té první. Většinou mi v knihách nějaká ta láskyplná linka nevadí, tady to už chvílemi na mě bylo trochu moc. V některých momentech mi to přišlo až zbytečně dohnané do extrému a erotická linka, na několika stránkách popisující sex, mě taky tolik nezaujala. Ženám to nejspíš vadit nebude a většina mužů se s tím taky smíří. Protože to ostatní je prostě skvělé.
Na konci se dočkáte i skutečné bitvy, která mě naopak hodně nadchla. Úplně z ní cítím vzrušení, strach i adrenalin jejích účastníků, bojujících nejen za sebe, ale i za životy ostatních. Proti nim navíc stojí další nadpřirozená stvoření, takže to rozhodně nebude jednoduchý boj. Bude v něm magie, ostré dračí drápy i zuby, krev i kousky lidských či dračích těl budou létat vzduchem.
Čtvrté křídlo mě jako celek vlastně nadchlo. Po většinu doby jsem ho hltal s rozzářeným úsměvem a užíval si ten svět plný draků, magie, ale i lidství, intrik a přátelství. Romantická linka na mě sice chvílemi už byla trochu moc, ale celkový zážitek mi to ani tak nezkazilo. Je to jedna velká jízda plná nebezpečí, při které budete často napětím tajit dech.
Na závěr navíc přišel jeden hodně nečekaný zvrat, po němž se řada předchozích událostí převrátí vzhůru nohama. A donutí vás obrovsky se těšit na další díl. Já si ho rozhodně nenechám ujít. Jo a abych nezapomněl, samozřejmě musím moc pochválit grafické zpracování celé knihy. Ta ořízka je prostě geniální.
