Článek
Když jsem si zakládala živnost, dostala jsem na úřadě jednu radu, která mi později možná ušetřila několik tisíc korun. Úřednice mě při vyřizování živnosti upozornila, že mi může v následujících dnech nebo týdnech přijít dopis, který bude na první pohled vypadat velmi oficiálně. Může v něm být výzva k zaplacení zápisu do nějakého rejstříku, evidence nebo komory.
„Hlavně nic automaticky neplaťte,“ znělo v podstatě její varování.
Tehdy jsem tomu nepřikládala velkou váhu. Jenže zanedlouho dopis skutečně dorazil.
Na první pohled působil dostatečně důležitě na to, aby člověk znejistěl. Česká komora živnostníků, údaje o mém podnikání, částka k úhradě, termín splatnosti a odkazy na zákony. Přesně ten typ písemnosti, u které může začínající živnostník snadno nabýt dojmu, že právě objevil další z mnoha povinných plateb.
Kdyby mě úřednice předem nevarovala, dost možná bych začala přemýšlet, jestli nemám jednoduše zaplatit.
Největší trik? Dopis přijde právě ve chvíli, kdy čekáte dopisy od úřadů
Na podobné praktiky upozorňuje dokonce Ministerstvo průmyslu a obchodu. A používá poměrně ostré označení – „katalogoví šmejdi“.
Princip je jednoduchý. Nový podnikatel se objeví ve veřejně dostupných registrech. Krátce nato mu může přijít nabídka zápisu do soukromého katalogu či evidence. Problém spočívá především v tom, jak může taková nabídka na adresáta působit.
MPO přímo varuje před písemnostmi od subjektů používajících názvy jako „Česká komora živnostníků“, „Rejstřík obchodu a živností“ nebo „Portál ekonomických subjektů“. Podle ministerstva mohou obsahovat prvky připomínající oficiální dokumenty státu.
A právě načasování podle mě funguje dokonale.
Člověk si právě založil živnost. Komunikuje se živnostenským úřadem, finančním úřadem, zdravotní pojišťovnou nebo ČSSZ. Najednou přijde další vážně vypadající dokument a člověka ani nemusí napadnout, že tentokrát nejde o státní instituci.
Částky nejsou zanedbatelné
Dochované výzvy ukazují, že nejde o stokoruny. V dokumentu z roku 2023 zveřejněném Digitální a informační agenturou byla požadována částka 2 850 Kč a uvedena čtrnáctidenní splatnost. U další podoby dopisu z roku 2024 se objevila částka 3 250 Kč.
Písemnosti přitom obsahovaly číslo jednací, paragrafy, údaje o podnikateli a informace k platbě. Právě takové prvky mohou u člověka, který podobný dokument vidí poprvé, vytvořit dojem, že jde o běžnou administrativní povinnost.
Jenže zásadní informace zní:
Za takový zápis platit nemusíte.
Ministerstvo průmyslu a obchodu připomíná, že k oficiální evidenci podnikatelů slouží Živnostenský rejstřík. Zápis v něm je bezplatný. Při ohlášení živnosti se samozřejmě mohou platit zákonem stanovené správní poplatky, to je ale něco úplně jiného než platba soukromému katalogu.
Zaplacením můžete naopak přijmout nabídku
A tady je důležitý detail, kvůli kterému bych byla opatrná i se slovem „podvod“.
Česká komora živnostníků s.r.o. je soukromá společnost. Ve svých zveřejněných obchodních podmínkách popisuje službu „Zvýhodněný zápis“ a uvádí, že zaplacením příslušných nákladů je mezi poskytovatelem a registrovaným uživatelem uzavřena smlouva.
Jinými slovy: to, co na první pohled můžete považovat za povinný poplatek, může být ve skutečnosti obchodní nabídka soukromé firmy.
A právě proto je tak důležité neposílat peníze automaticky jen proto, že dokument vypadá úředně.
Teď na podobnou zkušenost upozornila i Andrea Růžičková
Téma nyní připomněla na svém Instagramu také herečka Andrea Růžičková, známá dříve jako Andrea Kerestešová. Její upozornění znovu ukázalo, jak snadno může podobná písemnost člověka zaskočit.
Když jsem její příspěvek viděla, okamžitě jsem si vzpomněla na vlastní začátky podnikání a především na úřednici, která mě při založení živnosti varovala.
Zpětně její radu oceňuji možná ještě víc než tehdy.
Když jste čerstvý živnostník, částka několika tisíc korun za nějaký „zápis“ nemusí působit úplně absurdně. Stát po vás chce nejrůznější formuláře a poplatky, všechno má své lhůty a člověk se především bojí, aby něco nezanedbal.
A právě strach z prošvihnuté povinnosti může být tím nejsilnějším motivem k rychlé platbě.
Ministerstvo před podobnými dopisy varuje
MPO upozorňuje, že nabídky zápisu do soukromých katalogů mohou připomínat oficiální písemnosti státu. Zmiňuje používání razítek, paragrafů nebo jiných prvků, které mohou vyvolat dojem úředního dokumentu.
Ministerstvo zároveň upozornilo, že pokud obchodní listina obsahuje údaje způsobilé vyvolat klamavý dojem, může za určitých okolností jít o přestupek. V minulosti kvůli těmto praktikám jednalo také s Policií ČR a Nejvyšším státním zastupitelstvím.
Samotná společnost naopak na svých stránkách prezentuje službu jako obchodní nabídku a uvádí, že klient zaplacením souhlasí se zvýhodněným zápisem.
Právě tento rozdíl je dobré znát.
Přišel vám po založení živnosti podobný dopis? Nejdřív neplaťte
Začínajícím podnikatelům bych z vlastní zkušenosti předala stejnou radu, jakou tehdy předala úřednice mně. Když krátce po založení živnosti přijde dopis požadující peníze za zápis do rejstříku, evidence nebo komory, nejdřív si ověřte, kdo jej skutečně poslal a zda máte zákonnou povinnost něco platit.
Nenechte se zmást názvem připomínajícím státní instituci, číslem jednacím, razítkem ani citací zákona. Pokud si nejste jistí, obraťte se přímo na příslušný úřad.
Měla jsem štěstí, že mě na to někdo upozornil už při zakládání živnosti.
A vlastně by vůbec nebylo špatné, kdyby podobné varování dostal automaticky každý nový živnostník. Protože zatímco já už věděla, co může přijít, někdo jiný možná právě teď drží podobný dopis v ruce a hledá internetové bankovnictví.
Zdroje
https://mpo.gov.cz/cz/podnikani/zivnostenske-podnikani/aktualni-informace/varovani-_-pozor-na-nabidky-k-zapisu-do-rejstriku-ci-katalogu–ktere-pripominaji-oficialni-dokumenty-statu%21–282541/
https://www.dia.gov.cz/wp-content/uploads/2023/07/oznameni_o_zapisu_-do_ceske_-komory_zivnostniku.pdf
https://ceskakomora.cz/vop
https://www.praha1.cz/warning-offers-to-register-in-private-registers-targeting-entrepreneurs/
