Článek
Jsou příběhy, které člověk slyší ve zprávách, otřesou jím, ale postupně je překryjí jiné události. A pak jsou takové, na které se zapomenout nedá. Pro mě je jedním z nich osud malého Adámka z Pardubic. Chlapce, který šel do nemocnice na operaci mandlí a už se nikdy nevrátil ke svému původnímu životu.
Myslím, že tento příběh si pamatuje snad celá republika. Před lety vyvolal obrovské pobouření a otevřel otázky, jak je možné, že dítě v nemocnici nedostalo včas potřebnou pomoc.
Teď jsem na sociálních sítích narazila na příspěvek jeho maminky. Adámek oslavil 18. narozeniny. A přiznávám, že při čtení jejích slov jsem se neubránila slzám.
Celý Adámkův příběh si můžete přečíst v facebookovém příspěvku, kde najdete také číslo účtu veřejné sbírky, prostřednictvím které můžete Adámka a jeho rodinu podpořit.
Osmnáct let. Jen osm z nich mohl prožít jako zdravý kluk
Sedmého října oslavil Adam Vyčítal osmnácté narozeniny. Věk, kdy mladí lidé plánují budoucnost, připravují se na maturitu, získávají řidičský průkaz, prožívají první velké lásky a těší se na samostatný život.
Adámkovi rodiče ale nic z toho se svým synem nezažívají.
Na facebookové stránce Pomáháme Adámkovi jeho maminka připomněla, že pouze prvních osm let mohl jejich syn prožít jako obyčejný veselý kluk. Dalších téměř deset let už rodina žije s následky tragédie, která se odehrála v Pardubické nemocnici.
Nejvíce mě zasáhla slova o tom, jak moc by si rodiče přáli znovu slyšet synův hlas, vidět jeho úsměv nebo ho obejmout tak, aby jim objetí mohl vrátit.
Při čtení jsem si představila vlastní dítě. Všechny ty zdánlivé maličkosti, které jako rodiče někdy považujeme za samozřejmost. Že se na nás dítě usměje, zavolá nás, rozběhne se nám naproti nebo se k nám večer přitulí.
A najednou jsem si uvědomila, jak nesmírně křehké to všechno je.
Do nemocnice přišel na operaci mandlí. Domů se už jako zdravý chlapec nevrátil
Adámkův příběh začal v květnu 2017. Tehdy osmiletý chlapec podstoupil v Pardubické nemocnici operaci mandlí. Několik dní po zákroku však začal masivně krvácet z operační rány.
Situace vyžadovala okamžitý zásah. Podle pozdějších soudních závěrů ale zdravotníci nezvolili správný postup. Chlapec byl s matkou odeslán na ORL ambulanci a přivolání odborné pomoci trvalo dlouhé minuty.
Adámek následně utrpěl závažné poškození mozku. Od té doby se nachází ve stavu označovaném jako bdělé neboli vigilní kóma.
Případ se dostal před soud. Lékařka a zdravotní sestra byly pravomocně odsouzeny za těžké ublížení na zdraví z nedbalosti. Samotná nemocnice byla v trestním řízení obžaloby zproštěna.
Jenže žádný rozsudek nedokáže vrátit rodině těch téměř deset let, které Adámek mohl prožít úplně jinak.
Dort k osmnáctinám a dárek, který si žádný rodič nepřeje vybírat
Rodina Adámkovi připravila narozeninovou oslavu. Nechyběl krásný dort ani lidé, kteří na něj nezapomínají.
Na zveřejněných fotografiích je také jeho sestřenice Peťka, se kterou vyrůstal. Maminka v příspěvku vzpomíná na jejich společné dětství a na to, jak rád ji Adámek vídal.
Děkuje rovněž lidem, kteří pomohli s přípravou oslavy. Jedna z žen pro Adámka uháčkovala barevné válečky do rukou, aby je neměl neustále sevřené.
Právě tento drobný detail mě zasáhl možná ještě více než samotný narozeninový dort.
Zatímco jiní rodiče přemýšlejí, jestli svému osmnáctiletému dítěti přispějí na auto, koupí nový telefon nebo zaplatí první dovolenou s kamarády, Adámkovi blízcí řeší úplně jiné potřeby.
Jeho maminka připomíná, jak těžké je vybírat dárek pro syna ve vigilním kómatu.
A člověku v tu chvíli dochází, jak nespravedlivě dokáže život rozdat karty.
Ani po téměř deseti letech podle rodiny boj nekončí
Vedle narozeninového přání se v příspěvku objevuje také bolest a rozhořčení nad pokračujícím sporem o úhradu péče.
Rodina uvádí, že stále řeší náklady spojené s Adámkovou péčí a finanční ohodnocení práce jeho maminky, která se o něj každodenně stará.
Je důležité připomenout, že v roce 2023 média informovala o dohodě nemocnice s rodinou na mimosoudním vyrovnání. Otázka nákladů na další péči se však řešila samostatně. Nemocnice tehdy veřejně uváděla, že nabídla proplácení prokazatelných účelných nákladů, které nepokrývá veřejné zdravotní pojištění.
Současná vyjádření rodiny tedy nelze bez dalšího zaměňovat za tvrzení, že nikdy nebylo nabídnuto žádné odškodnění. Aktuální stav jednotlivých finančních nároků by bylo nutné ověřit také u nemocnice a pojišťovny.
Jedna věc je ale zcela zřejmá. Péče o člověka s tak závažným zdravotním postižením nekončí po pracovní době. Neexistují víkendy, dovolené ani možnost jednoduše si odpočinout.
A právě na tuto stránku života rodiny bychom neměli zapomínat.
Příspěvek jeho maminky mi připomněl, co je v životě důležité
Když jsem dočetla její narozeninové přání, chvíli jsem jen seděla a dívala se na fotografie.
Přemýšlela jsem nad tím, kolikrát se během obyčejného dne rozčiluji kvůli hloupostem. Kvůli nepořádku, dětskému vzdoru, nevyspání nebo tomu, že nestíhám všechno, co jsem si naplánovala.
Pak si přečtu příběh rodičů, kteří by dali cokoliv za to, aby jejich syn mohl znovu běhat, smát se, zlobit nebo jim třeba jen říct, co by chtěl k narozeninám.
Nechci tvrdit, že bych dokázala pochopit, čím si Adámkovi rodiče procházejí. To podle mě nemůže nikdo, kdo něco podobného nezažil.
O to větší obdiv cítím k jejich vytrvalosti a každodenní péči.
Adámkovi je osmnáct. Jeho příběh by neměl upadnout v zapomnění
Od tragédie uplynulo téměř deset let. Z malého osmiletého chlapce je dnes podle kalendáře dospělý muž. Jenže životní milníky, které ostatní rodiny společně slaví, mají u Vyčítalových úplně jinou podobu.
Jeho rodiče přesto připravili oslavu, dort, dárky a pozvali blízké. Protože Adámek je stále jejich milovaný syn. A jeho narozeniny si zaslouží být připomenuty.
Když jsem fotografie viděla, znovu jsem si uvědomila, že za každou podobnou kauzou nejsou jen soudní spisy, odškodnění a titulky v novinách. Jsou za ní skuteční lidé, kterým se během jediného dne změnil celý život.
Adámkovi bych k jeho osmnáctinám přála především co nejvíce klidu, pohodlí a lásky, kterou mu jeho blízcí každý den dávají.
A jeho rodičům přeji sílu, podporu a především to, aby na jejich syna společnost nezapomněla.
Protože některé příběhy by neměly zmizet z našeho povědomí jen proto, že od nich uplynulo mnoho let.
Celý Adámkův příběh si můžete přečíst v facebookovém příspěvku, kde najdete také číslo účtu veřejné sbírky, prostřednictvím které můžete Adámka a jeho rodinu podpořit.
Zdroje
https://www.facebook.com/ — veřejná stránka Pomáháme Adámkovi, narozeninový příspěvek rodiny z října 2026
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/pripad-chlapce-ktery-po-operaci-mandli-zustal-v-bdelem-komatu-bude-resit-nejvyssi-soud-7751
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/regiony/pardubicka-nemocnice-se-dohodla-na-vyrovnani-s-rodinou-chlapce-v-komatu-7772
https://pardubicky.denik.cz/zpravy_region/adam-vycital-mimosoudni-vyrovnani-nemocnice-pardubice.html
https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/mimosoudni-vyrovnani-adam-vycital-operace-mandli-soud.A230426_104419_pardubice-zpravy_baky
