Článek
Když se Klára po narození dětí podívala do zrcadla, viděla ženu, která vypadala jinak než před lety. Měla pár kilo navíc, na břiše jí zůstaly stopy po těhotenství a do některých starých kalhot už se jednoduše nevešla. Nebyla z toho nadšená, ale brala to jako součást života, který se po příchodu dětí od základu změnil.
Od manžela přitom nečekala žádné velké komplimenty. Stačilo jí, kdyby se k ní choval stejně jako dřív a dával jí najevo, že ji má pořád rád. Jenže jednoho dne přišla poznámka, kterou si v hlavě přehrává dodnes. „Víš, co mě na tom mrzí nejvíc? Že mi to neřekl nějak citlivě. Prostě mi oznámil, že jsem po dětech ztloustla. Jako kdybych si toho sama nevšimla,“ svěřuje se Klára.
Od té chvíle se vedle něj necítí jako dřív
Klára si uvědomuje, že její postava není stejná jako před těhotenstvím. Sama se někdy přistihne, že se srovnává s fotografiemi z doby, kdy ještě neměla děti. Jenže slyšet podobná slova od člověka, se kterým sdílí domácnost, starosti i každodenní život, je něco jiného než mít vlastní pochybnosti. „Já nepotřebuju, aby mi manžel každý den říkal, jak jsem krásná. Ale čekala bych, že zrovna on bude vědět, jak se mě taková poznámka může dotknout. Místo toho jsem měla pocit, že mě hodnotí jako nějakou cizí ženskou na ulici.“
Nejhorší pro ni nebyla samotná zmínka o kilech navíc. Zasáhlo ji především to, že najednou začala přemýšlet, jestli se manželovi ještě vůbec líbí. Při převlékání před ním se necítí tak uvolněně jako dřív a v intimních chvílích jí hlavou probíhají myšlenky, které tam dříve neměla. „Člověk si říká, že by mu na názoru partnera nemělo tolik záležet. Jenže když s někým žijete a máte s ním děti, chcete se mu pořád líbit. A když vám řekne něco takového, těžko to jen tak pustíte z hlavy,“ vysvětluje.
Na intimnosti nemá náladu
Postupně se mezi nimi začal měnit i intimní život. Klára nemá chuť na sex tak často jako dřív a někdy manželovy pokusy o sblížení rovnou odmítne. Nejde podle ní o žádný promyšlený trest. Jen se nedokáže přepnout do nálady, kdy by se cítila žádoucí a uvolněná.
Manžel ovšem situaci vidí jinak. Nechápe, proč se od něj Klára odtahuje, a vadí mu, že ho odmítá. Když se snaží zjistit, co se děje, vrací se jejich rozhovor k poznámce o její postavě. „On mi řekne, že už je to dávno, že to přece nemyslel tak zle a že se v tom zbytečně vrtám. Jenže pro něj to byla jedna věta, kterou vypustil z úst. Pro mě je to něco, co si vybavím pokaždé, když se mě začne dotýkat,“ popisuje Klára.
Podle ní manžel vůbec nechápe, že chuť na sex nesouvisí jen s tím, jestli člověk druhého fyzicky přitahuje. Potřebuje se vedle něj cítit dobře, bezpečně a vědět, že se nemusí stydět za vlastní tělo. Právě to se ale po jejich rozhovoru změnilo.
Omluva by pomohla, zapomenout ale neumí
Klára netvrdí, že by se její manžel musel tvářit, že se mu líbí úplně všechno. Vadí jí spíš způsob, jakým o jejím těle mluvil, a následná reakce, když mu vysvětlila, že ji jeho slova ranila. „Kdyby za mnou přišel a řekl, že ho mrzí, jak to podal, asi bych to vnímala jinak. Ale on má pocit, že problém je ve mně, protože jsem se urazila. A pak se diví, že nemám náladu na milování.“
Zároveň si uvědomuje, že pokud spolu chtějí znovu fungovat jako dřív, nemohou se této věci donekonečna vyhýbat. Nechce, aby se z jejich ložnice stalo místo, kde se bude řešit každá hádka. Potřebuje však, aby manžel pochopil, že důvěra a přitažlivost se nedají vynutit. „Nechci se s ním přetahovat o to, kdo má pravdu. Chci jen, aby pochopil, že mě to opravdu bolelo. A aby mu došlo, že když chce, abych po něm toužila, nestačí se večer přitulit a čekat, že všechno bude jako dřív.“
Jejich problém tak možná není jen v několika kilech navíc ani v rozdílné sexuální touze. Klára potřebuje znovu získat jistotu, že je pro manžela přitažlivá i se změnami, které jí mateřství přineslo. A on se bude muset naučit, že slova pronesená v partnerském vztahu mohou mít mnohem delší život, než si člověk v danou chvíli připouští.
Zdroj: autorský článek
