Článek
Metoda Markovič: Hojer
Vraťme se ještě ke kriminálnímu dramatu Metoda Markovič: Hojer, ve kterém Petr Uhlík ztvárnil jednu z hlavních rolí. Konkrétně samotného sériového vraha, Ladislava Hojera. Seriál v roce 2025 představila TV Nova. O rok dříve měl premiéru na platformě Voyo.
Příběh inspirovaný skutečnými událostmi rekonstruuje Hojerovy skutky. Ten v 70. a 80. letech terorizoval doslova celé Československo skrze brutální vraždy mladých žen.
Jeho činy spáchané na ženách byly extrémně násilné, deviantní a nekrofilní, přičemž minimálně jeden z případů si nesl kanibalistický charakter.
Díky excelentním hereckým výkonům můžeme sledovat dokonalou psychologickou hru mezi Hojerem a hlavním vyšetřovatelem Markovičem, který byl mimo jiné známý svým specifickým, až přátelským přístupem k pachatelům.
Veřejnost si o tom může myslet své, nicméně pravdou zůstává, že vrazi měli zřejmě díky tomuto přístupu zvláštní chuť se Markovičovi svěřovat. Díky čemuž, mimo jiné, objasnil mnoho vražd. Včetně například známých orlických vrahů či spartakiádního vraha.
Seriál si získal diváky i silnou dobovou atmosférou z období normalizace. Za své jistě vzaly i reálné výpovědi a spisy Jiřího Markoviče.
Ovšem zejména ztvárnění Ladislava Hojera Petrem Uhlíkem bylo natolik důmyslně propracované, že se mnohým divákům tajil dech.
Přístup Petra Uhlíka
Není tajemstvím, že se mladý herec na roli intenzivně připravoval. Zdroje hovoří o náročné fyzické i psychické transformaci, díky které věrohodně divákům představil nebezpečného pachatele.
Atmosféra dramatu je natolik tísnivá, že během sledování se můžete sami přistihnout jak přemýšlíte o morálních dilematech mezi dobrem a zlem. Srovnatelně vnímáte tenkou hranici mezi pachatelem a vyšetřovatelem.
Pro představu, když se Petr Uhlík coby Ladislav Hojer doznává ke kanibalismu, tuhne vám krev v žilách, máte husí kůži a možná se nevědomky nakláníte k obrazovce, abyste slyšeli to, co „Láďa“, jak je v dramatu nazýván, říká.
A to všechno proto, abyste si sice racionálně uvědomili, že brutální vraždy žen jsou špatné, ale přesto v sobě našli stopy lítosti v momentě jeho popravy. A rovněž litujete postavu Jiřího Markoviče, který se dívá v dramatu na Hojera téměř otcovským pohledem.
Výsledek? Diváci i kritici tento počin považují za jednu z nejkvalitnějších a nejpůsobivějších českých kriminálních minisérií. A to právě díky hereckým výkonům, psychologickým dilematům a poctivému zpracování.
Sám Uhlík hovořil o tom, že roli vnímal jako velmi náročnou. Neboť potřeboval dostatečně dobře pochopit jak Ladislav Hojer fungoval a jaká byla tehdejší doba. Mimo jiné pro svou roli rapidně zhubl, což s sebou neslo další nesmírné úsilí.
Výsledkem jsou nejen okouzlení diváci, ale i ocenění Českého lva, které Petr Uhlík za roli Ladislava Hojera získal.
Dle dalších zdrojů lidé údajně samotnému Uhlíkovi po zhlédnutí psali, že se ho bojí nebo se minimálně cítí silně znepokojeni. Což je úžasná známka toho, že herec dokázal předat nejen fakta, ale emoci a atmosféru.
Příběh Zdeny Koubkové
Nyní TV Nova a Oneplay slibují další famózní podívanou. Je zřejmé, že pokračují v natáčení životopisných minisérií, které již svou podstatou přitáhnou sledující.
Tentokrát se totiž můžeme těšit na snímek Rekordwoman, jehož hlavní hrdinkou bude Zdeňka Koubková, později Zdeněk Koubek. Skutečný příběh, který se začal psát v roce 1913, byl již tenkrát enormně kontroverzní a pro mnohé fascinující.
Neboť se tehdy narodilo miminko, které mělo dle zdrojů nejpravděpodobněji rozštěp šourku a jeho pohlavní orgány tak měly unikátní, složitou a velmi specifickou charakteristiku. Vizuálně však připomínaly dívčí genitálie a tak bylo miminko porodní bábou označeno za dívku, Zdenu.
Je dost pravděpodobné, že Zdena byla již od narození ve skutečnosti Zdeněk se složitou diagnózou a pro tehdejší zdravotnictví můžeme tvrdit i anomálií. Dlouhé roky tak „bojovala“ v nesprávném těle.
„Během období, kdy vystupoval v ženské roli, neměl Koubek nikdy menstruaci. Podle zprávy ministerstva zdravotnictví z roku 1936 neměl vůbec vaječníky, na druhou stranu podle této zprávy neměl ani mužské pohlavní znaky, např. šourek nebo varlata.“ (Wikipedie, online)
Nicméně jako Zdeňka se začala věnovat ženskému sportu, konkrétně atletice. Nikoho asi nepřekvapí, že převyšovala svým výkonem ostatní sportovkyně a dosahovala mimořádných výsledků.
V dívčí atletice excelovala zejména v běhu na 800 m a překonala tehdejší světový rekord. Dosahovala mimořádných úspěchů na Světových hrách a svého času patřila mezi nejznámější světové atletky.
Jak už to tak bývá, svým vzhledem budila pozornost a mezi sportovci i širokou veřejností bývala terčem debat. A pochopitelně, i ona sama cítila, že něco nehraje, tak jak by mělo. V archivní výpovědi stojí:
„Roli ženy plním, ale stojí mě to čím dále víc sil. Nejspíš jsem v pasti mužského těla. (…) Co mám teď se svým životem dělat? To kdybych věděla.“
Postupně docházelo k tomu, že začala uvažovat o změně, jak lékařské, tak sociální. V roce 1935–36 podstoupila hormonální a další formy léčby, v březnu 1936 operaci, po níž změnila jak jméno, tak pohlavní status, přejala jméno Zdeněk Koubek.
Jak to bylo dál?
Po tomto kroku Zdeněk přišel o své medaile, ocenění i nároky na rekordy. Zdroje uvádí, že se jich vzdal sám. Některé z rekordů byly údajně oficiálně anulovány.
Ani reakce veřejnosti nebyla ideální, neboť tehdy byla tato témata extrémně tabu a některé titulky se nesly v duchu transformace „z hrdinky ostudou.“
Nicméně Zdeněk Koubek pravděpodobně našel klid na duši. Ukončil kariéru, oženil se a stáhl se z veřejného života.
Závěrem
Příběh sám o sobě má světový rozměr. Z mého pohledu je úžasné, že ho budou moci diváci zhlédnout právě v podání Petra Uhlíka. Je jasné, že jeho kvality, včetně vysoké obětavosti a excelentní přípravy, kterou věnoval postavě Ladislava Hojera, predikují skutečnost, že nás čeká naprosto jedinečná podívaná.
Lehké to ovšem pro mladého herce nebude.
Zdena je postava, která spojuje sportovní genialitu světových atletických kvalit s psychologickou tíhou identity, společenských předsudků a nejednoznačnosti. A tak, jak tomu bylo v kriminálním dramatu o Ladislavu Hojerovi, i tentokrát Petr Uhlík čelí fyzické i psychické náročnosti celého počinu.
A to celé bude muset být schopen „zasadit“ do tehdejšího období, kdy společnost netušila nebo zcela odmítala chápat témata intersexuality.
Ovšem jak již bylo vidno, kombinace silného příběhu a herce Uhlíkových rozměrů je skutečně něco, na co se můžeme těšit a jistě na to být právem hrdí.
Lze říct, že před očima diváků vyrůstá skutečný filmový velikán, o němž ještě mnohokrát uslyšíme.
Zdroje:
