Článek
Vrstva odpovědí nad klasickým vyhledáváním roste. Výsledky s odkazy nezmizely a hned nezmizí, ale přibyl mezikrok: uživatel se zeptá a dostane odpověď složenou z toho, co si AI na webech přečetla. Na firemním webu tak nově záleží nejen na tom, jak vypadá pro člověka, ale i na tom, jestli je čitelný pro stroj.
V srpnu 2026 jsme změřili 368 webů malých českých firem z veřejného katalogu, vybraných podle kvót 15 oborů a všech 14 krajů. Neměřili jsme dojem ani vkus. Měřili jsme technický stav zvenčí, stejným způsobem, jakým web čtou vyhledávače a AI nástroje. U každého čísla níže je uvedený přesný počet webů, na kterých šlo daný jev změřit.
Vizitka, kterou AI nenajde
Hlavní zjištění: 225 z 357 čitelných webů nedává vyhledávačům ani AI žádnou strojově čitelnou vizitku firmy.
Je to nenápadná věc, kterou návštěvník nikdy neuvidí. Jde o strukturovaná data, tedy kus zápisu ve zdrojovém kódu, ze kterého si stroj vezme název firmy, obor, telefon nebo adresu jednoznačně, místo aby si je domýšlel z textu na stránce. Adresu v takové vizitce uvádí jen 15 webů z 357.
Firma bez ní není neviditelná, ale spoléhá na to, že si stroj poradí sám. U jednoznačného názvu to obvykle dopadne dobře. U firmy, která se jmenuje podobně jako tři jiné v okolí, to dopadne, jak dopadne.
Odkaz, který se sdílí jako holý text
246 z 357 webů neposílá při sdílení odkazu žádný náhledový obrázek. Když někdo takový odkaz pošle do chatu nebo na sociální síť, nezobrazí se karta s obrázkem a popiskem, ale holá adresa. Je to jedna z nejlevnějších oprav, jaké na webu existují, a zároveň jedna z nejpřehlíženějších.
Test rychlosti, který mate
Zkušební měření rychlosti, tedy to, co většina lidí zná pod jménem PageSpeed, označilo za pomalé 64 ze 75 webů, u kterých jsme měli k dispozici i data skutečných návštěvníků. Jenže u 56 z těch 64 byla realita jiná: skuteční lidé, kteří na web opravdu chodí, ho měli v Googlem definovaném zeleném pásmu.
Není to chyba měřicího nástroje. Zkušební test záměrně simuluje pomalé zařízení a pomalé připojení a vždy měří první, studené načtení. Skuteční návštěvníci mají často rychlejší připojení a už načtenou část webu z minula. Rozdíl mezi oběma čísly byl v mediánu 6,3násobný a v extrému 84násobný.
Prakticky to znamená, že červené číslo z testu rychlosti není samo o sobě důvod k panice ani k přestavbě webu. Je to podnět podívat se na data skutečných návštěvníků, která má majitel webu k dispozici zdarma.
Co naopak funguje
Zdaleka ne všechno je špatně. 328 z 368 webů běží na zabezpečeném připojení, tedy na tom, které prohlížeč nehlásí jako rizikové. 218 z 357 má na stránkách dohledatelné IČO, což je zákonná povinnost, na kterou spousta webů zapomíná.
A jedno zjištění je zajímavé právě tím, že žádné není: mezi obory ani mezi kraji jsme nenašli rozdíl, který by stál za řeč. Mediánové skóre se podle oboru pohybovalo mezi 44,5 a 55,5 bodu, podle kraje mezi 46 a 54. Neplatí tedy, že by na tom byly hůř firmy na venkově nebo v konkrétním řemesle. Je to plošné.
Dva případy za všechny
Jeden web na své hlavní adrese servíruje bezpečnostní certifikát, kterému skončila platnost před 3 489 dny, tedy před devíti a půl lety. Jiný, stále živý firemní web, je vygenerovaný nástrojem Microsoft FrontPage 6.0 z roku 2003. Obojí uvádíme jako jednotlivý případ, ne jako trend.
Co studie neměří
Poctivě je potřeba říct i to, na co měření neodpovídá. Měří technický stav veřejně dostupných webů zvenčí. Neměří návštěvnost, pozice ve vyhledávání, tržby ani to, jestli konkrétní web umělá inteligence skutečně cituje. Z jedné změřené úvodní stránky a vzorku podstránek neodvozujeme vlastnosti celého webu.
A protože weby stavíme, máme k tématu obchodní vztah. Proto jsme pravidla výběru vzorku i definice kontrol zmrazili před měřením a zveřejnili metodiku, jmenovatele i omezení. Celá studie je veřejná pod názvem Stav českých firemních webů 2026.
studio clevante
