Článek
Jan Macháček
Wolfgang Münchau ve svém sloupku pro server UnHerd konstatuje, že sběh událostí má doslova fantaskní průběh: podezřelý byl zatčen přímo na místě natáčení hraného filmu režiséra Douga Limana Snake Island, který pojednává právě o ukrajinských potápěčích (ve filmu hrají mj. oscarové hvězdy Sean Penn a Adrien Brody). Ve filmovém štábu v Chorvatsku působil jako odborný konzultant!
Soud s Ukrajinci, kteří odpálili Nord Stream, začne 26. října v Hamburku. Státní zástupci a soud se mohou ptát na citlivé detaily. Kdo útok nařídil? Co přesně věděl Volodymyr Zelenskyj? A kdy to věděl? Od útoku se Německo nachází v permanentní energetické krizi. S krátkodobou německou podporou Ukrajiny se nic nestane, ale podle Münchaua může Německo začít váhat ohledně ukrajinského členství v EU nebo v NATO.
Autor nejprve rekapituluje historii plynovodů. Německé energetické vztahy s Ruskem sahají do 70. let. Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder tyto vazby povýšil, když baltické plynovody začal na počátku milénia plánovat. Nord Stream I, spojující oblast Petrohradu s Meklenburskem – Předním Pomořanskem, začal fungovat v roce 2011. Před ruskou invazí na Ukrajinu pokrýval 55 procent německé plynové spotřeby. Nord Stream 2 – dokončený v roce 2021 – měl kapacitu přepravy ruského plynu ještě navýšit.
Němci svoje obchody s Ruskem oddělovali od geopolitiky. Standardní odpověď německých politiků v této diskusi zněla, že nejlepší způsob, jak pomoci demokratizaci Ruska, je obchod. Říkali tomu „Wandel durch Handel“, změna skrz obchod. Podle hesla, že když se to rýmuje, tak to musí být pravda.
Východoevropské země – především Polsko – považovaly plynovody Nord Stream od začátku za bezpečnostní riziko. Pokud by Německo zůstalo závislé na přímých dodávkách ruského plynu, Polsko by se opět ocitlo v kleštích nepřátelské aliance. Později se ke kritikům Nord Streamu přidala Francie a hlavně USA, kde Kongres (nadstranicky) dokonce schválil sankce vůči Němcům, kteří se v projektu angažovali. Šlo především o Matthiase Warniga, ředitele Nord Streamu. Ten byl v minulosti důstojníkem východoněmecké tajné služby Stasi a také je přítelem Putina. V diplomacii kolem toho všeho začalo být horko především ve dvou letech před ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022. Münchau tvrdí, že on sám tyto plynovody kritizoval, ale tehdy skoro nikdo jiný v Německu nepřemýšlel o energetice geopoliticky.
Pár dní před ruskou invazí na Ukrajinu se Německo rozhodlo v projektu Nord Stream 2 nepokračovat, certifikace nebyla udělena. Po invazi na Ukrajinu zemřel úplně. Ale Nord Stream I stále fungoval. Dokonce i německá Strana zelených, která byla proti Nord Streamu 2, žádala pokračování Nord Streamu 1. Zelení byli v té době ve vládě zodpovědní za energetickou politiku. Když se Německo rozhodlo odejít od jádra a od uhlí najednou, jinou alternativu než plyn nemělo.
Alternativní zásobovatelé plynem – Katar nebo USA – prodávali plyn v podobě LNG, ale v té době ještě Německo nemělo k tomu potřebnou infrastrukturu. Oba plynovody měly po dvou trubkách. A 26. září 2022 vyletěly do povětří tři ze čtyř trubek poblíž dánského ostrova Bornholm. Nejprve všichni podezírali Rusy. Pak novinář Seymour Hersh napsal článek, že to byla určitě CIA.
Němečtí vyšetřovatelé časem odhalili, že útok byl proveden z jachty pronajaté v Německu skupinou Ukrajinců s vazbami na ukrajinskou armádu a tajné služby. Původně se ukrajinská vláda snažila odvrátit pozornost s tím, že celou věc platil nějaký bohatý jedinec.
Operativci byli ale perfektně vycvičení experti na výbušniny a hlubinní potápěči. Plynovody se nacházely 80 metrů pod hladinou. Potápět se takhle hluboko, to se neučí v místním sportovním klubu. Každé výbušné zařízení navíc vážilo až sto kilogramů. K něčemu podobnému mají přístup jenom vlády.
Němečtí státní zástupci následně přišli se zatykači na ukrajinské operativce. Nejprve byl zatčen Sergej Kuzněcov – na do té doby bezstarostné dovolené v Itálii. Byl vydán do Německa a sedí ve vysoce střeženém vězení.
Záhadou je, že Kuzněcov považoval za bezpečné jet na dovolenou do EU. V případě čerstvého zatčení Žuravleva je to ještě záhadnější. Jedná se o perfektně vycvičené operativce s falešnými pasy. Proč si nevybrali bezpečnější dovolenou?
Novinář WSJ Bojan Pancevski v knize Nord Stream Conspiracy tvrdí, že útok byl připraven ukrajinskými službami včetně vrchního velitele armády Valerije Zalužného, dnes velvyslance Ukrajiny v Británii. Jestli Zelenskyj vydal samotný rozkaz a kdy byl informován, nevíme. Důležité je, že ukrajinské komando zaútočilo na infrastrukturu spřátelené země.
Média se tomu moc nevěnovala. Editoři nechtějí být obviňováni, že šíří antiukrajinskou propagandu. Média podporují Ukrajinu – a tohle se nehodí. Němečtí politici také raději nekomentují postup německých státních zástupců a vyšetřovatelů. Na druhou stranu kancléři Olaf Scholz i Friedrich Merz mohli vyšetřování zastavit, kdyby hodně chtěli. Poláci se na ně kvůli tomu zlobí. Polský premiér Donald Tusk před pár dny řekl, že větší zločin byl plynovody stavět než je zničit. Současný polský ministr zahraničí Radosław Sikorski, který byl v době odpálení plynovodů pouhým europoslancem, tehdy tweetoval: „Děkuji vám, USA.“
Ukrajinci to špatně odhadli. V létě roku 2022 zatlačili Rusy zpátky. Válka se zrovna vyvíjela v jejich prospěch. Domnívali se, že je v jejich moci zajistit, že už se Němci nikdy nevrátí ke svým pohodlným vztahům s Ruskem.
Jenže od doby, co Trump ukončil finanční pomoc Ukrajině a velkou část pomoci vojenské, je největším podporovatelem Ukrajiny Německo. „Co si Ukrajinci mysleli?“ ptá se Münchau.
Ať už to skončí, jak chce, Německo se podle Münchaua nevrátí ke svým starým proruským reflexům. Nelze ale vyloučit, že časem – po válce – se Rusko může opět stát jedním z několika dodavatelů. Jsme jen jednu tvrdou zimu od velké energetické krize v Německu.
Nastávající soud přinese mnoho šťavnatých historek a příběhů. Média to budou pokrývat. A AfD, Alternativa pro Německo, která to nafukuje už dnes, bude brojit proti podpoře někoho, kdo ničí infrastrukturu „naší země“.
...
Tolik Münchau. Já tady nějak nevím. Polský názor na věc je mi blízký. Nestrannost německých úřadů ale také. To, že německé politické vedení zatím netahá úřední postupy do zahraniční politiky, je taky dobře. Třeba by bylo možné, aby časem dostal někdo milost… A na ten film se rád podívám.
Autor je prezidentem think tanku Strategeo, působí jako visiting fellow společnosti Globsec a je členem sboru externích poradců prezidenta Petra Pavla pro zahraniční politiku.
