Článek
Bez očekávání, příjemně překvapen
Speed date končí. Přetrvává minimální očekávání, přesto mám dobrý pocit z několika konverzací. Pět minut není mnoho, přesto tu bylo několik zajímavých slečen s potenciálem na další seznámení.
Po konci speed date odcházím, doslova za hromů, blesků a deště, do večerního města vstříc hromadné dopravě. Volám si s kamarádem a řešíme, jak probíhal večer. Hodnotím spíše kladně, avšak s klidem a mírným, nikoliv však přehnaným očekáváním. Takto to dnes bohužel někdy funguje.
Po zisku kontaktů píšu e-mail. V dnešní době trochu zastaralý způsob pro svody srdce, avšak přemýšlím o textu a píšu. V praxi dostávám postupně odpovědi. Říkám si, uvidím, co z toho bude, a budu myslet na sebe. Během jednoho týdne mi odepíše několik holek.
A tak si vyměním zprávy s vícero slečnami, včetně jedné mimo speed date. Příjemná situace, člověk je více v pohodě. Mým cílem je seznámit se s fajn slečnami a vidět, zda to s některou půjde dál směrem, který jsem si vytyčil za cíl.
Přemýšlím i nad formulací, zda napsat: „zajdeme na rande, na kafe či drink?“ Dnes je to v tomto ohledu komplikovanější, protože každý to bere jinak, a proto volím nejjednodušší postup, zvu na drink. Elegantní, jednoduché po nějaké vstupní a krátké konverzaci. Přesto píši sebevědomý a uvolněný text. Žádnou otázku, ale čistokrevné a sebevědomé pozvání s plánem. Já vím, sexy.
La chica de pelo azabache brillante a dívka s brýlemi
První, s kým jsem si začal pozvolna psát, byla Češka – říkejme jí dívka s brýlemi. Konverzace byla fajn, jen jsem chtěl vědět, jak budeme fungovat osobně. Přemýšlel jsem, zda může přeskočit jiskra, či ne. První setkání jsem bral jako uvolněné setkání při drinku v kavárně, kde uvidíme, zda z toho bude něco víc. Na speed date na mě udělala velmi dobrý dojem svou sympatickou povahou.
Měli jsme společná témata, konverzace dobře probíhala. Po drinku jsme si udělali procházku a poté se rozešli každý svým směrem. Následoval pokec o setkání s kamarádem, poslech hudby, a nakonec v dobré náladě koupě i něčeho dobrého k snědku z turecké kuchyně.
Proč to ovšem píšu. Předtím, než jsem absolvoval toto setkání, ozvala se mi ještě jedna slečna. Přiznávám, zaujala mě. Možná to bylo tím, že je cizinka, možná jejími havraními vlasy, možná tím, že mě dostala už při prvním setkání, když jako cizinka přišla na speed date. Já začal česky a ona najednou velice roztomilou angličtinou.
Možná, právě ta trojjazyčná konverzace s ní byla to, co mě nesmírně bavilo a přišlo mi strašně super. Možná mě dostala tím, jak je jiná než holky, co jsem dosud poznal. Možná její odvahou jít za životem a zkušenostmi do ciziny.
V tomto ohledu je to rebelka, což je mi poslední dobou bližší a bližší. Předtím, než jsem absolvoval setkání s první slečnou, začal jsem si psát i s touto dívkou. A ani nevím jak, ale cítil jsem k ní bohužel více než k první slečně. Jak se říká, hlavě a srdci neporučíš. Prostě La chica de pelo azabache brillante neboli dívka se zářivě havraními vlasy.
Střih, klapka a věta, kterou jsem nečekal
Střih, klapka a jsme v průběhu rozhovoru s první slečnou. Nacházíme se právě v momentě, kdy se dostaneme na téma speed date a lidí, co se účastnili – jakou dělají práci a co nás na našem večeru zaujalo. V tom jsem se ovšem dozvěděl jednu věc, která mě zrovna nepotěšila.
Ona a druhá dívka, se kterou jsem si asi o dva dny dříve domluvil setkání, se znají. Tato eventualita tu samo sebou byla již jako potenciální možnost už předtím (jedno město), avšak doufal jsem, že se neznají. Najednou to od ní slyším.
Napřímo jsem jí řekl, že se s tou druhou mám také setkat. Ze šoku jsem dodal, že se těším na naši vícejazyčnou konverzaci, včetně tréninku mé španělštiny. Uznávám, bylo v tom více než jen trénink. Regulérně jsem se na ni těšil.
Jistě mě někdo odsoudí, avšak kdo mě zná, ví, jaký jsem. Kdo ne, může mít svůj názor, ale ten pro mě není zásadní. Zaplatil jsem útratu za oba. Ne že bych byl nucen, ale přijde mi to jako slušnost, když pozvu slečnu. Následovala procházka a rozloučení.
Na základě mého slibu jsme si vyměnili ještě nějaké zprávy, avšak když jsem pocítil, že dívka s havraními vlasy pro mě začíná být velmi zajímavá a začíná pro mě znamenat více, soustředil jsem se pouze na ni. Kontakt s první slečnou jsem omezil. Možná trochu kruté, přesto pro mě byla nejpodstatnější čestnost. V dnešní době možná trochu nečekané, přesto takový jsem já. Já pravidla randění neurčuji. Trochu džungle, I know.
Rande s dívkou s havraními vlasy a zvrat
Dívka s havraními vlasy mi to moc neusnadňovala, avšak ať přes zprávy či následné setkání jsem cítil, co už nějakou dobu ne. Jednoduše vibe, good energy, good feeling, mi corazón. Byla pro mě tou správnou výzvou.
Tomuto faktu napomohla i zkouška, kterou jsem dělal, následná výprava do ciziny, již jsem si naplánoval, a i termín našeho setkání. To vše byly věci, které stály za čekání na setkání s ní. Holka, o které jsem ani netušil, jak moc mě bude bavit, byla tady. Nečekaně.
Komunikace v angličtině, španělštině a nepatrně i v češtině měla své kouzlo. Prostě strašná roztomilost a ta vášeň, která z takové španělsky hovořící slečny přirozeně vychází. Popravdě jsem si dal záležet, abych jí udělal radost. Hledal jsem věci a místa, která by jí trochu připomněla její domov – to typické pro její zemi, co lze najít i u nás.
Přestože jednu skutečně typickou věc mi odmítla, byla to pouhá drobnost z mého plánu. Skutečným úspěchem bylo jídlo, které alespoň odráželo latino kulturu. Opět jsem jako v prvním případě zaplatil útratu za nás oba (protože jsem chtěl).
Její reakce na tento večer byly více než pozitivní. Jak osobně, tak i ve zprávách, které jsme si vyměnili. Taktéž s radostí přijala pokračování a předběžně jsme domluvili kino, načež jsem jí dal najevo, že mi musí některý den uvařit něco typického z její domoviny. Například arepas. Toto jsme si slíbili i v následné písemné komunikaci (ve smyslu druhého rande v kině).
In vino veritas. Zdroj:Unsplash/Diogo Brandao
Šok nad skleničkou? Kamarádky na víně?
Tato část bude částečně jako detektivka, přesto podepřená jasnou dedukcí. Že Watsone? S dívkou s havraními vlasy jsem si psal před pár týdny, kdy mi po rande nadšeně psala, jak si to velmi užila.
Zpětně jsem udělal jedinou chybu – rovnou jsem jí neřekl o tom, co jsem se dozvěděl při setkání od dívky s brýlemi. Na mou obranu jsem plánoval jí to říci na druhém rande. Chtěl jsem si užít ty chvilky chemie, očního kontaktu a trošky těch doteků, jako bylo pofoukání drobných úrazů z práce, polibek na postižené místo úrazu či její hraní s vlasy a častý oční kontakt.
Ano, jiskřilo to. Cítili jsme to oba. Vzhledem k tomu, že jsme si pak domluvili, že jí napíši v určitý den, a nakonec jsem napsal o den později, protože jsem nestíhal, vím, že se musely setkat a mluvit spolu. Přesto jim to nemám za zlé. Podle času se to téměř jistě stalo v den mé první zprávy mluvící o druhém rande, popřípadě den poté.
V plánu bylo na druhé rande kino. Napsal jsem, neodpověděla, nechal jsem to být, říkám si, že má hodně práce (s ohledem na obor, ve kterém pracuje a který znám také dobře, jsem to chápal). Napsal jsem asi po čtyřech dnech, opět nic, a naposledy asi třetí den po druhé zprávě.
V té jsem jí dal najevo, že je škoda, pokud se nechce dál snažit, že se mi náš čas líbil a že jsem se soustředil jen na ni. Což je a byla pravda, protože kontakt s dívkou s brýlemi jsem omezil, jakmile jsem pochopil, že havraní dívka se mi velmi líbí.
Ona mi na to odepsala. Musím podotknout, že velmi uctivě, když vezmu jak, si dnes lidé zbytečně komplikují vztahy. Byl to pro mě dost velký rozdíl oproti českým slečnám (možná si špatně vybírám, nemluvím však o všech, možná mě teprve čeká to, co opravdu hledám).
Přesto z její dlouhé odpovědi bylo jasné, že něco nesedí. V podstatě psala další utvrzení o tom, jak hezké bylo první rande, ale vzápětí následovaly věty, které vysílaly jasný signál. V podtextu bylo zřejmé něco jako: „Nemohu zradit kamarádku. Jsem cizinka. Nemám tu tolik přátel. Kamarádka má přednost.“
Po den dlouhé pauze jsem jí odepsal španělsky krátce, přesto výstižně, s úctou k ní samé, že vím jak to je, a že chci, ať se opatruje. Ten den jsem šel na pokec s kamarádem, a proto vím, že mou zprávu viděla během okamžiku a není jí to jedno.
Popravdě mi toto potvrdil i můj druhý kamarád, se kterým jsem se o tom bavil jak po rande s ní, tak i nyní, když jsem mu popsal aktuální stav věcí. Potvrdil mi mou domněnku. Nemám jí to za zlé. Načasování a okolnost v podobě kamarádky nebyly ideální, přesto jsem šel do tohoto příběhu se srdcem na dlani. Věřím v lepší dny se slečnami, respektive s tou jednou, která někde čeká.
Ať tento příběh napsal svou poslední klapku, nebo ne, zkušenost s dívkou s havraními vlasy byla úžasná. Jaká změna oproti klasice většinového evropského randění, kdy člověk prochází v podstatě pohovorem! Zde byla i oboustranná vřelost, hezké pocity a vášeň, kterou lze najít jen v části světa, odkud tato dívka pochází. Zahřálo to u srdce. Randění bylo konečně o dobývání, ale i dívčiných signálech, že postupuji správně a líbí se jí, co dělám a jaký jsem. Neberte to jako zprávu M pro A, ale jako zprávu, že čas s ní pro mě nebyl jen hra, ale čas, který jsem chtěl dál rozvíjet, poznávat ji a jít vstříc ku vztahu s velmi zajímavou slečnou.
Vstříc novým příležitostem. Zdroj: Fotografie autora článku
Slovo na závěr
Ať to kdokoliv bude brát jakkoliv, nikomu jsem nehodlal ublížit, naopak jsem chtěl po dlouhé době myslet na sebe. Dívce s brýlemi jsem nikdy nehodlal ublížit. Chápu, asi jsem se jí také líbil, ale bohužel jsem cítil přeskočení jiskry s její kamarádkou a i přes tuto nepřízeň hodlal jít za svým srdcem. U dívky s brýlemi jsem si říkal, že bych se s ní rád přátelil, protože jsem nechtěl vztah jako na vysoké škole. Tam jsem totiž v průběhu vztahu zjistil, že tehdejší přítelkyně mi byla spíše než přítelkyní kamarádkou a já jsem necítil to, co ve vztahu cítit chci.
Nyní chápu větu o tom, že je žádný kluk nerozdělí, i když jsem to ve chvíli, kdy mi to říkala, chápal nejspíš jinak. Dřív bych si tuto situaci bral osobně, avšak dnes vím, že jdu správným směrem. Člověk se nesmí brát tak vážně a musí směřovat za svým cílem. Oběma slečnám přeji jen to nejlepší, ať je ještě uvidím či ne. Toto je několik týdnů stará zkušenost, a přestože jsem se odhodlával, zda tento text zveřejnit, myslím, že to může být prospěšné i pro ostatní, kteří stále hledají.
Co si o této situaci myslíte vy? Zachoval jsem se správně, mohl jsem na začátku něco ovlivnit, nebo zvítězila věrnost mezi ženami? Napište mi svůj názor na můj příběh do komentářů. Pokud vás můj styl psaní zaujal, klikněte na tlačítko Sledovat – bude-li o téma zájem, v dalším článku rád popíšu další specifika dnešního randění.
