Článek
Když manžel navrhl, že si postaví dům na části zahrady svých rodičů, Monika s tím souhlasila. Tchán jim místo nabídl sám a oba věřili, že jim tím výrazně usnadní cestu k vlastnímu bydlení. Nemuseli kupovat drahý pozemek a mohli většinu peněz vložit do stavby. „Tchán nám tehdy říkal, že chce, abychom byli blízko. Měl radost, že budeme bydlet vedle něj, a pořád opakoval, že jednou bude zahrada stejně patřit rodině. Vůbec mě nenapadlo, že by se z toho mohl stát problém,“ vzpomíná Monika.
Věci se začaly komplikovat
Na stavbu padly jejich úspory a zbytek pokryli hypotékou. Manžel po práci často pokračoval na domě až do večera a nevynechal ani víkendy. Monika mezitím pečovala o děti a připravovala vše potřebné k nastěhování. Když měli konečně hotovo a mohli se zabydlet, věřili, že teď už je čeká jen klidnější období.
Jenže soužití s tchánem se postupně začalo komplikovat. Zpočátku se zajímal hlavně o zahradu a občas jim poradil s údržbou domu. Časem ale začal mluvit do toho, co mají na pozemku dělat, kam mohou umístit bazén nebo jak si mají upravit příjezdovou cestu. „Jednou nám vyčetl, že jsme si bez jeho souhlasu vysadili stromy. Jindy mu vadilo, že děti nechávají hračky na trávníku. Přitom jsme si mysleli, že část zahrady máme pro sebe. Najednou jsme měli pocit, že musíme žádat o svolení ke každé maličkosti,“ říká Monika.
Tchán tvrdí, že pozemek je jeho
Nejhorší hádka přišla kvůli plotu. Manžel chtěl oddělit jejich část zahrady, aby měli s dětmi trochu soukromí. Tchán to odmítl a prohlásil, že na jeho pozemku si nikdo žádné hranice určovat nebude. Spor se rychle vyostřil a padla i slova o tom, že by se měli odstěhovat.
Monika nejprve doufala, že šlo jen o řeči v návalu vzteku. Jenže tchán začal podobné výhrůžky opakovat. Tvrdí, že pozemek je jeho a že si na něm může rozhodovat podle vlastního uvážení. Manžel se s otcem pokusil několikrát domluvit, pokaždé ale odešel s pocitem, že se nikam neposunuli. „Nejvíc mě děsí, že jsme do toho domu dali úplně všechno. Splácíme hypotéku, máme tam dětské pokoje, zařídili jsme si zahradu. A teď nám někdo říká, že bychom měli odejít, jako bychom tam nikdy nic nevybudovali,“ svěřuje se.
Začala zjišťovat, jaká má práva
Manžel Moniku uklidňuje, že je tchán nevyhodí ze dne na den. Ona už ale přestala brát jeho slova na lehkou váhu. Začala zjišťovat, jaká mají práva a co by pro ně znamenalo, kdyby se vztahy s tchánem ještě zhoršily. Zároveň si uvědomuje, že samotná stavba domu na cizím pozemku jejich situaci nijak neusnadňuje.
Dnes už by na podobnou nabídku nepřistoupila. Chtěla mít vlastní domov, ne místo, kde bude muset každou chvíli řešit, jestli se majiteli pozemku něco nelíbí. A především nechce, aby její děti vyrůstaly s pocitem, že se mohou kdykoli ocitnout bez střechy nad hlavou.
Zdroj: autorský článek





