Článek
Neviditelný zabiják: Radon jako příčina č. 1 vzniku rakoviny plic u nekuřáků
Škvárobetonové stavby z osmdesátých let, typické pro zástavby v pražském Radotíně, na Břevnově nebo v mnoha satelitech krajských měst, jsou poznamenány neviditelným dědictvím tehdejšího stavebnictví. Používané materiály (např. tvárnice z ralské uranové strusky či popílku z elektráren spalujících nekvalitní uhlí) jsou zdrojem radonu – plynu, který je podle Americké agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) prokazatelně druhou nejčastější příčinou rakoviny plic celkově a příčinou číslo jedna u nekuřáků [1].
Měření v těchto objektech odhalují alarmující realitu. Zatímco Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje udržovat koncentraci pod 100 Bq/m³ [2], v těchto domech dosahují hodnoty i v nezateplených, přirozeně „větraných“ objektech po několika dnech bez aktivní ventilace přes 1000 Bq/m³. Škodlivost i výrazně nižších hodnot je srovnatelná s těžkým kuřáctvím; i ve větrané místnosti se hodnoty často drží kolem 300 Bq/m³, což odpovídá zátěži přibližně jedné krabičky cigaret denně [3]. Navíc samotné panely vykazují gama záření vyšší než 1 μSv/h, což v ročním součtu odpovídá dávce srovnatelné s jedním rentgenem plic každý týden.
Mechanismus poškození je zákeřný. Radon je plyn, jehož dceřiné produkty (těžké kovy jako polonium) se po vdechnutí zachycují v plicní tkáni. Zde vysílají krátkodosahové alfa částice, které s obrovskou energií doslova bombardují DNA buněk, což vede k maligním mutacím. Gama záření z konstrukcí pak prostupuje celým tělem podobně jako rentgenové paprsky. Celý proces je pro lidské smysly naprosto nepozorovatelný – radioaktivita nemá vůni, chuť, není vidět ani slyšet.
Neodstranitelné dědictví osmdesátek:
V 80. letech se o zdravotních rizicích radioaktivity ve stavebních materiálech mlčelo. Dnes zjišťujeme, že problém je technicky téměř neřešitelný. Koncentraci radonu ve vzduchu lze sice potlačit instalací rekuperačních systémů vytvářejících přetlak, avšak náklady na takové řešení u rodinného domu dosahují milionu korun a znamenají trvalý hluk a snížený komfort bydlení.
Gama záření z konstrukcí je však neodstranitelné. Teoretické odstínění barytovou omítkou (např. systémem PROFI Röntgen-Blocker Putz [4]) je v rezidenčním měřítku ekonomickou i statickou utopií. Při ceně cca 7 500 Kč/m² za materiál a práci by sanace domu s užitnou plochou 200 m² (při výšce stropů 2,5 m a ploše stěn cca 700 m²) stála přes 5 milionů korun. Navíc hmotnost této omítky (při tloušťce nutné pro reálný útlum) dosahuje až 150 kg/m². Přitížení konstrukce o více než 100 tun materiálu by vedlo k okamžitému narušení statiky nebo zřícení objektu.
Pokud dojde k očekávanému zpřísnění norem směrem k limitům WHO (100 Bq/m³), stanou se tyto objekty oficiálně neobyvatelnými. Radioaktivita sama nezmizí (izotop Radium-226 má poločas rozpadu 1 600 let) a panely nelze vyjmout, protože jsou nosné. U řadových domů (např. typ START) je situace ještě horší – sousední domy často sdílejí jednu nosnou stěnu, což znemožňuje selektivní demolici bez destrukce sousedního objektu.
Jakou cenu má zdraví?
Při prodeji či pronájmu je přítomnost zvýšené radioaktivity zásadní informací. Podle Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) a platné judikatury se jedná o skrytou vadu [5], u které se soudy konzistentně přiklánějí na stranu kupujícího. Lze očekávat, že seriózní realitní kanceláře se takovým nemovitostem začnou vyhýbat, aby neriskovaly žaloby za náhradu škody.
Vzniká legitimní otázka: jakou cenu má dům, který své obyvatele trvale ozařuje? Málokdo je ochoten vyměnit zdraví své rodiny za 10% slevu z nákupní ceny. Vzhledem k neodstranitelnosti problému se škvárobetonové stavby stávají spíše ekologickou zátěží, která devalvuje i cenu pozemku, na kterém stojí.
Je nejasné, jak stát tento problém do budoucna vyřeší. Nucený odkup a demolice celých ulic je drastické, ale možná jediné reálné řešení. Po zpřísnění norem lze očekávat podobný šok v cenách, jaký vyvolalo omezení krátkodobých pronájmů během pandemie Covid-19, s tím rozdílem, že tentokrát se ceny na původní úroveň již nikdy nevrátí.
Zdroje:
[1] EPA (U.S. Environmental Protection Agency): Health Risk of Radon. https://www.epa.gov/radon/health-risk-radon
[2] WHO (World Health Organization): Radon and health. https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/radon-and-health
[3] STL Radon: Radon Levels and Comparison to Smoking. https://www.stlradon.com/radon-levels-st-louis.html
[4] PROFI am Bau: Technický list Röntgen-Blocker Putz (Barytová omítka pro RTG pracoviště).
[5] SÚJB: Doporučení SÚJB při koupi a prodeji domů a pozemků. https://sujb.gov.cz/radiacni-ochrana/oznameni-a-informace/doporuceni-sujb-pri-koupi-a-prodeji-domu
