Kolik měřil, jaké jídlo měl rád a kdo mu záviděl? Těchto 10 faktů o Smetanovi jste ještě neslyšeli!

Lidskou stránku slavného skladatele si chtějí v červnu 2025 připomenout také tvůrci Mé vlasti. Česká filharmonie, DEKKADANCERS a Divadlo bratří Formanů vzdávají hold slavnému skladateli i jeho národnímu pokladu a Mou vlast poprvé přivádí na divadelní prkna Azylu78. Přečtěte si při této příležitosti, jaké stránky české hudební legendy vám dosud zůstávaly skryté!

Přestože v hudebním světě je naprostým velikánem, měřil Bedřich Smetana pouhých 165 cm. Výška ho nikterak nelimitovala, uměl se vždy prosadit díky své silné osobnosti a zásadám. Díky velkému charismatu a vzdělanosti slavil velký úspěch i u žen.

Jeho umělecká dráha byla předurčena již ve velmi nízkém věku. V pouhých čtyřech letech hrál na klavír. Více ho však uchvátilo skládání not do melodických celků. V osmi letech tak složil svoji první skladbu. Později měl velkou trpělivost i jako učitel. Své žáky vedl k hudbě hravou formou a byl u dětí tak velmi oblíbený. Možná i proto, že jeho vlastní dětství bylo radostné. Jeho otec byl rovněž muzikant a podporoval ho v hraní už od útlého věku.

Bedřich Smetana psal levou rukou, což bylo v 19. století poměrně neobvyklé a často se to považovalo za „špatný“ zvyk. Preference levé ruky mohla být také považována za handicap při hraní na hudební nástroje. Jak však víme – tento zdánlivý „nedostatek“ hudební skladatel a muzikant levou zadní překonal.

Byl také vášnivým šachistou. Šachy hrály v jeho životě poměrně důležitou roli, hrával je i s další českou osobností – Janem Nerudou. Dokonce se říká, že mohl být jedním z nejlepších šachistů své doby v českých zemích. Dokazuje to jeho logičnost a schopnost myslet v několika krocích dopředu. Podobným způsobem přistupoval také ke komponování hudby. Nechceme se opakovat, ale… byl to zkrátka génius!

Řekli byste podle portrétů pána s plnovousem, které si pamatujete ze základní školy, že byl Bedřich Smetana hravý? Nenechte se mýlit. Byl. A jak! To potvrzuje i Janek Jirků, ředitel Divadla Minor, které se zaměřuje na loutková představení pro děti: „Smetana měl obrovský cit pro drama. I jeho symfonické básně to dokazují. A dokonce pro loutkové divadlo psal! Když byla ještě naživu jeho prvorozená dcerka Bedřiška, prý velice vnímavé a inspirativní děvčátko, které mu zemřelo ve čtyřech letech, pořídil jí a jejím dvěma menším sestřičkám loutkové divadlo. O nedělích Smetanovi zvali své přátele a pořádali domácí představení. Zachovaly se i jeho dvě předehry k loutkovému divadlu: Johanes doktor Faust a Oldřich a Božena,“ říká jeden z režisérů divadelní Mé vlasti. Ve své lásce k loutkám šel hudební skladatel ještě dál – pro své dcery ho nejen hrál, ale také sám vyráběl loutky a kulisy. Loutky proto rozhodně nebudou chybět ani v Azylu78!

Ačkoliv Bedřicha Smetanu dnes vnímáme jako seriózního národního skladatele, za mladých let byl skutečným králem večírků. V 50. letech 19. století v Göteborgu, kde učil, byl dokonce znám jako společenský lev, co rád poseděl se studenty v hospodě. Kromě dobře vychlazeného piva a dobrého vína z oblasti Mělníka holdoval především tradiční české kuchyni. Jeho nejoblíbenějšími jídly byly kachní pečínka a škubánky.

Své největší hudební dílo, Mou vlast, složil v době, kdy již zcela ohluchnul. Tvrdil, že „hudbu slyší v hlavě“, což je známý případ tzv. hudební halucinace. Začalo to v roce 1874, kdy Smetana začal ztrácet sluch. Nejdříve se objevilo pískání v uších, které se postupně zesilovalo, až přerostlo v úporné vnitřní zvuky. Smetana popisoval, že v jeho hlavě neustále zní hudba, i když kolem bylo naprosté ticho. Sám napsal: „Slyším neustále jakési akordy, melodie a tóny, které nikde neexistují. Hudba v mé hlavě nikdy neutichá.“ To znamená, že jeho mozek generoval hudbu i bez vnějších podnětů – jako by měl v hlavě nekonečný koncert, který nemohl vypnout. Smetana měl tak dokonalou vnitřní představivost, že slyšel hudbu v hlavě, i když ji fyzicky neslyšel. Noty skládal jen podle své paměti a intuice, bez možnosti ověřit si je hraním na klavíru.

Bedřich Smetana složil přibližně 134 hudebních děl, včetně oper, symfonických básní, klavírních skladeb, komorní hudby a vokálních děl. Jaké z nich v této bohaté tvorbě zaujímaly důležité místo přímo pro skladatele? Mezi Smetanova milovaná díla patřila především Vltava a Tábor, dvě z šesti symfonických básní z cyklu Má vlast. Vltavu vnímal nejen jako poctu české přírodě, ale také jako odraz svého vlastního života se všemi vzestupy i pády. Hudební mág byl také velkým vlastencem a obdivovatelem husitů. Symfonie Tábor je založena na husitském chorálu Ktož jsú boží bojovníci, což bylo téma, které mu bylo nesmírně blízké. Vyjadřovalo bojovnost, odhodlání a českého ducha. Tábor pokládal za důležité poselství pro budoucí generace.

Ačkoliv dnes Smetanu vnímáme jako otce české hudby, za života čelil také řadě útoků. Na vině byla mnohdy jeho neústupnost, ale z velké části také závist. Mnozí skladatelé mu nepřáli úspěch, včetně Zdeňka Fibicha a Karla Bendla, kteří ho veřejně pomlouvali. Někteří kritikové (hlavně Jan Ludevít Procházka) dokonce tvrdili, že není dostatečně „český“ skladatel.

Bedřich Smetana v roce 1874 složil první symfonickou báseň cyklu Má vlast – Vyšehrad. Tato skladba je oslavou slavného pražského hradu, který symbolizuje slávu českého národa a jeho historické dědictví. Vyšehrad byl už tehdy považován za posvátné místo české kultury a od 19. století zde vznikal hřbitov Slavín, kde měli být pochováni významní čeští umělci a osobnosti. Když Smetana v roce 1884 zemřel, bylo považováno za přirozené, že jeho ostatky budou uloženy právě na Vyšehradě. Klid však neměl Smetana ani po smrti – v roce 1901 bylo rozhodnuto, že se některé hroby budou přesouvat, aby se vytvořil reprezentativní prostor pro hrobku Slavín, kde jsou pohřbeni významní Češi (Neruda, Dvořák, Aleš aj.). Existovala tak reálná možnost, že by Smetanovy ostatky byly přesunuty jinam. To vyvolalo velkou nevoli mezi kulturními osobnostmi a veřejností. Naštěstí se nakonec podařilo jeho hrob ponechat na původním místě, kde dodnes odpočívá spolu se svou ženou Betty.

Takže kdykoli nyní slyšíte první tóny Vyšehradu, vzpomeňte si, že Bedřich Smetana na tomto místě i odpočívá. Tyto tóny můžete slyšet již od 12. června v Azylu78. Hudební aranžmá Mé vlasti připravuje renomovaný skladatel Marko Ivanović. Vyšehrad a zbývajících 5 symfonických básní v nezvyklém prostředí cirkusového stanu živě zahraje 16 hudebníků České filharmonie. Výpravu a režii obstará také další velký obdivovatel Smetanova díla – Matěj Forman. V režijní úloze vybrané symfonie dále nastudují Janek Jirků (Divadlo Minor) a Štěpán Pechar (DEKKADANCERS). Na scéně vystoupí 17 špičkových tanečníků, akrobatů a herců.

Zdroje: