Článek
Umělé oplodnění pomohlo na svět milionům dětí. Pro řadu párů představuje jedinou možnost, jak založit vlastní rodinu. Přestože se metoda IVF používá už téměř půl století, vědci stále zkoumají, zda může mít způsob početí nějaký vliv na budoucí zdraví dítěte.
Nová studie čínských vědců publikovaná v odborném časopise American Journal of Obstetrics and Gynecology přinesla zajímavé zjištění. Děti narozené po umělém oplodnění měly v DNA určité odlišnosti oproti dětem počatým přirozeně. Co přesně znamenají, ale zatím nikdo neví.
Vědci porovnali DNA 75 dětí. Výsledky je překvapily
Výzkumníci ze Sunjatsenovy univerzity v Číně zkoumali DNA 33 dětí počatých pomocí IVF a 42 dětí počatých přirozenou cestou.
Zaměřili se na zvláštní úseky DNA označované jako LINE-1. Někdy se jim přezdívá „skákající geny“, protože některé z nich dokážou vytvářet kopie a přesouvat je na jiná místa v naší genetické informaci.
Tyto úseky jsou přirozenou součástí lidské DNA. Jejich přítomnost tedy sama o sobě neznamená nic špatného.
Vědci však zjistili, že děti narozené po IVF měly těchto sekvencí v průměru o něco více než děti počaté přirozeně. Rozdíl byl statisticky významný.
Ještě zajímavější výsledky přineslo srovnání tří sourozeneckých dvojic. V každé rodině bylo jedno dítě počato přirozeně a druhé pomocí IVF.
Ve všech třech případech mělo dítě narozené po umělém oplodnění vyšší zastoupení LINE-1 než jeho sourozenec.
Tři dvojice jsou ovšem příliš malým vzorkem a rozdíl mezi sourozenci nebyl statisticky průkazný. Na definitivní závěry je proto brzy.
Mohou mít tyto odlišnosti vliv na zdraví?
Právě to je otázka, která vědce zajímá nejvíce.
Některé nalezené rozdíly se totiž nacházely v blízkosti genů, které bývají spojovány se srdečními chorobami, cukrovkou, neurologickými nebo nádorovými onemocněními.
Taková informace může na první pohled znít znepokojivě. Studie však neprokázala, že by tyto genetické odlišnosti způsobovaly nemoci nebo že by kvůli nim byly děti po IVF nemocnější.
To, že se určitý úsek DNA nachází poblíž genu spojeného s nemocí, ještě neznamená, že ovlivňuje jeho fungování.
Profesor Pavel Calda: Potřebujeme další výzkum
Na výsledky upozornil také český gynekolog a porodník profesor Pavel Calda, který studii komentoval na svém Facebooku.
Zaujalo ho především srovnání sourozenců, u nichž se rozdíly opakovaly. Současně ale upozornil, že tři sourozenecké dvojice jsou příliš malým počtem pro pevné závěry.
Podle Caldy zatím nevíme, zda mají nalezené odlišnosti vůbec nějaký dlouhodobý zdravotní význam.
Otevírá také zajímavou otázku. Mohou podmínky, ve kterých se embrya vyvíjejí v laboratoři, nějak ovlivňovat jejich DNA?
Při přirozeném početí se totiž embryo v prvních dnech vyvíjí v těle ženy. Při IVF tráví určitou dobu v laboratorním prostředí, které se od přirozených podmínek liší.
Zda právě to může za zjištěné rozdíly, však studie nedokázala.
Profesor Calda proto považuje výsledky především za podnět k dalšímu výzkumu. Odpovědi podle něj mohou přinést až rozsáhlejší studie a dlouhodobé sledování dětí.
Mají se rodiče dětí narozených po IVF obávat?
Podobné zprávy mohou pochopitelně vyvolat obavy. Zvlášť u rodičů, kteří díky umělému oplodnění přivedli na svět své děti.
Je však důležité zdůraznit, že výzkum pracoval pouze se 75 dětmi a nezkoumal, zda se u nich v budoucnu skutečně rozvinou nějaká onemocnění.
Navíc nelze vyloučit, že za rozdíly stojí jiné okolnosti, například genetická výbava rodičů nebo příčiny jejich neplodnosti.
Vědci tedy neprokázali, že umělé oplodnění poškozuje DNA dětí. Pouze objevili rozdíly, které si zaslouží další pozornost.
A právě v tom spočívá význam nové studie. Nejde o důvod k panice ani o zpochybnění umělého oplodnění, ale o další krok k pochopení toho, co všechno může ovlivňovat lidský život ještě před narozením.
Možná se časem ukáže, že nalezené odlišnosti nemají na zdraví vůbec žádný vliv. A možná pomohou vědcům ještě více zdokonalit metody asistované reprodukce.
Na odpověď si zatím budeme muset počkat.
Zdroje
https://doi.org/10.1016/j.ajog.2026.05.005
https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/infertility
Komentář profesora Pavla Caldy k výzkumu, veřejný příspěvek na Facebooku, říjen 2026.
